Categorized | Geopolitika, Analýzy, Politika, Texty

Americká média hájí al-Káidu v Sýrii

Haját Tahrír al-Šám

Haját Tahrír al-Šám v Sýrii

Autor: Tony Cartalucci

Kdy teroristická skupina není teroristickou skupinou? Podle všeho v momentě, kdy si to žádá americká zahraniční politika. Právě k tomu došlo v případě syrské odnože al-Káidy, Haját Tahrír al-Šám (HTŠ), nejnovější iterace Fronty an-Núsrá, jež v současnosti ovládá severní syrskou provincii Idlíb.

Velká americká korporátní média se v posledních týdnech pokoušejí vybudit k HTŠ sympatie současně s odporem k syrským, ruským a íránským silám, jež aktuálně usilují o osvobození údajně až milionu lidí, lapených pod vládou teroristů.

Dalším faktorem za podporou HTŠ ze strany systémových médií v USA se zdá být také potřeba vysvětlit, proč člen NATO – Turecko – poskytuje přímou vojenskou i materiální podporu organizaci vedené na americkém seznamu teroristických skupin a proč samotné Spojené státy v tomto konání dávají Turecku zelenou.

Např. v časopise Newsweek se objevily články vykreslující ruský odpor proti vyjednávání s HTŠ v negativním světle, to vše ruku v ruce se snahami amerického ministerstva zahraničí poskytnout teroristické organizaci faktickou podporu, navzdory jejímu zařazení na oficiální washingtonský seznam zahraničních teroristických organizací.

Autor článku „Russia Warns Against Any U.S. Talks with Militant Group It’s Bombing in Syria“ (Rusko varuje před možným americkým vyjednáváním s militantní skupinou, již v Sýrii bombarduje) onou „militantní skupinou“ bombardovanou Rusy v Sýrii míní právě nástupnickou organizaci al-Káidy, Haját Tahrír al-Šám.

Newsweek navíc dává prohlášení ruských zástupců o přítomnosti HTŠ na americkém seznamu teroristických skupin do uvozovek, jako by pravdivost tvrzení zpochybňoval.

Letmý pohled na stránky amerického ministerstva zahraničí odhaluje prohlášení z roku 2018 „Amendments to the Terrorist Designations of al-Nusrah Front“ (Dodatek k označení Fronty an-Núsrá za teroristickou skupinu), kde jasně stojí:

Ministerstvo zahraničí doplňuje označení Fronty an-Núsrá, pobočky al-Káidy v Sýrii – také o Haját Tahrír al-Šám a další případná označení. Tyto názvy byly připojeny k označení Fronty an-Núsrá za zahraniční teroristickou organizaci podle paragrafu 219 zákona o imigraci a národnosti a za zvlášť vymezené aktéry globálního terorismu podle vládního nařízení 13224.

An-Núsrá v lednu 2017 vytvořila HTŠ k posílení své pozice mezi syrskými povstalci a k dosažení svých vlastních cílů coby pobočka al-Káidy. Od tohoto data tak skupina pokračuje ve svém působení pod jménem Haját Tahrír al-Šám.

HTŠ je tak podle všech do syrské války zapojených aktérů včetně Washingtonu bez stínu pochyb jednoznačně teroristickou organizací.

Autor článku nakonec, konkrétně v pátém odstavci, také přiznává přítomnost HTŠ na oficiálním seznamu teroristů a dokonce cituje přiznání vysoce postavených představitelů americké armády, že Idlíb ovládají extrémisté. Přesto toto americké periodikum vykresluje syrské a ruské snahy vyrvat Idlíb z rukou těchto extrémistů v negativním světle.

Newsweek však zdaleka není jediným obhájcem terorismu mezi americkými médii. Stejně rozhodně se na jejich stranu postavil i list New York Times.

New York Times dělají PR pro al-Káidu v Idlíbu

Na dokreslení toho, kam až jsou americká systémová média schopna zajít ve své ochotě podpořit HTŠ a jeho turecké i americké de facto sponzory, se New York Times chlubí, že jejich novináři doprovázeli teroristy z HTŠ v Idlíbu, aby tak získali materiál pro svůj na strunu emocí hrající kus „The Only Choice Is to Wait for Death” (Nezbývá než čekat smrt).

Autorka článku Carlotta Gallová tvrdí:

Ve středu jsme se s fotografem vydali přes turecké hranice na dnes tak vzácnou návštěvu Idlíbu. Doprovod nám dělali sociální pracovníci syrské charity a příslušníci povstalecké džihádistické skupiny Haját Tahrír al-Šám, která provincii kontroluje.

O identitě „sociálních pracovníků“ ani organizaci, k níž údajně patří, se v článku nedozvídáme nic, téměř jistě však jde o tzv. „Bílé přilby“ a jejich přítomnost po boku militantů z al-Káidy/HTŠ by jen dále dodala na věrohodnosti nařčením, že skupina má až podezřele blízké vazby na al-Káidu.

Čtenáři se dostává jednoho srdceryvného příběhu za druhým bez nějakých solidních důkazů, přesně v duchu zavedené americké praxe vynášení „humanitární“ karty k démonizaci svých protivníků a za současného ospravedlnění svých vlastních, velice skutečných agresí po celém světě.

V tomto případě je agresí a zvůlí, jíž se Spojené státy a jejich média pokoušejí dodat na legitimitě, zachování existence HTŠ (al-Káidy) na severu Sýrie a její vlády nad údajně až „milionem“ civilistů.

V článku jsou syrské a ruské bezpečnostní operace, vedené s cílem osvobodit provincii Idlíb zpod nadvlády al-Káidy, popisovány následovně:

Obyvatelstvo Idlíbu však zatím čeká na úlevu marně: vojska syrského prezidenta Bašara Asada, podporovaná ruským letectvem, si nelítostně klestí cestu vpřed a za nimi zůstávají drtivými nálety zničená města i vesnice v jižních a východních oblastech provincie.

Až po pětadvaceti odstavcích novinářka NY Times Carlotta Gallová konečně přiznává, že se HTŠ nachází na americkém seznamu teroristických organizací:

Haját Tahrír al-Šám byla Organizací spojených národů označena za teroristickou skupinu, v poslední době však umožnila západním novinářům vstup do Idlíbu ve spolupráci s Tureckem, které tak usiluje o vytvoření mezinárodního nátlaku na Rusko a Sýrii.

Jinak řečeno chtějí al-Káida a její turečtí sponzoři dostat pod tlak Rusko a Sýrii, které se snaží teroristickou organizaci vykořenit a obnovit na severu země vládu zákonů – v čemž jim noviny New York Times ochotně, či dokonce s nadšením, pomáhají.

USA při boji s „terorismem“ srovnaly se zemí celá města a zničily země

Města – a vlastně celé státy – obsazené teroristy opakovaně USA a jejich spojencům posloužily jako záminka pro brutální vojenské údery. Například údajné ukrývání al-Káidy afghánskou vládou citovali američtí představitelé jako casus belli pro dnes už 19 let trvající válku v této zemi.

V roce 2004 pak americká vojska srovnala iráckou Fallúdžu se zemí ne jednou, ale opakovaně kvůli silné přítomnosti sunnitských extremistických povstalců.

Leckdo by tak předpokládal, že Američané a jejich spojenci by se ochotně pustili i do severosyrské provincie Idlíb, kontrolované bez stínu pochybností teroristickou organizací HTŠ.

Na světlo boží se však dere pravda o americké „válce s terorismem“.

Přestože extremisté skutečně nejspíš v roce 2001 využívali Afghánistán jako své útočiště a Fallúdža byla v roce 2004 plná militantů, Spojené státy kvůli tomu proti nim do války nevytáhly. Američané už dlouho předtím vypracovali rozsáhlé geopolitické plány, předpokladem jejichž provedení byla i dlouhodobá okupace Afghánistánu a působení extremistů tak vlastně posloužilo jako záminka pro dosažení těchto cílů.

Ve Fallúdži pak Američany netrápili ani tak militanti a jejich extremismus – Washington ostatně dlouhá léta řadu podobných seskupení pro své vlastní účely vedení válek v zastoupení vyzbrojoval a podporoval – jako spíš jejich přímý a poměrně účinný odpor proti americké okupaci. Proto svedli s islamisty o město dvě krvavé bitvy.

Al-Káida na severu Sýrie slouží americkým zájmům a její přítomnost na seznamu teroristických organizací vypracovaném americkým ministerstvem zahraničí tak představuje pouhou momentální politickou peripetii. V jednom z citovaných článků v Newsweeku dokonce zaznívá přiznání, že se to američtí diplomaté usilovně snaží, jak se říká, „nějak zařídit“:

Zvláštní americký zmocněnec pro Sýrii a zvláštní vyslanec u Američany vedené koalice proti Islámskému státu James Jeffrey řekl zástupcům médií, že si není vědom toho, že by skupina Haját Tahrír al-Šám „plánovala nebo prováděla akty mezinárodního terorismu“. V podobném duchu se nevyjádřil poprvé.

Z jeho slov jasně vyplývá, že přes její zařazení na svůj vlastní seznam teroristických organizací Spojené státy momentálně HTŠ jako teroristickou organizaci nevnímají. Ne proto, že by jí nebyla, ale jelikož tato kategorizace v současnosti není příznivá pro cíle americké politiky v severní Sýrii.

Byť tedy USA v minulosti srovnaly při pronásledování „teroristů“ se zemí celá města, pracují dnes na další komplikaci a protahování syrské války na obranu teroristů, a tím dávají všanc životy „milionu“ civilistů.

Postoj amerických médií k Haját Tahrír al-Šám (al-Káidě) na severu Sýrie jasně dokládá zhoubnost americké zahraniční politiky v situaci, kdy se nezpochybnitelným teroristům, kteří ohrožují životy (jak sami Američané tvrdí) „milionu“ civilistů, dostává hojné pozornosti a dokonce podpory amerických diplomatů a novinářů.

Koordinovaný postup této podpory sahající od korporátních médií až do vysokých pater vlády dává nahlédnout na míru prohnilosti zákulisí americké zahraniční politiky a naznačuje, proč bez ohledu na to, kdo zrovna sedí v Bílém domě, pokračuje tento program dál v nezmenšeném rozsahu a plným tempem. Nezáleží ani na tom, jak velká pozornost zbytku světa se na něj upírá.

Washington a jeho systémová média stále vynakládají nezanedbatelné zdroje na destabilizaci a zničení Sýrie, což by se mělo stát varovně vztyčeným prstem před falešným uspokojením všem, kdo se v zemi snaží znovu nastolit řád a zákonnost.

Analýza Tony Cartalucciho US Media Defends Al Qaeda in Syria vyšla na stránkách New Eastern Outlook 26. března 2020.

Jean Mabire – Zemřít v Berlíně

Jean Mabire - Zemřít v Berlíně***
Zemřít v Berlíně: Francouzští esesmani posledními obránci bunkru Adolfa Hitlera.
***
Objednávejte na stránkách vydavatelství Nightingale Press nebo na Kosmasu.
.

Ladislav Malý – Vzpomínky jednoho disidenta

Ladislav Malý - Vzpomínky jednoho disidenta***
Z memoárů národního konzervativce…
***
Objednávejte ZDE.
.

Víte, že…

Filippo Tommaso Marinetti22. prosince 1876 se v egyptské Alexandrii narodil italský básník a spisovatel Filippo Tommaso Marinetti, zakladatel a čelní představitel modernistického uměleckého směru - futurismu. Velice záhy se přiklonil k Mussoliniho fašistickému hnutí.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív