„As for mediocrity, it takes over like an insidious poison in peoples, whom democracies cram with education without ever giving them a goal and an ideal, it is the leper of the modern soul.“ Maurice Bardèche
„Naši inteligenci jsme viděli a slyšeli papouškovat všechny –ismy, jak je pěna mód nosila, ale nevěřit a nežít nikdy ani s jedním z nich, vyjma snad protekcionismu.“ Těmito slovy okomentoval„ohebné dary ducha“, tzn. oportunistickou povahu českého intelektuálství v jeho typicky slizké podobě, jeden z členů Vlajky – jak ho zažil ještě v době I. republiky. Změnilo se něco?
Bude to již bezmála rok, co v Hradci Králové uspořádala tamní Pedagogická fakulta konferenci na téma „Multikulturalismus, nebo transkulturní komunikace?“
Z přednesených příspěvků údajně co nevidět vyjde tištěný sborník. Nehodláme tu pochopitelně propagovat tiskovinu, která má bezprostřední význam snad jen pro některé z aktivně zúčastněných jako další červený puntík k jejich akademické dráze, popř. pro jejich posluchače-studenty jako součást „doporučené četby“. A nechceme ani spekulovat, nakolik může tento konstrukt „obcování napříč kulturami“ reálně v budoucnu ovlivnit naše životy, rozšíří-li se z kateder, kde je pomalu reprodukován a kopírován – nepochybně podle vzoru z „pokrokovějšího“ Západu – ven spolu s absolventy.
Náš záměr je jiný. Poukázat na mentalitu (tj. způsob myšlení) a postavení těch, kteří kážou o dialogu „přes“, ale „uvnitř“ ho musí, a to s naprostou samozřejmostí – „mimo diskuzi“, odmítnout. Jeden z příspěvků se totiž ve sborníku určitě neobjeví. Má název Politická korektnost v ČR. Na vlastní kůži a napsal ho Petr Bakalář, autor knížky Tabu v sociálních vědách (Votobia, 2003). V souhrnu v něm líčí historii přijetí, resp. nepřijetí tohoto titulu českou vědeckou obcí, především však na několika příkladech ilustruje mravní stav této obce, ze své podstaty stále elitní. Proto text považujeme za velmi poučný a jako takový ho publikujeme nezkrácený zde.
Obsah:
Prolog
Sedm zbabělých
Případ Václava Pačese
Případ Cyrila Höschla a Jana Volavky
Případ Václava Mertina
Případ Vladimíra Smékala
Případ Ivo Budila
Pozitivní ohlasy
Jak je to jinde
Kdo je rasista?
Jak dál? (Obsahuje mj. nonkonformní tipy na seminární a diplomové práce!)
Epilog
Apendix I.: Anketa – studenti (O povědomí o problematice rozdílů mezi etnickými skupinami!)
Apendix II.: Anketa – vědci
Vypovídací hodnotu v tomto smyslu má samozřejmě i sám posudek, který si nechali na Bakalářův příspěvek vypracovat editoři chystaného sborníku, anonymní, doporučující a rozhodující co „lze“ a „nelze“. P. Bakalář jej stručně ještě komentoval červenými vstupy, zůstaly však bez odpovědi.
Politická korektnost v ČR: Příběh Tabu v sociálních vědách
Mgr. Petr Bakalář
1. Odpovídá rukopis tematicky kolektivní monografii na téma multikulturalismu? Ano, ovšem cíleně se zaměřuje na reakci vědeckého publika na publikaci Tabu v sociálních vědách Mgr. Petra Bakaláře.
Proč „ovšem“, není to legitimní téma?
2. Texty a jejich rozsahy:
• úvodník (do 6 s.); stať a výzkumné sdělení (do 20 s.); diskuse (do 10 s.); zpráva (do 5 s.); recenze (do 5 s.)
• uveďte, prosím, žánr textu, a sdělte, zda odpovídá rozsahem
Jedná se o text na pomezí zprávy a autorské diskuse, jenž svou délkou přesahuje stanovený počet stran.
Vlastní posudek
Autorovi doporučuji, aby místo komparace jednotlivých recenzí věnoval větší pozornost rozvedení a vědeckému podložení svých hypotéz.
Hmm, to jsem udělal v Tabu – nechápu, proč bych to měl replikovat, kniha je obecně přístupná, navíc by taková analýza nutně překročila požadované penzum stránek.
Nejsem přesvědčená, že do vědecké monografie patří text, jehož předmětem je sumarizace výtek jednotlivých odborníků a vědců. Navíc v této délce. Spíše je třeba vyzdvihnout jednotlivé body a sepsat odbornou studii (bez hořkosti a ublížení), která by více prohloubila a některým čtenářům podložila nebo objasnila prezentované ideje. Viz Tabu.
3. Obsahová kritéria:
• má text jedno hlavní téma? Ano.
• uvádí autor současný stav poznání? Ne.
• je zvolené téma skutečně nové? Ne. Aha! Zná recenzent nějakou jinou práci, článek, který by se zabýval sumarizací/analýzou reakcí na „politicky nekorektní“ text?
• jsou hlavní argumenty průkazné? Ne. Aha. Myslím, že to celkem průkazné, resp. ukazuje míru pokrytectví, která v této oblasti panuje. O to šlo – doložit, že diskurs je v této oblasti velmi nestandardní.
• je text terminologicky správný a je zvolená terminologie ve všech částech dodržována? Ne. To jsem si myslel – málo cizích slov.
• je vzorek a použitá metoda dostatečně popsána, aby se dal výzkum zopakovat? Ne. Aha. Proč ne? Prostě oslovit dotyčné …
• je statistický postup a jeho interpretace korektní? Ne. Zde by bylo asi lepší uvést – není přítomen, resp. není zapotřebí, jedná se kvantitativní přístup.
• je prezentace výsledků srozumitelná pro potenciální čtenáře? Ne. Aha, asi jak komu.
• má text jasné závěry a odpovídají prezentované úrovni zobecnění? Ne. Aha, možná věc IQ.
3. Formální kritéria
• jsou uvedena klíčová slova, anotace, souhrn (shrnuje adekvátně obsah textu)?
Anglické summary by mělo podle norem plně korespondovat s českou verzí souhrnu. Podobně by i překlad názvu textu do angličtiny měl být úplný. V tomto případě schází překlad podtitulu.
• je text přehledně členěn do logicky koncipovaných oddílů s adekvátními mezititulky? Ano.
• je uvedena literatura (s citacemi dle normy); vyjádřete se, prosím, i k reprezentativnosti citovaných pramenů.
Ne.
• jsou tabulky dobře voleny a jsou přehledné? Nejsou součástí.
• jsou grafy správně označeny a jsou srozumitelné? Nejsou součástí.
4. Vaše doporučení – závěry:
• publikovat text
• publikovat po drobných úpravách, které jsou v posudku specifikovány
• vrátit k závažnějším úpravám (jakým – specifikovat)
• doporučuji k zásadnímu přepracování
• nejsem si jist/a – doporučuji další posouzení
• doporučuji text vrátit autorovi s tím, že ho nelze v kolektivní monografii na téma multikulturalismu publikovat. To chápu.