Program nacionálního hnutí – cesta k Novému řádu, část 2

Herbert Schweiger

Autor: Herbert Schweiger

Autor se obrací ke všem nacionálně smýšlejícím Evropanům, aby zastavili přenárodňování, chaos a zánik, který jejich kontinentu hrozí od miliónů alogenních přistěhovalců. Vinu ovšem nelze uvalit na ně, tu nese svět ovládající nadnárodní kapitál, který globalizuje naše i jejich domovy a identity…

V Rodinná politika

Vyznání:

Rodina je základ národa. Potřebuje všechnu ochranu a co možná největší podporu státu.

Požadavek:

1. Státní vedení se musí postarat o to, aby zakládání rodin náleželo k nejvyšším lidským povinnostem, a v tomto smyslu musí být ovlivňováno utváření veřejného mínění.
2. Smyslem manželství jsou děti! Rezignace na rozmnožování je odmítnutí vlastní budoucnosti a odporuje životní vůli národa. Zabezpečení nejvyšší životní hodnoty – dítěte – musí být stanoveno adekvátním rodinným zákonodárstvím.
3. Založení rodiny a domácnosti je třeba podporovat bezúročnou, na upotřebení vázanou manželskou půjčkou až do dvojnásobné výše ročního příjmu. S narozením každého dítěte je 25% půjčky odpuštěno.
4. Podpora mateřství je zdvojnásobena tím, že matka není podrobena tlaku výdělku.
5. Pro ženu a matku je zajištěna komplexní zdravotní péče.
6. K zachování národního zdraví a životní zdatnosti jednotlivých lidí jsou ze zákona stanovena geneticko-hygienická opatření.


VI Sociální řád z holistického životního hlediska

Vyznání:

Národ [Volk] je společenstvím podmíněným zákony dědičnosti. Jen v něm je možné přirozené sociální cítění k bližním. Nacionální smýšlení povinuje k sociálnímu jednání. Odmítáme národ ničící třídní boj i sobecky orientovaný liberalismus a kapitalismus.

Požadavek:

1. Sociální otázka se nesmí vyčerpávat v tom, že je usilováno pouze o hmotné zlepšení, nýbrž musí pronikat veškerým žitím národa.
2. Východiskem pro spravedlivý sociální řád musí být úcta a láska k národnímu celku. Hmotné zlepšení je jen prostředkem k dosažení vyššího duchovního, mravního a kulturního rozvoje jednotlivce ve společenství. Slovo „sociální“ tím dostává nový rozměr.
3. Primitivní socialismus třídního boje a každodenního materialismu musí být překonán ideou čestně konstituovaného sociálního řádu, jemuž se cítí povinován každý soukmenovec bez rozdílu postavení a reputace.
4. Z tohoto duchovního postoje musí vzniknout nový politický vůdčí typ, který po ukončení vysoké politické školy může převzít úkoly sloužící pospolitosti.
5. Společenská politika musí být orientována na to, aby vytvářela aktivní vzájemnost mezi jednotlivcem a pospolitostí. I tvůrčí svoboda se konec konců může naplnit jen tehdy, je-li pospolitost povýšena ve své celkové hodnotě.
6. Všichni podnikatelé, vedoucí podniků a odborníci musí složit zkoušku způsobilosti vedení lidí.
7. Pro všechny nadané musejí být vytvořeny bezplatné možnosti vzdělávání.
8. Je třeba, aby veřejná správa v souvislosti s manželskou půjčkou adekvátně dotovala bydlení v osobním vlastnictví. To musí být financováno bezúročně, takže měsíční splátka za bydlení je ve srovnání s dnešním průměrnou činží o 70% menší.
9. Všechny profesní skupiny náležejí pod stejné sociální pojištění. Toto správní ústředí zahrnuje nemocenskou pokladnu a státní penzi [Volkspension], pro něž se každý státní občan může rozhodnout od stupně 1 až 10.
10. Mládež musí být vychovávána k úctě k práci; proto požadavek, aby byla zavedena ženská a mužský pracovní služba.

VII Nový měnový a hospodářský řád

Vyznání:

Kapitál musí sloužit výrobnímu hospodářství a výrobní hospodářství národu. Jakékoli obrácení je proviněním vůči životu.

Požadavek:

1. Práce jsou peníze! Spravedlivá peněžní politika je předpokladem pro zdravé hospodářské a sociálně-politické řízení uvnitř národní pospolitosti [Volksgemeinschaft].
2. Heslo zní: Boj proti kapitalismu!

a) Peníze nejsou zbožím a představují pouze podílový list (= certifikát) o národohospodářském výkonu. Proto nesmějí být prodávány s úrokem a úrokem úroků.
b) Právo na emisi peněz mají stát a jeho národem vybraní zástupci.
c) Množství peněz je přizpůsobeno objemu výroby a služeb v souvislosti s tempem jejich oběhu.
d) Peníze jsou jen oběžným prostředkem hospodářství a státu. Jsou bezúročné a musejí sumárně zůstávat v pracovním procesu, proto žádné konvertování (= směna) s cizími měnami.
e) Třetina z množství peněz je nasazena nejprve jako veřejný fond [Staatsgeld]. Odvody státu [Staatsabgaben] v dosavadní podobě již neexistují!
f) Mezinárodní obchodní styk se uzavírá bez vůdčí a rezervní měny. Zúčtování ve vývozním a dovozním obchodě je řízeno přes instituci [Stelle] „mezinárodního platebního vypořádání“ na základě indexově vázaného měrného bodu uvnitř národních měnových jednotek. (Pro určité období jsou možná přechodná řešení.)

3. Státní vedení vypracovává hospodářské plánování ve velkém rámci, jehož provádění se uskutečňuje iniciativou svobodných podnikatelských osobností. Ochrana soukromého vlastnictví, velkorysá podpora vědy a bádání, a také vytvoření záchytné instituce pro podniky, které se ocitly ve finanční krizi, jsou zásadními záležitostmi.
4. Klíčový význam má přiměřená předzásobitelská politika pro případy katastrof.

„Osvoboďme Evropu z otroctví úroku!“ 

Výběr z knihy Deutschlands neue Idee: Nationales Manifest für Deutschland & Europa. Dokončení příště.

Herbert Schweiger