Giorgio Palù: Podle italského virologa strach z rasismu zpomalil italskou reakci na koronavirus. Starosta Florencie zase vyzýval občany, aby „objali Číňana“

Autor: Michael Lord

Podle italského virologa zpomalil prvotní italskou reakci na epidemii koronaviru (COVID-19) i strach z rasismu.

Dr. Giorgio Palù vyučuje virologii a mikrobiologii na univerzitě v Padově a v minulosti stál také v čele Evropské a italské virologické společnosti. V rozhovoru pro CNN tento uznávaný odborník prohlásil, že nová nemoc zasáhla Itálii s tak drtivou intenzitou kvůli pomalému postupu vlády při omezení příletů lidí ze zasažené Číny, až bylo příliš pozdě. Italská reakce podle jeho slov zprvu „byla velice váhavá“, a to kvůli „politice“.

„Zaznívaly i návrhy lidi přilétající z epicentra nákazy v Číně izolovat, které však byly odmítnuty jako rasistické. Tak či onak to ale byli lidé přicházející ze zasažené oblasti,“ řekl Giorgio Palù pro CNN.

Dario Nardella a jeho Číňan

Dario Nardella a jeho Číňan (zdroj: Twitter)

Itálie se v posledních týdnech potýká se zdaleka největším počtem případů nákazou koronavirem i úmrtí na tuto nemoc v Evropě. Prvními potvrzenými případy v zemi byla v lednu dvojice čínských turistů. Prozatím (19. března) bylo v Itálii ohlášeno 36 000 nemocných koronavirem a skoro čtyři tisícovky Italů nemoci podlehly.

Krátkozrakost italské politické třídy při zvládání epidemie způsobená politickou korektností se však zdaleka neomezuje jen na celostátní úroveň. Florentský starosta za levicovou Demokratickou stranu Dario Nardella ještě počátkem února Italy vyzýval, aby „objali Číňana“ s obavami, že panika z koronaviru u Italů vyvolá rasistické nálady namířené proti Číňanům, čemuž chtěl vzdorovat. Na svůj twitterový účet pak nahrál video, kde se sám s Číňanem objímá.

Na jiných v únoru pořízených videích nabízejí Číňanům objetí italští kolemjdoucí.

Severní Itálie se stala epicentrem nákazy v zemi i celé Evropě. Guvernér Lombardie nedávno varoval občany, že musejí přísně dodržovat nařízená omezení vycházení, jinak nemocnice rychle přestanou zvládat nápor nemocných, jak informoval list La Repubblica. Nebylo by pak už možné postarat se o všechny potřebné pacienty.

Naopak v Maďarsku žádné rozpaky ohledně spojení imigrace s epidemií koronaviru nehledejme: „Vidíme, že nemoc sem zavlekli hlavně cizinci, mezi kterými se také nejvýrazněji šíří,“ všiml si premiér Viktor Orbán v pátek, jak jsme čtenáře Voice of Europe informovali. „Vedeme válku na dvou frontách – proti migraci na jedné a proti koronaviru na druhé.“

Zpráva Michaela Lorda Italy: Virologist says fears of racism slowed Italy’s coronavirus response; Florence Mayor urged Italians to “hug a Chinese”  vyšla na stránkách Voice of Europe 19. března 2020.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruský spisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševické strany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív