Categorized | Kultura, Fanfares of Europe

A Challenge of Honour – Leonidas

Málokterý hudební projekt je natolik žánrově pestrý a svým repertoárem zajímavý, jako holandská kapela A Challenge of Honour. Pohybuje se na široké škále žánrů od čistého experimentování, přes neofolk, industrial až k moderní klasické tvorbě. A zároveň je to reprezentant “evropanské hudby”, tedy scény, jejíž autoři se pohybují v rozmanitých sférách; jsou kulturní pesimisté, jiní katolíci, pohané, gnostici, nihilisté a snad i terceristé a někteří i post-fašisté; všem je ovšem společná snaha a zájem skrze vlastní tvorbu pozvednout upadajícího evropského ducha a vyjádřit svůj hold dějinám a kultuře Evropy, potažmo západní civilizace.

“Leonidas” možno označit za typickou desku. Není to politický manifest. Není to morální apel. A už vůbec ne vulgární snůška bezduchého protestu a negace. Je to epos.

Kořeny A Challenge of Honour spadají do roku 2000, kdy hudebník Johan Koenig navštívil s vlastním ambientovým materiálem nahrávací studio Stahlklang Audio, které materiál později vydalo v limitované edici. Ke Koenigovi se později připojil Peter Savelthoul, ale jejich cesty se časem rozešli. Koenig navázal spolupráci s labelem Divine Comedy, kde vydal první regulérní desku “Only Stones Remain”, ale přelomem se stalo až vydání desky “Wilhelm Gustloff” pod Cold Spring Records.

Právě deska Wilhelm Gustloff (pro neznalé – německá civilní loď, přepravující v lednu roku 1945 utíkající obyvatele Východního Pruska, zničená sovětskou ponorkou – na palubě zahynulo přibližně 10 000 lidí), poznamenala pozdější typický styl kapely. Byl jím temný ambient, mísený s martial a industrialovými prvky. Kapela následně vydala řadu oficiálních i neoficiálních desek, včetně výstupů na kompilacích. Proslavila se svérázným aranžmá a volbou kontroverzní tématiky (alba věnovaná dramatickým okolnostem – vyvraždění francouzské vesnice Oradour-sur-Glane nacisty, The Great Fire of London, koneckonců Wilhelm Gustloff, nebo opěvováním síly a války – například album věnované francouzské Cizinecké legii). Doposud největším úspěchem a nejpovedenějším dílem bylo patrně album “Seven Samurai”.

Po tříleté přestávce A Challenge of Honour vydali desku “No way out”, která byla zajímavým odklonem od ambientních struktur k lehkému industrialu, míseného s líbivými moderně-klasickými a někdy až lehce popovými vlivy.

Leonidas se zdá návratem k slavným časům “Sedmi samurajů”. V podstatě jde o starý materiál, který kapela vytáhla z archivu a remasterovala. Taková kulturní transfigurace zašlých časů antiky a hrdinských bitev nejmilitarističtějšího městského státu starověkého Řecka, tedy Sparty, přijde v časech hollywoodizace (vzpomeňme na sci-fi atmosféru filmu “300”, kde je perský král vykreslen jako úchylná nestvůra a jeho elitní jednotky bojující se Sparťany, “Nesmrtelní”, vypadají, jak kdyby se tam nějakým nedopatřením přesunuly z natáčení hvězdných válek) přijde nejednomu k chuti.

Pojďme se tedy společně vydat pomyslnou, ale nádhernou, i když plnou krve a hrdinské smrti, cestu starověkou historií.

Tracklist:
1. City of Sparta
2. House of a King
3. Blow the Trumpets
4. March of the Army
5. Into Battle
6. No Retreat-No Surrender
7. The Final Stand

3 Responses to “A Challenge of Honour – Leonidas”

  1. Jaeger napsal:

    Spravne to jmeno je Peter Savelkoul.

  2. KK napsal:

    Stoupenci “třetí cesty”, tedy ti, kdo se snaží překlenout pravo-levé rozlišování v politice jako v dnešní době nesmyslné a odmítají kapitalismus, společně s komunismem.

    V 60. 70. letech představovali zastánce “TP” bývalí fašisté, popř. neofašisté. Někdy se k TP řadí i evropská “nová pravice”:

  3. Tribun napsal:

    Mohu poprosit o vysvětlení kdo nebo co jsou to “terceristé”? Děkuji.

Trackbacks/Pingbacks


Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

21. ledna 1950 zemřel - podle některých za podezřelých okolností - v londýnské nemocnici britský novinář, esejista a spisovatel a autor jednoho z nejslavnějších dystopických románů 1984 George Orwell.  

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív