Autor: Strobe Talbott
Následující rok může dojít k vypuknutí třetí čečenské války, která, pro změnu, rovněž může znamenat umíráček pro Ruskou federaci v jejich stávajících hranicích.
Pokud, jako je představitelné, se Rusko samo rozpadne později během tohoto století – stejným způsobem, jakým se rozpadl Sovětský svaz v roce 1991 – bude to zvětší části následkem politických rozhodnutí Vladimíra Putina.
Putin se dostal k moci v devadesátých letech, když vypukla občanská válka v Čečensku, jedné z autonomních republik Ruska na severním Kavkazu. První čečenská válka v letech 1994-1996 byla rozpoutána islámskými povstalci, kteří požadovali nezávislost na Moskvě. Druhá válka začala v roce 1999, kdy Putin rychle směřoval k uchopení moci v Kremlu. Prvně jako poradce pro národní bezpečnost prezidenta Borise Jelcina, poté jako ministerský předseda. Následkem upadajícího Jelcinova zdraví a mocenského postavení se Putin objevil jako hnací síla v pozadí politiky „spálené země“ – s masivními vedlejšími škodami („collateral damage“ – nezamýšlené usmrcení civilistů, pozn. red. DP) na celém obyvatelstvu. Tato válka trvala deset let.
Během posledních pěti let byla situace v Čečensku víceméně klidná, ačkoli sousední republiky byly otřásány násilnostmi. Období klidu v Čečensku však skončilo začátkem prosince, kdy došlo k sérii krvavých srážek v čečenském hlavním městě Groznyj.
Skupina, která stojí za znovuvyvoláním nepokojů, prosazuje vytvoření „Kavkazského kalifátu“, se spojením na al-Káidu a nedávno i Islámský stát. Je zde minimálně nepřímé spojení mezi vnější podporou islámského radikalismu na Kavkaze a Putinovou podporou ruského separatismu na východní Ukrajině.
Prohlašováním etnicity a náboženství jako základů ruské státnosti a akty agrese vůči svým sousedům Putin nechtěně podporuje separatistické síly v těch částech Ruska, které jsou historicky a kulturně islámské.
Článek Strobe Talbotta In 2015, Vladimir Putin may witness his empire’s death knell vyšel na autorově blogu Reuters.com.
O autorovi:
Nelson Stormbridge „Strobe“ Talbott byl sedm let náměstkem ministra zahraničí ve vládách Billa Clintona, v současné době vykonává funkci prezidenta washingtonského think-tanku Brookings Institution. V minulosti byl ředitelem Council on Foreign Relations (CFR), Carnegieho nadace pro mezinárodní mír, členem správní rady Trilaterální komise a členem Aspenské strategické komise.