Poučí se Švédové někdy?
Autor: Paul Joseph Watson
Novinář se při vyšetřování případu znásilnění dvanáctileté dívky ve Švédsku dozvěděl, že dva měsíce po zločinu policisté ještě ani nevyslechli hlavního podezřelého, protože úřady „nezvládají“ nesmírné množství případů, které se na ně nahrnulo poté, co země před dvěma lety otevřela své hranice masové migraci.
Už v červenci starší muž v centru Stenungsundu odtáhl dvanáctiletou dívku na záchodky, kde ji zbil, znásilnil a vyhrožoval smrtí.
Protože matka dívky znala jeho totožnost, okamžitě ho nahlásila na policii, ale ta se ani po dvou měsících nedostala ani k tomu, aby podezřelého vyslechla – přestože zná jeho jméno i bydliště.
Podle novináře Joakima Lamotteho je tak oběť s pachatelem, který se jí posmívá, nucena se takřka každodenně setkávat v ulicích Stenungsundu.
Když Lamotte zkontaktoval policisty, řekli mu, že na případu zatím nepracovali, protože „se nedokáží vypořádat s náporem práce“ v důsledku příliš mnoha případů znásilnění.
„Víte, kolik tu máme případů znásilnění?“ řekla mu policistka během rozhovoru, který žurnalista zaznamenal a nahrál na YouTube.
„To nevím. Ale mluvil jsem s matkou a její dceři je kvůli tomu hrozně. Vím, kdo je ten muž, mám jeho jméno, adresu, rodné číslo – všechno – a vy jste ho zatím ani nevyslechli, není to divné?“ ptá se Lamotte.
„No mohlo by to tak vypadat, ale máme podobných případů tolik a tak málo lidí, že to prostě nezvládáme,“ odvětí policistka.
„To se mi skoro nechce věřit. Vždyť znásilnil dvanáctileté děvče – je to ještě dítě,“ kontruje Lamotte.
„My tu ale máme i případy znásilnění tříletých,“ reaguje zřetelně podrážděná policistka.
Na otázku, jestli skutečně nedokázali vyšetřit případ znásilnění tříletého batolete, policistka chabě odpovídá: „Ano… takováto bohužel je realita. Víc k tomu říct nemůžu.“
Počet znásilnění ve Švédsku v posledních letech dramaticky vzrostl. Podle některých oficiálních činitelů je příčinou nové, přísnější vymezení znásilnění, k nárůstu ale došlo až dlouho po této změně. Od roku 2012 se množství nahlášených sexuálních zločinů navýšilo dvojnásobně. Podle nedávno zveřejněných statistik pak je u imigrantů pravděpodobnost, že se dopustí sexuálního útoku, 5,5 násobně vyšší.
Stále četnější jsou také útoky na hudebních festivalech, když jen toto léto bylo nahlášeno 150 případů napadení a 20 znásilnění.
Před několika měsíci se dostal na přední stránky médií dlouholetý policejní vyšetřovatel a někdejší zástupce velitele odboru pro vyšetřování závažné trestné činnosti v Örebro Peter Springare, když na Facebooku zveřejnil příspěvek, v němž detailně popsal „chaos“, do něhož se Švédsko propadá kvůli neutuchající záplavě vážných zločinů páchaných muslimskými migranty.
O práci Joakima Lamotteho jsme informovali už letos v únoru, když se zabýval případem brutálního skupinového znásilnění Švédky, jejíž rasové ponižování v průběhu útoku skupina pachatelů v Gothenburgu přímo přenášela přes Facebook.
Když se Lamotte snažil zjistit postup vyšetřování, dostalo se mu od policie v Gothenburgu informace, že případ sice byl klasifikován jako „znásilnění s přitěžujícími okolnostmi“, ale „na případu zatím ještě nikdo nezačal pracovat“.
Znepokojená matka, která policisty v Gothenburgu na video jako první upozornila, byla zcela šokována jejich lhostejnou reakcí, když podle jejích slov jen tak „seděli a pojídali krekry“ a podle všeho mířil jejich hněv na ni – protože je otravovala tím, že incident nahlásila.
Zpráva Paula J. Watsona Swedish Police “Cannot Cope” With Huge Numbers of Rapes Since Migrants Arrived vyšla na stránkách Prison Planet 11. září 2017.