Categorized | Historie, Kultura

Druhý sešit Edice Fascikly: Heil! Smrti zdar

Eduard Limonov: Heil! Smrti zdar

Tradice budoucnosti byla obnovena na stránkách Délského potápěče. Texty, které nevyšly knižně, budou postupně doplňovány.

Druhý sešit Edice Fascikly je tentokrát věnován Eduardu Limonovovi. Ruský enfant terrible patří k onomu vybranému druhu literátů, kteří neváhali za své (či jiné) ideály bojovat, dokonce se zbraní v ruce: od lorda Byrona, který se v čele dobrovolnického sboru vydal osvobodit Řecko z muslimské poroby, přes d’Annunzia, Psichariho, Jüngera, Montherlanta, Saint-Exupéryho, Malrauxe, Eggerse či našeho Rudolfa Medka až k Mišimovi. A právě k „poslednímu samurajovi“ má Limonov nejblíž. Oba totiž patří ke generacím mužů již výrazně formovaných filmovou či hudební pop-kulturou. Oba však také prosluli adorací hrdinství, odvahy a sebeobětování hodných archaické etiky („se štítem nebo na štítě“).

Když italský režisér Luchino Visconti některé své postavy obrazově kontemploval „jako ztepilé řecké sochy“, jenže „už potřísněné pískem moderní pláže a zhýčkané neřestmi velkoměsta“, vyjádřil tím vlastně něco velmi obdobného. V 90. letech tento (zdánlivý) rozpor autenticky ztělesnil Limonov – a jako takový nás zajímá nejvíc. Současní mladí muži jsou určitě zjemnělí civilizací; znamená to však, že nemohou mít odvahu? Anebo na okolnostech nezáleží a stačí se rozhodnout pro vítězství, byť třeba „jen“ nad vlastní pohodlností? Odpověď na tyto otázky hledejme mezi řádky: Heil! Smrti zdar.

Ukázky z knihy Eduarda Limonova Анатомия героя k českému vydání připravil a poznámkami opatřil Karel Veliký.

Rudolf Jičín – Filosofie dějin a politika

Rudolf Jičín - Filosofie dějin a politika***
OSMÝ TITUL ŘADY METANOIA!
Po všech Němcích a Italech, ba i Japonci, s hrdostí dodáváme, že konečně od českého autora – Rudolfa Jičína!
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

  29. května 1880 se narodil Oswald Spengler, německý filozof a spisovatel. Patří k nejvýraznějším  osobnostem německého meziválečného hnutí konzervativní revoluce a nacionalismu. Tento striktní  kulturní pesimista přišel ve svém největším díle Zánik Západu (Untergang des Abendlandes, 1918 a 1922) s originální morfologií světových dějin, které podle něj jsou sledem důsledně oddělených kultur a civilizací, které se vyvíjí v předem určených cyklech,  analogických zákonům života. Naše západní - tzv. faustovská - civilizace podle Spenglera už koncem 19. století nezvratně vstoupila do své poslední, „zimní“ fáze cyklu.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív