Představujeme kulturní sdružení Raido

Co je to Raido?

Ještě předtím, než se Raido proměnilo v politickou strukturu, bylo tvořeno několika kamarády s rozličným politickým pozadím. Následně se jeho členy stalo i mnoho dalších lidí bez předchozích politických zkušeností. Jejich motivací bylo vyplnit mezeru na pravicové scéně, tkvějící v nedostatku duchovní dimenze. Raido bylo založeno 21. dubna 1995, kdy si vytýčilo společné cíle a rezignovalo na neúspěšné postupy z minulosti. Poté jsme se jali hledat inspiraci v Tradici a jejích hodnotách, na jejichž základě jsme si vytýčili přesnou strategii: zformovat hierarchický řád odvozený od těchto hodnot a vytknout důležitost Autority coby našeho vůdčího konceptu.

Raido je výrazem čistě komunitního stylu života. Nejsme žádnými blazeovanými intelektuály operujícími sterilními myšlenkami, naše komunita totiž hodlá uvést do praxe Codreanovo učení. Zdůrazňujeme akcent na vnitřní porovnání každého militanta se svými spolubojovíky a okolním světem, na jehož základě si ověří svoji vlastní volbu. Každý z našich členů ví, že spojitost mezi tím, čím je a tím co dělá, spočívá ve správném a opravdovém způsobu života. Raido není izolované od okolního světa. Jeho vůdce, oligarcha, ve spolupráci se svými poradci určuje a vede aktivity čerpající inspiraci v dílech Julia Evoly, René Guénona a Cornelia Codreana.

Cílem činnosti Raida je usměrňovat každého militanta, který pak prostřednictvím tvrdého osobního tréningu zdokonaluje své vlastnosti. Tohoto cíle může být dosaženo výhradně prostřednictvím reálných činů. Každý se snaží vylepšovat své existenční poměry (vzdělání, profesní kariéru, milostný život, duchovní stránku) a minimalizovat negativní aspekty, mezi něž lze zařadit například sobectví, individualismus, hedónismus nebo materialismus. Tato cesta je nedělitelně spjata s komunitním a společenským životem.

Každý člen se svým vlastním způsobem podílí na podpoře našeho sdružení. I přesto, že mnohé moderní organizace mají za prvořadý cíl měnit struktury kolem sebe a získávat nové přívržence, naši spolubojovníci se nejprve snaží zdokonalit sami sebe a až následně měnit věci kolem sebe. Po provedení analýzy o tom, čeho se pravici nedostává, jsme vytvořili kulturní sdružení organizující nejrůznější besedy a publikující svoje vlastní díla.

Jak na váš vznik zareagovala pravice?

Můžeme říci, že počet lidí objevivších naše sdružení v posledních deseti letech vzrostl. Je tomu tak hlavně z důvodu kvality služeb, jež se snažíme poskytovat a též i proto, že se snažíme uspokojit veškeré druhy potřeb. Raido není obyčejným knihkupectvím, nýbrž centrem, v němž se lidé potkávají, diskutují a konstruktivním způsobem si vyměňují svoje myšlenky.

Kdo vaše sdružení navštěvuje?

Vzhledem k fragmentaci tzv. radikálně pravicového křídla si do Raido pozvolna nachází cestu různí lidé s rozmanitým pozadím. Raido rovněž hraje roli ve formování mladé generace, jež bohužel žije ve světě zbaveném kulturních a ideologických vzorů. Raido představuje jakousi Středozemi, v níž rozdílní lidé nacházejí prostor k vzájemné názorové konfrontaci a prohlubování svých proto-politických znalostí.

Co je možné nalézt ve vašem knihkupectví na římské adrese Via Scire 19?

Můžete zde najít veškeré publikace a různé další předměty mající spojitost s tradiční doktrínou. Jsou zde k dostání různé tématické předměty, naše nabídka se pořád dále rozšiřuje. Prodáváme CD, oblečení, rukodělné výrobky a mnoho dalších věcí.

Které z vašich produktů jsou nejvíce žádané?

Zejména díla Evoly, Guénona, Codreana a Degrella, rovněž tak i Poundovy, Jüngerovy a Nietzscheho knihy. Hodně zájmu též vzbuzují naše vlastní publikace, zejména ty na téma globalizace a světovlády. Rovněž je zájem i o určité časopisy. V neposlední řadě bych rád poznamenal, že díky skvělé práci různých vydavatelství jako například Ritter nebo Sentinella d´Italia sledujeme zvýšený zájem o díla zabývající se 2. světovou válkou.

Jaké druhy činností pořádáte a jak na ně lidé reagují?

Raido minimálně jednou měsíčně (s výjimkou letních prázdnin) organizuje přednášky, koncerty, redakční schůze a rovněž i národní a mezinárodní konference, jako příklad bych uvedl například konferenci o Jukio Mišimovi. Účast veřejnosti na těchto setkáních potvrzuje, že děláme dobrou práci. Věkový průměr osazenstva samozřejmě závisí na probíraném tématu. Existuje však i skupina lidí, kteří naše akce navštěvují pravidelně.

Jak hodnotíte práci nejrůznějších vydavatelství a jaké rady byste jim udělili?

Ačkoli došlo k nárůstu distribuovaných titulů, bylo by podle nás lepší se zevrubně zaměřit na rozšiřování stávající literatury. Málo pozornosti je věnováno formativním textům a novým médií typu DVD, divX, atd.

Co si myslíte, že je největším problémem stojícím za dezintegrací pravice?

V prvé řadě ignorantství. Lidé se přidržují nových politických či metapolitických principů charakterizovaných různými moderními a exotickými aspekty, aniž by přihlédli k tradičním hodnotám, jež pozvolna ztrácejí.

Vypadá to, že namísto toho, aby pravice formovala okolní svět, je naopak ona formována jím. A ačkoli je v pořádku reflektovat moderní způsoby komunikace, není správné ničit iniciativy, na jejichž počátku bylo přiklonění se k tradičním principům. Zdá se, že se mnozí snažili osedlat tygra, který byl silnější než se na první pohled mohlo zdát. Až příliš mnoho lidí tento tygr shodil ze svého hřbetu, tudíž vyhlídky nejsou příliš optimistické.

Pokud není ke kultuře správně přistupováno, čehož jsme svědky právě v této době, může se stát kořistí modernity. Bylo by dobré si uvědomit, že slovo kultura je odvozeno od kořene “kult” a nemá nic společného s intelektuálními kruhy, jež nejsou schopny dostát tomu, co hlásají.

Na co by se měly ostatní italské skupiny zaměřit?

Chtěli bychom v prvé řadě zdůraznit, že se Raido inspiruje celostním náhledem na svět (tělo-duše-charakter). Podle našeho názoru bylo doposud až příliš času věnováno kulturnímu a militantnímu plánu, tj. plánu fyzickému, zatímco ekonomické a materiální aspekty byly dlouhodobě zanedbávány.
Tímto bychom chtěli zdůraznit potřebu vytvoření nového ekonomického zázemí, jímž bychom mohli tuto mezeru zaplnit. Potřebujeme naprosto vše: tiskárny, sítotiskovou techniku, restaurace, nahrávací studia i ubytovací zařízení. Je zkrátka třeba rozsáhlé ekonomické báze k podpoře militantních aktivit.

Jaké je tajemství vašeho úspěchu?

Nemáme rádi plané hovory o dosahování úspěchů a namísto toho se snažíme posílit sebe sama prostřednictvím sebeobětování, vůle, víry a soudržnosti ze strany každého našeho člena. Pokud bychom tak nečinili, ničeho bychom nedosáhli, jedná se o nekonečný řetězec směřující k nejvyššímu principu.

Přemýšlejme o tom komplexně, dělejme malé věci, udržujme si elán a pokoru a buďme si vědomi toho, že není světla bez vzájemné svornosti.

Považujete současnou úroveň spolupráce mezi různými skupinami za dostatečnou?

Existuje zde vůle ke spolupráci, nicméně nejprve je potřebné si vyjasnit rozdíly a společné body, aby bylo následně možné kráčet stejným směrem. Již se na některých společných aktivitách podílíme, avšak rozebrání jednotlivých podrobností by přesahovalo rámec tohoto rozhovoru. Aby však nedošlo k nějaké mýlce: nehodláme se podílet na mlácení prázdné slámy.

Oceňují lidé vaši práci?

Ano, a to i přesto, že mnohdy není jednoduché pochopit, co ona Tradice obnáší. Jinými slovy, není jednoduché kráčet naší cestou, neboť nehodláme nikoho masově obracet na naši víru. Lidská pospolitost je postavena na kvalitě, nikoli na kvantitě.

I přesto, že různé politické skupiny ukončily svoji činnost, můžeme být spokojeni, neboť Raido pro mladé lidi představuje styčný bod a alternativu moderního světa.

http://www.raido.it

http://www.azionetradizionale.com/

Raido naleznete i na Facebooku.