„Antisemitská a nelidská“: Slova durynského šéfa AfD vyzývající k zapomenutí holokaustu vyvolala vlnu pobouření

 
Björn Höcke

Björn Höcke

 

Židovské společenství a němečtí politici vyjádřili rozhořčení nad slovy jednoho z předních představitelů strany AfD, podle něhož by Německo mělo přehodnotit svůj postoj k připomínání nacistických zločinů a berlínskému Památníku holokaustu.

Björn Höcke, šéf AfD ve spolkové zemi Durynsko, se nyní pokouší hájit tím, že jeho slova byla nesprávně pochopena.

Kontroverzní slova zazněla během jeho úterního projevu ke drážďanské mládežnické pobočce AfD (Junge Alternative für Deutschland) v tomto saském městě. Vyzval k ukončení německé kultury připomínání holokaustu a významné proměně vnímání minulosti země, informují německá média.

Proslulý berlínský památník Holokaustu postavený k připomínce zavražděných evropských Židů popsal jako „památník hanby v srdci našeho hlavního města.“

Za hlasitého potlesku shromážděných také přirovnal válečné spojenecké nálety na Drážďany k atomovým bombám svrženým na Hirošimu a Nagasaki. Podle Höckeho mělo bombardování německých měst „vyrvat ze země naše (německé) kořeny.“

Namísto vychování nové generace vynikajících filantropů, světově proslulých průkopnických filozofů, hudebníků a geniálních vynálezců a objevitelů se německé dějiny vykládají jako „cosi prohnilého a směšného,“ pronesl Höcke podle novin Junge Freiheit.

Předseda Ústřední rady Židů v Německu Josef Schuster byl podle tiskové agentury AP jeho výroky šokován. „Těmito antisemitskými a nelidskými prohlášeními ukazuje AfD svou pravou tvář,“ řekl k tomu.

„Netroufl bych si pomyslet, že 70 let po šoa by nějaký politik v Německu mohl pronést taková slova.“

Podobně tvrdě odsoudil Höckeho slova i německý vicekancléř Sigmar Gabriel: „Nejedná se jen o nějakou provokaci. Nikdy nesmíme nechat takovouto demagogii projít bez odporu,“ napsal na Facebook.

Kritiky se Höcke dočkal i od své vlastní strany. Předsedkyně AfD Frauke Petryová se od jeho prohlášení bezprostředně distancovala a nazvala ho „přítěží pro stranu.“

„Jen to potvrzuje, co jsem řekla už před rokem. Björn Höcke je se svými samostatnými aktivitami pro stranu přítěží,“ řekla pro Junge Freiheit.

Šéfka Strany zelených Simone Peterová označila jeho výroky za „nevyslovitelné.“

„AfD se od toho musí bezpodmínečně distancovat a omluvit se našim židovským přátelům,“ řekla.

V reakci na vlnu pobouření vydal Höcke prohlášení, v němž označil myšlenku, že by kritizoval památník holokaustu nebo německý přístup k dějinám za „zlovolný a záměrně dehonestující výklad toho, co jsem skutečně řekl.“

„Ve svém drážďanském projevu jsem chtěl položit otázku, jak se my Němci díváme na naše dějiny,“ dodal a vysvětlil, že mínil zdůraznit odlišné aspekty dějin národa, který dal světu řadu předních básníků, skladatelů a dalších, napsala agentura Reuters.

Člen radikální strany Levice (Die Linke) Diether Dehmn podle Reuters udal Höckeho na policii za podněcování k nenávisti. Dodal také, že Hoeckeho k jeho výroku povzbudil výrok Ústavního soudu, který se několik hodin před jeho drážďanským vystoupením vyslovil proti zákazu Národnědemokratické strany Německa (NPD).

Nejedná se o první případ, kdy člen AfD vyvolal kontroverzi slovy, jež lze vykládat jako obhajobu německého nacistického dědictví či zlehčování holokaustu. V září 2016 nově zvolený berlínský senátor Kay Nerstheimer označil civilní oběti nacistů za „partyzány“ a jejich zabití za „zákonné.“

Zpráva ‘Anti-Semitic and inhuman’: Outcry as AfD branch leader calls to forget Holocaust vyšla na stránkách RT.com 18. ledna 2017.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruský spisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševické strany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív