Categorized | Politika

Devět let od smrti Milice Rakić

MILICA RAKIČ 9. února 1996 – 17. dubna 1999

Před devíti roky, v sobotu 17. dubna 1999, byla v Batajnici nedaleko Bělehradu při nočním leteckém útoku NATO zabita kazetovou bombou Milica Rakić. Tehdy jí byly tři roky, dnes by jí bylo dvanáct let.


Od samého začátku bylo zřejmé, že útok na Jugoslávii je podle mezinárodního práva agresivní válkou. Bohužel to byla rovněž vláda České republiky, která z České republiky učinila agresora. Nejen např. Bill Clinton, Madelaine Albrightová, Gerhard Schröder, Tony Blair, útoku velící Wesley K. Clark anebo Javier Solana mají na rukou krev nevinných. Svůj podíl viny nesou i tehdejší čeští představitelé počínaje Milošem Zemanem a konče dnes již zapomenutým ministrem obrany Vladimírem Vetchým. Omenout nelze ani Václava Havla, který k bombardování vyzýval a je autorem nesmyslného pojmu „humanitární bombardování”.

Bombardováním Jugoslávie se svět stal mnohem nebezpečnější, protože se stal světem bez pravidel, světem lži, práva toho, kdo shodí bombu z výšky pěti kilometrů. Hovoříme – a často s chloubou a nadřazeností – o naší euro-atlantické civilizaci. Díky agresi proti Jugoslávii není příliš čím se chlubit. Těžko se totiž můžeme chlubit zločinem. Podívejte se na dětskou tvář Milice Rakić.

BEZ KOMENTÁŘE

Domnívám se, že existuje za NATO intervencí na Kosovu element, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární …

Václav Havel, Le Monde, 29. dubna 1999

Převzato ze serveru Res publica.

Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

22. ledna 1891 se v sardinském městečku Ales narodil italský marxistický filozof a komunistický filozof Antonio Francesco Gramsci. Ve svém díle se zabýval politickou teorií, sociologií nebo lingvistikou. Jeho nejvlivnějším příspěvkem byla teorie tzv. kulturní hegemonie, v níž přenesl důraz z ekonomického determinismu klasického marxismu na úlohu kulturních institucí při zachovávání moci vládnoucí třídy a která výrazně ovlivnila moderní levici.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív