Categorized | Politika, Biologie a Ekologie

Američtí Židé nejsilnějšími podporovateli „sňatků“ gayů a potratů

Jewish wedding

Až na výjimky projevují američtí Židé silně libertinské postoje.

Autor: David Rosenberg

Podle nového průzkumu jsou Židé nejliberálnější náboženskou skupinou v Americe a podpora potratů či svazků osob stejného pohlaví je u nich dokonce ještě vyšší než u lidí bez vyznání.

Podle nového výzkumu společnosti Gallup jsou Židé nejliberálnější náboženskou skupinou v Americe a pokládají svazky osob stejného pohlaví a potraty za morálně přijatelné dokonce ve vyšší míře než lidé bez vyznání.

Coby volební blok američtí Židé dlouhodobě tíhnou k Demokratické straně – i přes trvale rostoucí průměrné příjmy. Milton Himmelfarb, sociolog specializující se na americké Židovstvo, kdysi trefně poznamenal, že „Židé vydělávají jako episkopalisté, ale volí jako Portorikánci.“


Zatímco Američané upřednostnili v roce 2008 Baracka Obamu nad Johnem McCainem v poměru 53% k 46%, Židé se k demokratickému kandidátovi přiklonili ještě podstatně výrazněji: 77% jich podpořilo Obamu. Při dalších volbách v roce 2012 se to změnilo jen nepatrně, když Židé hlasovali pro Obamu v poměru 69% – 30%; těsnější byl i celkový výsledek: 51% k 47%.

Nejnovější výzkum společnosti Gallup pomáhá vysvětlit nevyváženou podporu Demokratické strany americkými Židy.

Z výsledků vyplývá, že američtí Židé pravděpodobněji než kterákoliv jiná skupina – včetně lidí bez vyznání – vnímají potraty a homosexuální svazky jako morálně přijatelné. Až na výjimky projevovali Židé silně libertinské postoje, které se zásadně odlišovaly od katolických, protestantských i mormonských respondentů.

Potraty jsou „morálně přijatelné“ pro astronomických 76% amerických Židů, ale jen 38% katolíků, 33% protestantů a 18% mormonů. Židům se přiblížili jen tázaní, kteří se označili za lidi bez vyznání, z nichž shledává potraty přijatelnými 73%.

I přes proměnu vnímání homosexuálních svazků v USA byly vztahy gayů a lesbiček pro Židy znovu v mnohem vyšší míře morálně přijatelné, když je takto označilo 85% Židů a 83% lidí bez vyznání. U mormonů to bylo 28%, u protestantů 41% a mezi katolíky 62%.

Židé také nejčastěji schvalovali klonování zvířat, jež za morálně přijatelné označila polovina Židů i ateistů. Naopak jen 28% protestantů a třetina katolíků a mormonů jen považuje za přijatelné.

Myšlenku asistované sebevraždy shledává přijatelnou 73% Židů, 77% lidí bez vyznání, 47% katolíků, 43% protestantů a 30% mormonů.

Jen v otázce nemanželských dětí mají Židé blíž ke křesťanům než ateistům. Mít nemanželské dítě  pokládá za přijatelné 80% lidí bez vyznání, ale jen 68% Židů, 59% katolíků, 47% protestantů a 25% mormonů.

Židé však znovu zaujali první místo v otázce předmanželského sexu. Tato kratochvíle je přijatelná pro 83% Židů a 88% lidí bez vyznání. Podobně však odpovědělo jen 29% mormonů, polovina protestantů a 68% katolíků.

Článek Davida Rosenberga American Jews strongest backers of gay marriage, abortion vyšel na stránkách Arutz Sheva 30. května 2016.

Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív