Sociálně nacionalistické hnutí Zlatý úsvit stojí v první linii boje proti sebevražedné ztrátě národní paměti a hříšnému režimu politických stran, z nichž je utvořen současný politický establishment. Bojujeme též proti změně rasové a demografické struktury našeho obyvatelstva, k níž dochází prostřednictvím miliónů ilegálních přistěhovalců a rozkladu řecké společnosti za přitakání současných vládních stran, včetně i tzv. levice. Navrhujeme proto národní strategii, jejímž uplatněním budeme moci překonat krizi, v níž se naše země ocitla. Voláme po Řecku, které bude patřit Řekům.
Co znamená být členem Zlatého úsvitu:
1) Zastávám Třetí hlavní ideologii, jež je hluboce zakořeněna v historii našeho lidu a stojí v příkrém kontrastu vůči internacionálnímu komunismu a globalistickému liberalismu.
2) Volám po vzniku státu, jenž bude založen a vybudován na základě této ideologie, která naplňuje a vede naše individuální životy i společnost jako celek. Tento stát bude sloužit věčným revolučním principům nacionalistického světonázoru a jeho nejhlavnějšímu cíli – vybudování nové společnosti a vytvoření nového typu člověka.
3) Přijímám za své morální imperativy vzešlé z mého světonázoru, jejichž cílem je radikální obroda zastaralých a falešných společenských hodnot. Moje ideologie neusiluje o zachování současných ekonomických a společenských zájmů, které vedou národy a kultury k úpadku. Proto jsem nepřítelem jakékoli moci, šířící tuto nákazu, opírající se o sílu plutokracie – ať se již jedná o vojensko-finanční diktaturu, nebo o diktaturu parlamentní. Obě totiž tvoří opačné strany jedné mince, obě mají za cíl zničení národní identity.
4) Jsem si vědom toho, že nacionalismus je jedinou skutečnou a opravdovou revoluční silou, neboť usiluje o vytvoření nových etických, duchovních, společenských a myšlenkových hodnot. Domnělé soupěření mezi pravicovými a levicovými koncepcemi není ničím jiným, než pouhou iluzí vytvořenou oběma spolupracujícími stranami, které bdí nad tím, aby nebyla narušena dominance kosmopolitních internacionalistů a dalších protinárodních a protispolečenských sil.
5) Věřím, že jediným státem naplňujícím svou pravou historickou roli je Sociální stát, v němž je všechna politická moc vychází z lidu, bez zprostředkovatelů v podobě politických stran. Nacionalismus nahlíží na lid nikoli jako na pouhý číselný počet jednotlivců, nýbrž jako na kvalitativní spojení lidí stejného biologického a duchovního původu, jež je zdrojem veškerých tvůrčích aktivit a je nositelem moci v Sociálním státě. Jedině takový stát může reprezentovat lid coby organickou a duchovní živoucí organismus.
6) Jak pravicoví, tak i levicoví politikové vědomě lžou, neboť demokracie značí vládu lidu, a proto společnosti která je tvořena lidmi stejného původu (tak alespoň praví definice občana starověkých Atén). Sociálně-nacionalistický stát je jedinou přímou demokracií. Je to stát, v němž lid je jediným skutečným zdrojem moci, tudíž zde není třeba autorit, nýbrž vůdcovství. Lid je jediným svrchovaným suverénem a vykonává vládu prostřednictvím svého vůdce. Jedině tak může sociální stát naplnit požadavky jediné možné rovnosti (nikoliv Rovnosti, člověkem vytvořeném kulturně-politickém konstruktu), a to rovnosti příležitostí. Narozdíl od krátkodobé a křehké parlamentní většiny je zde vůle lidu nejvyšším zákonem a jedině jejím respektováním se dobereme opravdové spravedlnosti pro národ jako celek, i pro každého jednotlivce.
7) Jsem si vědom, že v Sociálním státě, jemuž dominuje nacionalistická ideologie, existuje absolutní rovnost všech před zákonem a rovněž tak i politicky strukturovaná rovnost sociální. V Sociálním státě se nesetkáme s žádnými třídními rozdíly (sociální stratifikací), založenou na příjmu nebo příslušnosti k určité sociální třídě. Společenské třídy jsou organicky spolupracující skupiny lidí, disponujících rozdílnými schopnostmi a výkonností, jako v živoucím organismu. Jeho jednotlivé součásti harmonicky a ve spolupráci s ostatními přispívají svým dílem k celkovému přežití. Vztahy mezi společenskými třídami v sociálním státě jsou založeny na solidaritě. Jedince, kteří přerušili své organické sepětí s lidem, řadíme k „plutokratické oligarchii,“ s jejím kosmopolitismem a „bolševické, stranicko-odborářské oligarchii,“ vyznačující se internacionalismem. Oligarchie peněz a tyranie politických stran jsou společnými nepřáteli Národa a Lidu.
8) Jsem nepřítelem vykořisťovatelského velkokapitálu, ať již na místní nebo mezinárodní úrovni, naopak jsem zastáncem drobného rodinného vlastnictví, jež je obdobou „kléros“ a „temenos“ našich předků. Peníze jsou prostředkem pro naplnění nezbytných potřeb, nikoli dominantním principem života, nebo jeho smyslem. Nejdůležitějším cílem sociálního státu je eliminovat falešnou hodnotu peněz a zajistit jejich kontrolované užívání, coby prostředku pro provozování obchodu. Stát by měl zachovávat kontrolu nad soukromým vlastnictvím za účelem přežití lidu a zamezení nejrůznějších manipulací. Ekonomika by měla být plánována a sloužit nacionálním cílům, aby byla zajištěna co nejvyšší úroveň soběstačnosti a nezávislosti na mezinárodních trzích a nadnárodních korporacích.
9) Věřím že stát, Sociální stát, je politickým vyjádřením vůle národa. Národ jako takový se vyvíjí sám od sebe, není žádným umělým konstruktem. Jedná se o stálou duchovní entitu, jež vyvěrá ze samotné existence lidu, realitu, která se opírá o jeho nezpochybnitelnou existenci. Bez ohledu na to, zdali si je národ vědom rozměrů a hloubky své existence, představuje nejvyšší duchovní autoritu. Lid se rodí z Rasy a jeho existence následně poskytuje živnou půdu pro zrod Národa coby nejvyššího projevu ducha po stránce morální, kulturní a náboženské. Rasový národ je ztělesněním lidu a vyvíjí se a sílí v rámci svého státu. Může existovat i mimo státní zřízení, v takovém případě ovšem postupem času chřadne (Příkladem budiž národní povstání Řeků po čtyřech stoletích poroby a nedostatku státní formy). Z výše zmíněných důvodů proto rozumím, že internacionální komunismus a liberální kosmopolitismus ničí národ vyvoláváním třídních rozdílů.
10) Věřím v důležitost společnosti a komunity, Lidu, nikoliv jednotlivce. Jedinec si nachází své „Já“ v rámci širšího celku „My“. Jednotlivci jako takoví nehrají žádnou dějinnou úlohu, narozdíl od Lidu, jenž je časoprostorovým ztělesněním kvalit národa a jeho příslušníků. Jednotlivec se vyvine v osobnost poté, co se začlení do společnosti pomocí svých schopností, představující souhru společenských a osobnostních vlastností. Tento vyšší typ je novým druhem člověka, o jehož vytvoření nacionalismus usiluje.
11) Respektuji a ctím své tradice, neboť shrnují všechnu krásu a dobro, které vychází z historie mého Lidu. I přes svou příchylnost k tradici však usiluji o nové stvoření, permanentní evoluci.
12) Sociálně-nacionalistický stát zajišťuje společenskou rovnost příležitostí, založenou na zásadách meritokracie, přičemž však nehodlá ignorovat přirozený zákon diverzity a rozdílnosti v přírodě. Respektováním duchovní, etnické a rasové rozdílnosti všech lidí můžeme vybudovat společnost se zákony, které budou platit univerzálně pro všechny. Tyto rovnostářské zákony jsou důkazem morální transgrese nacionalismu, který nehodlá zákonnou cestou zmírňovat přirozeně vzniknuvší nerovnosti, jež považuje za neodmyslitelnou součást přírody a života celkově. Oproti tomu sociálně-nacionální stát poskytuje každému stejné možnosti k rozvoji a uchování rozličných aspektů jeho osobnosti. Proto coby nacionalista bojuji proti všem formám destruktivních „rovnostářských“ přístupů (ať již v otázce národů, ras či jednotlivců) a rovněž tak i proti všem falešným a umělým nerovnostem a oligarchiím (vybudovaným na základě peněz, členství v politických stranách nebo nejrůznějších perverzností).
Aristokracie se rodí z meritokracie, proto bojuji poti všem formám oligarchie.
Originál manifestu Ταυτότητα se nachází na stránkách Zlatého úsvitu. Český překlad pochází ze dvou verzí v anglickém jazyce – Golden Dawn – International Newsroom a Xaameriki – Golden Dawn NYC.