Autor: Anton Orlovskij
Po patetickém přijetí ruského lídra v Řecku vyšlo najevo, že zde byl Vladimír Putin velmi očekáván. V době své návštěvy Řecka prezident navštívil svatou zemi a zúčastnil se bohoslužby na ostrově Athos.
Pouť ruského vůdce se neobešla bez zajímavého incidentu, když řečtí mniši posadili Putina na byzantský trůn. Právo sedat na něm měli pouze byzantští císařové. V tomto okamžiku se řecký prezident Prokopis Pavlopulos musel spokojit s lavičkou vedle obyčejných občanů.
To mimochodem svědčí o tom, že představitelé pravoslavných mnišských občin čekali obecně více než na Pavlopulose na prezidenta Ruské federace.
„Putin je jediný opravdový světový vůdce. Koho je s ním možné srovnávat? Obamu? Merkelovou? Oni mu nejsou rovni,“ uvedl otec Efraimos, který na Athosu slouží asi 20 let.
Barack Obama na návštěvě vesnice, kde žili jeho předkové (Keňa, 2006). Svůj k svému.
„Je to pravoslavný vůdce, který je připraven bránit Řecko, bude-li to nutné,“ uvedl další mnich.
Takový obrázek jasně ukazuje, že žádná západní propaganda nemůže přesvědčit určitou část Evropanů. Nehledě na Západem nafouknutou rusofobní hysterii respektují, ctí a přednostně vidí jako vůdce „svého“ státu Putina.
Zdroj: Демонстрация восхищения: Владимир Путин на византийском троне, Politikus.ru 29. května 2016.
Komentář:
Jen bych doplnil k překladu, že po pádu Konstantinopole v r. 1453, kdy definitivně podlehla Turecku, nejvýznamnějším zázemím pravoslavné církve, která je zároveň jakýmsi kontinuálním strážcem byzantského odkazu, se stalo Rusko.
V ruském prostředí a pravoslavném prostředí obecně je Moskva brána jako jakýsi dědic a nástupce byzantské říše a jako Třetí Řím. Na úrovni takových událostí, jakou byla i Putinova státní návštěva Řecka, není nic ponecháno náhodě a vše, co je součástí oficiálního jednání a ceremoniálu, včetně drobností či užitých žertů, má svůj promyšlený symbolický význam.
Naprosto výjimečné posazení Putina při pravoslavné bohoslužbě v Řecku na autentický trůn vyhrazený jen bývalým byzantským císařům naznačuje další připravované posuny v zónách vlivu mocností a dalších sil v Evropě a nejen v ní.
Podobně jako jasně červené šaty vévodkyně Kate při rovněž patetickém přijetí čínského prezidenta ve Velké Británii – červená barva šatů tradičně v Číně náleží na svatbě nevěstě. V tomto případě Kate symbolizovala budoucí Británii jako „čínskou nevěstu.“ Je známo, že těžiště globálních financí se postupně z Anglie přesouvá do Číny. Připomněl bych i přijetí čínského prezidenta naším Milošem Zemanem v letošním roce, s jeho prohlášením o tom, že teď už je Česká republika zemí nepodléhající diktátu Washingtonu a Bruselu. Na neformálním setkání delegací na jedné fotografii září červeně jeden jediný svetr mezi rozepnutými tmavými saky a košilemi s rozhalenkami – Zemanův.
Překlad a komentář: Pavel Křížek – CROIX.