Bratrství

Andreos je v poloutajení působící český rasový teoretik, rasový identitář a zastánce eugeniky, jehož texty již po mnoho let vycházejí na stránkách iniciativy Bratrství. Položili jsme mu proto několik otázek…

Přesně je to už kolik let, co přispíváte na Bratrství?

Začal jsem v létě 2011, takže dvanáct.

To je hodně času i hodně práce. Proč vlastně?

Mojí hlavní snahou je dát dohromady dílo, které by skutečně komplexně zmapovalo vztah rasy a genetiky ve vztahu k utváření kultury a civilizace. Pak také zmapovat vliv rasy a genetiky na vývoj kultur a civilizací během dějin – troufám si říci, že jsem dokázal odhalit základní zákonitosti formování a historického vývoje civilizací. Myslím si, že je to svým způsobem přelomové, protože nikdo se o to do takové hloubky ještě nepokusil (ale nechci, aby to znělo příliš sebevědomě). K tomu se samozřejmě věnuji popisu dějin různých civilizací (při zohlednění rasového dění v nich), něco asi napíšu i o aktivismu, úpadku současného Západu, budoucím vývoji světa a pár dalších věcí.

Pokud jde o motivaci mé činnosti, ta souvisí se současnou situací a budoucím vývojem. Dnešní progresivistická „fronta“ v médiích, politice, na univerzitách a v kultuře má už absolutní převahu a je hodně agresivní a netolerantní. Navíc na to, že by se ještě podařil celospolečenský zvrat to nevypadá – takže ani nemá smysl jít s ní otevřeně do konfliktu. Definitivně zvítězila a její konec přijde až s tím, jak zanikne celá naše civilizace – což je z velké míry právě její zásluha. Ovšem nevěřím, že jde čistě o důsledek nějakého spiknutí, značnou měrou jde o spontánní procesy – třeba imigrace je motivovaná prostě tím, že přistěhovalci jdou „za lepším“. Tak to bylo vždy (doklady o imigrantech jdoucích za lepším životem jsou třeba už ze starého Egypta). Dnešní establishment to jen podporuje a urychluje. Nastoupené trendy už jsou nezastavitelné. To ovšem neznamená, že vše je ztraceno. Můžeme se snažit o utváření bělošských komunit složených z lidí odhodlaných udržovat naše rasové a kulturní dědictví při životě (to je dnes už jediná smysluplná cesta). V budoucí době pádu systému a temna by se tyto komunity mohly stát zřídly obrody naší civilizace. A k tomuto záměru se svým psaním snažím přispívat.

„…nikdo se o to ještě do takové hloubky nepokusil.“ Ať chcete či ne, sebevědomě to zní vážně dost. Jistě ale své dílo nastavíte na čisté louce, tabula rasa. Kdo Vám poskytl průpravu, abyste se do takové práce mohl pustit?

Asi nejstěžejnějšími jsou pro mě díla Lothropa Stoddarda (vztah rasy a národní identity, problematika eugeniky, imigrace) – i když jednoznačně nejslavnější je jeho dílo The Rising Tide of Color, tak podle mě jsou nejdůležitější díla The Revolt against Civilization a Re-Forging America, plus menší dílo Scientific Humanism – o nutnosti racionality ve vztahu k těmto zásadním věcem a vyváženého progresu (konzervativní uvážlivost kombinovaná s přiměřeným progresivismem). Napsal i další důležitá díla jako The New World of Islam, v němž už ve dvacátých letech varoval před budoucím rozmachem islámu. Dále jsou důležitá díla Richarda Lynna (rasové rozdíly, eugenika, spojitost civilizační úrovně s národním IQ, vyvrácení některých environmentalistických teorií). Ale je tu mnoho dalších děl zejména z anglosaského prostředí z konce 19. a první poloviny 20. století o rase, genetice a eugenice (třeba East, Holmes, Popenoe, Galton, Cox, Grant, Fairchild, Humprey, George, McDougall a mnozí další). Tehdy toto smýšlení v anglosaském světě zažilo velký boom – a byla to také jediná doba, kdy naše civilizace měla šanci na sebezáchovu a osudový průlom, tj. stala by se první civilizací, která by si cílenými opatřeními udržela kvality a rasové složení obyvatelstva a tím se zachovala navždy (tj. vymanila by se z věčného cyklu vzestupů a úpadků, kterému podlehly všechny dřívější civilizace). Ale nevyšlo to.

Samozřejmě i z novější i vyloženě moderní doby existují důležitá díla, opět nejvíce z anglosaského světa, na tato témata – již zmíněný Lynn, ale třeba také Rushton, Levin, Vanhanen, Meisenberg, Dutton, Woodley, Graham, Itzkoff, Pendell, Baker, Murray atd. Podnětné dílo je také Cognitive Capitalism od Rindermanna, a něco od Weisse a Sarrazina (to jsou Němci). Krom toho jsou tu i jakási „podpůrná“ díla, kde jsou některé dílčí důležité postřehy – třeba Gobineau ve své Eseji o nerovnosti lidských ras místy dobře vyvrací některé environmentální teorie pádů civilizací, nebo v The Races of Europe od Coona jsou doklady o zbytcích bílé rasy v Orientu a severní Africe, která kdysi v těchto regionech dominovala a proto zde vznikly velké civilizace a divy starověkého světa – a proto, že zde převážilo tmavší orientální obyvatelstvo, zde pak také vyšší civilizace zanikla.

Tady bych asi měl dodat, že v rámci alternativy mám svým smýšlením blíže anglosaskému světu, které je více orientováno na rasu a genetiku a méně na nějaké kulturní otázky, snahy o nějaká lepší uspořádání společnosti/ekonomiky apod. – čímž se vyznačují alternativní hnutí v kontinentální Evropě (největší přeborníci v tom jsou asi Francouzi). V tomto jsem ve srovnání s velkou částí evropské alternativy tak trochu „cizinec“. A asi jsem taky z hlediska velké části evropské alternativy až moc nekorektní a radikální; ta častěji mluví o kultuře, hodnotách, jako hrozbu zdůrazňuje mylně jen islám atd.

Samozřejmě existuje i spousta běžné literatury z historie apod., z níž se dá taky čerpat a poučit se i v oněch nekorektních záležitostech, ale zde člověk jaksi musí umět číst mezi řádky a sám si to dovodit – otevřeně se v nich o rasovém faktoru a podobných věcech moc nepíše. Třeba proč byl už upadlý starověký Egypt do jisté míry zase povznesen za ptolemaiovské éry. O tom dočasném pozvednutí se dá dočíst všude možně – ale člověk si musí sám domyslet, proč to tak vlastně bylo – protože do Egypta imigrovalo mnoho bílých Řeků a Makedonců, kteří svými schopnostmi opět poněkud obrodili místní kulturu a ekonomiku a zavedli efektivní státní správu.

Ještě k těm titulům bych měl dodat, že těmi úplně prvotními, které mě nasměrovaly k hlubšímu zájmu o nekorektní témata, byly Tabu v sociálních vědách Petra Bakaláře (jakási pilotní kniha, která mě navedla) a March of the Titans (to mě pak dál nasměrovalo v úvahách, že rasa a genetika jsou vlastně hlavními silami v dějinách a utváření civilizací). Díky tomu jsem se pak dostal k literatuře, která to rozebírá podrobněji – na prvním místě výše zmínění Stoddard a Lynn, pak mnoho těch ostatních.

A s touto mohutnou intelektuální výzbrojí se nyní definujete jak? Váš světonázor?

Názorovým vymezením jsem na prvním místě rasový identitář/nativista, plus zastánce velkého vlivu genetiky na člověka, společnost a dějiny (a zastánce eugeniky). Rasa je samozřejmě ten nejdůležitější základ naší identity a civilizace, protože základní rysy každé kultury a míru její vyspělosti určují na prvním místě vrozené vlohy a sklony rasy, která tvoří její obyvatelstvo (typicky západní civilizace se svými úspěchy a jedinečnými rysy jako racionalismus vyplývají z vrozených vloh a sklonů bílé rasy). Analogicky chudé a zaostalé oblasti jsou takové proto, že tamní obyvatelstvo prostě nemá dostatek vloh k utvoření vyšší civilizace. I skutečně harmonické národní bytí a jednotnou kulturou může být postaveno na rasové homogenitě. A u skupin národů tvořících určitou civilizaci jejich vzájemná podobnost vyplývá právě z toho, že patří ke stejné rase. Samozřejmě existují i negeneticky dané kulturní rysy (vlivem dějinných událostí, přírodních podmínek atd.), ale ty jsou méně důležité, povrchnější – jako kuchyně, styl oblékání, různé zvyklosti, svátky apod. Obecněji také vysoké vrozené kvality jsou nezbytné pro vznik a udržení jakékoli vyspělé civilizace – i když s ohledem na specifické vrozené klony svého obyvatelstva se mohou značně lišit. Proto je Evropa i Japonsko vyspělé – shodně mají populace s vysokým IQ, ale zároveň se v mnohém velmi liší, protože i tak jsou osídleny jinými rasami s jinými vrozenými sklony a mentalitou. Úspěchy ve vědě, technice, kultuře, ekonomické oblasti, hodnotové sféře (racionalita, oceňování vědění a rozumu) – to všechno jsou jen projevy, výtvory a důsledky vysokých vnitřních kvalit některých ras a z těchto ras složených národů.

To jsou základní principy, z nichž nelze slevovat, pokud opravdu chceme být někým, kdo se prohlašuje za zastánce vlastní civilizace (a jakéhosi zachránce).  Proto se také vymezuji proti velké části alternativy, která se tomuto vyhýbá a mluví místo toho o „hodnotách“, „kultuře“, „systému“ atd. To naši civilizaci primárně neutváří a pouhá změna hodnot (jako obroda racionality nebo tradiční rodiny) nebo nějaké systémové reformy (jako snížení daní pro firmy nebo zlepšení výuky ve školách a obrat k technickým oborům) naši civilizaci nezachrání.

No a jak by tedy podle Vás měla vypadat naše ideální společnost?

Pokud jde o představu ideální společnosti (teda jestli je možné užívat slovo ideální), tak má představa je, že společnost by měla být celkem svobodná, poskytují značný prostor iniciativě a talentům jednotlivců, ale měly by tu být i stát, který by se sice neměl plést zbytečně do věcí svých občanů, ale zato by se neměl bát energicky zasáhnout tam, kde je to skutečně z racionálních důvodů potřeba. Nejvíce by samozřejmě měl zasahovat do migračního dění, zabývat se problémem dysgenického úpadku atd., aby si zachoval vlastní obyvatelstvo a jeho kvality – a tím i svou civilizaci. Jinak celkově nejsem moc nakloněn tomu, co zejména v evropské alternativě je dost populární – konstruování různých vizí jaksi radikálně odlišně uspořádané společnosti, která by měla přinést opravdový rozkvět (často jsou to vlastně jen nové verze socialismu). V tom jsem dost skeptický. Myslím si, že nic moc lepšího se oproti současnosti vytvořit nedá. Jednak to je dáno už kvalitou samotných lidí, která není nijak úžasná a už ta to limituje. A pak také v základních věcech je současné uspořádání pořád jaksi nejsmysluplnější – demokracie a ještě stále relativně svobodná ekonomika. Nic moc lepšího se vymyslet nedá. Problém je jen v tom, že obojí je dnes těžce deformováno různými ideologiemi, nešvary a z toho plynoucími nesmysly a defekty (politická korektnost, Green Deal, otevření se imigraci proti vůli většiny lidí, splývání politických a ekonomických elit, což potlačuje férové podmínky pro podnikání – „crony capitalism“, přehnaná moc velkých korporací atd.). Tohle by se samozřejmě mělo odstranit, ale s nějakou úplně radikální změnou systému bych byl opatrný. Když už radikální změna, tak změna v oblasti hodnot, světonázoru – ta by byla na místě (tím myslím na prvním místě obrat k rasovému a eugenickému uvědomění).

Jedinou výraznou změnou, kterou bych zavedl, by bylo ustavení jakéhosi nejvyššího koncilu, rady pro populační a genetické záležitosti (složené z genetiků, demografů, etnologů apod.). Ten by stál nad běžnou politikou. Ta by byla ponechána demokratické volbě lidí a do ní by se nepletl (demokracie by byla zachována). Tento koncil by ale měl jedno zásadní pole působnosti – zabývat se a řídit migrační dění, zavádět eugenická a propopulační opatření, udržovat rasovou identitu obyvatelstva atd. – a tím udržovat rasové, genetické a demografické základy své civilizace. Z historie i současnosti je vidět, že bez tohoto cíleného zasahování nakonec každou civilizaci čeká zánik; zde přístup laissez-faire nefunguje. A běžnému lidu, proměnám jeho nálad, demokratickému hlasování tyto zásadní věci nelze ponechat, to opravdu musí řešit příslušně vzdělaná elita.

A k té vizi nějaké lepší (ideální) společnosti bych ještě řekl, že jedinou cestou k ní je eugenika. Tedy ne jakési zázračné uspořádání společnosti, které nám přinese rozkvět a blahobyt přes noc, ale pozvolné zlepšování vrozených kvalit samotných lidí. To je právě na eugenice skvělé a fascinující – s vědeckou jistotou by přinesla radikální zlepšení lidského osudu, a přitom k tomu není třeba vymýšlet žádná zázraky slibující uspořádání společnosti (což je stejně chiméra). Prostě by stačilo zlepšit kvality samotných lidí a pak jen nechat věcem volný průběh – rozkvět civilizace by se dostavil sám od sebe, přirozeně a spontánně jakožto projev vyšších kvalit samotných lidí. Je to jediná realistická vize lepší společnosti, vycházející přímo z vědeckého poznání – a také proto je evoluční, tedy jde o pozvolné zlepšování, které ovšem nemá hranic. Není revoluční, tedy snaha o dosažení nějakého statického navždy neměnného ideálu ze dne na den. Stinnou stránkou ale je, že by to vyžadovalo jistá autoritativní opatření a že je to projekt na celé generace, na dlouhá staletí, protože razantní zvýšení IQ a dalších kvalit by bylo možné až za dlouhou dobu (IQ by se asi nedal zvyšovat rychleji než jeden až dva body za generaci). Až za stovky let by se civilizace díky eugenice mohla povznést k většímu rozkvětu a poskytnout svým lidem lepší život. Navíc by se mohly zmenšit vrozené rozdíly mezi lidmi v IQ a dalších kvalitách, takže vedle celkového pozvednutí lidských kvalit a civilizace by tu byl druhý velký pozitivní efekt: dosažení všeobecné lidské superiority a skutečné (genetické) rovnosti mezi lidmi (průměrný IQ by mohl být až 200 a jen s malými odchylkami). Bohužel my současníci takovou lepší společnost nikdy neuvidíme – ale mohli bychom už dnes položit základy cesty k ní – kdybychom se na zavedení eugeniky zmohli.

Dnes by se samozřejmě také dalo ledacos zlepšit, jako odstranění Green Dealu a podobných nesmyslů, omezení přebujelé byrokracie a plno dalších věcí (třeba zrušení inkluze). Abych nevypadal jako úplný skeptik a pesimista, tak i já mám jakési představy o systémových změnách, aby se věci trochu zlepšily a společnost fungovala lépe (mohu je nastínit v nějakém pokračování těchto hovorů); ovšem není to nic převratného ani extra originálního, jen jistá zlepšení, žádný ideál vedoucí k opravdu radikálnímu pozvednutí civilizace (to podle mě možné není). Ale ani k takovým změnám nemá současná společnost dost odhodlání – a tak či tak jen to naši civilizaci nezachrání a ani by nám to zas tak radikální zlepšení nepřineslo. To by mohlo jen pozvolné zlepšení kvalit lidí eugenikou.

Jste evidentně spíše skeptik. Řeknete nám něco k Vaší osobní zkušenosti s lidmi?

Mé zkušenosti s Čechy i lidmi obecně opravdu nejsou moc optimistické a nedávají naději na nějaký pozitivní obrat. Většina lidí je na to moc omezená, zbabělá, líná a celkově neschopná. S tím se nedá nic dělat. A s pokračujícím dysgenickým úpadkem to bude v budoucnu ještě horší. Nakonec je to vidět i na covidiádě – většina veřejnosti ty vládní nesmysly poslouchala až do konce (zpočátku mnozí i ochotně), a většina lidí si do sebe nechala napíchat zjevně beze smyslu rizikové vakcíny. S takovými lidmi si chce někdo dělat naděje na nějakou „revoluci“? Vládnoucí elity produkují nesmysly a nehoráznosti jako na běžícím páse a odpor je v podstatě skoro nulový. Většina lidí je i nadále dobrovolně volí, jediný konstantní odpor jsou nesouhlasné projevy a články na internetu. Někde se zvedne vlna demonstrací, ale pak to zase utichne a jede se dál. Někde získá i docela dost hlasů nějaká skutečně opoziční strana, ale pořád je to na obrat zcela nedostatečné. Ve většině zemí bývají pronárodní strany ve volbách převážnou většinou veřejnosti zvesela vypískány. Hodně (hlavně mladších) lidí ve skutečnosti těm progresivistickým nesmyslům upřímně věří, mají vymyté mozky propagandou. Už to dávno není tak, že tyto postoje zastává jen úzká elita proti bezvýhradně vlasteneckým masám. Navíc i když někde taková strana získá hodně hlasů, je k dispozici efektivní metoda: mainstreamové strany mohou uzavřít jakousi velkou koalici a vyšachovat ji. To se stalo svého času ve Švédsku. Kromě toho se zdá, že když se přece jen nějaká alternativní strana dokáže dostat k moci, tak ve své radikálnosti značně ochabne (někdy i vlivem koaličních partnerů). V Itálii se nedávno k moci dostala strana Bratři Itálie. Její šéfka Giorgia Meloniová před zvolením prosazovala tvrdou antiimigrační politiku. V době vrcholící volební kampaně volala po zavedení námořní blokády. Ale nyní jako předsedkyně vlády žádné takové rozhodné opatření nepřijala. Taky svého času Trump nesplnil úplně očekávání, pokud jde o imigraci. Důležité také je, že i ve velké části alternativy převažují mnohé chybné myšlenky a přístupy. Třeba mnozí si myslí, že jedinou skutečnou hrozbou pro naši civilizaci je islám, což naprostý omyl a povrchnost. Islámská imigrace je hrozba proto, že je spojena s příchodem lidí odlišné rasové identity, kdyby sem přišel jen islám a obyvatelstvo zůstalo bílé, tak by to naši civilizaci nezničilo; nakonec by ho vstřebala jako kdysi křesťanství. Celkově vzato: chce to začít úplně znovu jen s kvalitními lidmi, kteří za to stojí, jsou ochotni něco dělat a mají jasno v tom, co je pro naši záchranu skutečně zásadní.

A obecně současnou „alternativu“ hodnotíte jak?

Můj pohled na alternativu není nijak zvlášť pozitivní, jak bylo naznačeno, protože její většina se tomu nejožehavějšímu a nejdůležitějšímu vyhýbá. Největší hrozby dneška se týkají rasy a genetiky, ne úpadku hodnot, islámu, Green Dealu atd. Zrušení Green Dealu, konec propagace LGBT+ nebo zákazy minaretů nás nezachrání, i když by to bylo pozitivní. I na většině alternativy převažuje jakási slepota vůči tomu skutečně nejdůležitějšímu jako jsou třeba rasové rozdíly (samozřejmě někteří na alternativě i tyto věci trochu zohledňují, ale nedostatečně a jaksi je bagatelizují). Pochopitelně je možné, že mnozí z alternativy to vlastně vědí, ale neodváží se promluvit nahlas, aby neměli problémy. A možná k tomu přistupují i vyloženě vychytrálkovsky – kritikou EU, Green Dealu, genderismu, islámem motivovaného násilí atd. na sebe mohou upozornit a jaksi přijatelně provokovat, takže si získají pozornost, ale zároveň kritika ze strany mainstreamu je ještě snesitelná a mohou veřejně vystupovat (nejsou zatlačeni do podzemí, vystaveni žalobám). Takže celkově vzato je alternativa dobrá v tom, že odmítá mnohé škodlivé věci, které se na nás shora valí a je lepší než vládnoucí mainstream/establishment – ale v tom nejdůležitějším do značné míry selhává, ačkoli jistě ne zcela.

Tak třeba alternativa vesměs odmítá imigraci, což je jistě dobře a je to právě jedna ze zásadních hrozeb. Ale i zde se objevují mylné přístupy – někteří mluví o tom, že je třeba odmítat jen muslimské imigranty, jiní tvrdí, že vlastně imigrace není problém, jen je třeba imigranty asimilovat. To jsou ale chybné postoje – asimilace rasově odlišných znamená zničení vlastní rasové a tím i kulturní identity (stačí se podívat, jak dopadlo Řecko nebo Portugalsko). A problémy s imigranty nelze vyřešit tvrdšími tresty nebo „sociálními programy“. Jsou geneticky odlišní, to je jádro problému a to se nedá změnit. Jediné řešení je, že by prostě odešli tam odkud přišli. Velká část alternativy je také proti eugenice, což je zásadní chyba. V tom je vlastně svorně zajedno se současným establishmentem, který je rovněž důsledně rozhodnut se současnou dysgenickou katastrofou nedělat nic. Bílé národy dysgenicky upadají – např. skóry v IQ testech už klesají – Flynnův efekt skončil a možná to byl beztak jen klam; podle jistých testů zaměřených na čisté g klesá vrozená inteligence už cca 150 let. Eugenika je jediná cesta k nápravě. Proto také není možné bez výhrad přijímat, co na alternativě často zaznívá – podporovat porodnost plošně hlava nehlava; je třeba adresně zohledňovat kvalitu příjemců. Také na alternativě vesměs panuje přehnaný důraz na národ na úkor důležitějšího rasového principu; dokonce to zachází tak daleko, že podle mnohých jsou důležitější povrchnější aspekty národní identity jako jazyk, některé „folklorní“ zvyklosti nebo náboženství – takže vlastně příslušníkem národa se může stát kdokoli odkudkoli, jen když tyhle povrchnosti splní. To je další velká chyba, skutečné národní bytí a identita primárně vyvstává z rasové báze (a na základě toho vznikají i širší kulturní celky – civilizace s jasně vymezenou identitou tvořené národy stejné rasy).

Dokonce někteří na alternativě jsou úpadkem Západu tak znechuceni, že se mi zdá, že skoro s nadšením vyhlížejí, jak by měl být co chvíli vystřídán nezápadními kulturami. Ale přece jen Západ je stále naší civilizací přes všechny nešvary a defekty, a stále ještě si (zatím) udržuje převážně bílé obyvatelstvo, které ho vytvořilo. A hlavně, na to, že někde vznikne něco lepšího, mohou zapomenout. Jsou to země třetího světa s nižším IQ, a tak zeměmi třetího světa taky navždy zůstanou (navíc i tam probíhá dysgenický úpadek, takže se to tam bude ještě zhoršovat). Jednu dobu byly hodně propagovány země typu Indie nebo Brazílie jako někdo, komu je předurčeno co nevidět dohnat a předehnat dekadentní Západ. A ono nic. Výjimkou je samozřejmě Čína s vysokým národním IQ, ale tu už brzy bude dolů táhnout vymírání, stárnutí a dysgenický úpadek vlastního obyvatelstva; ostatně už teď čínská ekonomika natrvalo zpomaluje a jsou v ní nemalé problémy (totéž se už nějakou dobu týká Japonska a dalších východoasijských „tygrů“). Načas se asi stane vůdčí velmocí světa, zazáří – ale pak zhasne. Kdysi docházelo k civilizační obrodě jen proto, že vždy někde existovali vnitřně kvalitní barbaři (tvrdý necivilizovaný život působí eugenicky), kteří se zkultivovali a své velké vrozené kvality pak naplno rozvinuli v podobě nové vyspělé civilizace (jako když po zániku Římské říše nastoupili na scénu Germáni, Slované a z dřívějších časů přeživší Románi a společně vytvořili naši západní civilizaci). V dnešním světě už nikdo takový ale není, rezervoár kvalitní barbarské krve vyschl; poslední takový zdroj bylo právě evropské Barbaricum. Žádná obroda v podobě nové civilizace už nebude (jak si mnozí namlouvají), zavládne doba temna. A bude trvalá, protože geneticky daná – na rozdíl od dočasných úpadků civilizací způsobených jen přechodnými nepříznivými okolnostmi – jako temná staletí v Evropě na počátku středověku, která časem přešla.

Civilizace nezanikají z důvodu nějakého úpadku hodnot a morálky, odvratu od racionality, kvůli bujení byrokracie apod., jak se nám mainstreamoví historikové a sociální vědci snaží namluvit – a bohužel i mnozí na alternativě (tyto vlivy mohou civilizaci působit potíže či přivodit dočasný úpadek, ale ne ji zničit). Mizí proto, že původní obyvatelstvo ztratí své kvality a identitu kvůli dysgenickým trendům a cizorodé imigraci – a většinou (ne ale vždy) i kvůli celkovému vymírání původního obyvatelstva. Dříve či později se tyto fatální trendy spustí v každé vyspělé civilizaci. Mimochodem, i Rusko čelí těmto fatálním trendům, takže baštu spásy taky nepředstavuje, jak si někteří na alternativě nalhávají. Dokonce i alternativou často glorifikované Orbánovo Maďarsko zdaleka nemá všechny fatální trendy vyřešeny.

Kromě toho na alternativě jsou celkem hojně k vidění i vyložené úlety a těžko obhajitelné názory/přístupy, které od ní veřejnost mohou odpuzovat. Některé proudy na alternativě se vyznačují třeba rigidním katolicismem, jiné radikálním socialismem, jistá část alternativy dokonce za covidiády podporovala lockdowny a vakcinační hysterii (to je těžké selhání rozumu). Část alternativy předvádí v mnoha věcech jakési zaťaté zpátečnictví – třeba v případě eutanázie a potratů. Opravdu není důvod člověka, který už umírá a chce odejít, držet proti jeho vůli při životě. Nebo potraty – jistě, je to morální problém, ale zákaz není řešení a to, co se ohledně potratů děje v Polsku, je neúnosné. A nakonec, alternativa je naprosto nejednotná. Shodne se víceméně jen na tom, že nechce to, co tu mámě teď. Ale je rozdělena na plno rozličných názorových proudů s rozdílnými představami, čím by měl být současný stav nahrazen. Vlastně snad ani není možné mluvit o alternativě v jednotném čísle; máme tu mnoho různých alternativ.

Protentokrát už poslední otázka. Mohl byste za sebe stručně shrnout současnou situaci, trendy a budoucí vývoj?

Pokud jde o hodnocení současné situace a vývoje, tak samozřejmě se dá říci jen to, že není dobrá a v budoucnu to už bude jen horší. Před dvaceti, třiceti lety byla ve většině ohledů situace samozřejmě lepší, avšak už tehdy šla většina věcí špatným směrem.

Ovšem zde důležité rozlišit dvě věci: vývoj v oněch skutečně zásadních trendech a vývoj v méně důležitých trendech. Oněmi zásadními trendy jsou migrační pohyby, změny v rasovém složení obyvatelstva, dysgenické posuny, depopulační posuny. V tomto ohledu problémy pro naši civilizaci vyvstaly už dávno. Dysgenický trend v západní civilizaci propukl už v první polovině 19. století. Imigrace z třetího světa je sice větší problém až tak od sedmdesátých let, ale v menší míře probíhala už v prvních desetiletích 20. století (pro mnohé je možná novinka, že v USA byly už ve třicátých letech 1 až 2 miliony Mexičanů; také ve Francii už tehdy bylo nemálo přistěhovalců ze severní Afriky). Trend celkového vymírání nadešel v osmdesátých letech. V první polovině 20. století byly snahy fatální trendy řešit. Nejvíce v anglosaském světě, ale i jinde (eugenická legislativa ve více zemích, v USA i legislativa proti míšení a Immigration Johnson-Reed Act z roku 1924). Ale nakonec tyto snahy jaksi vyšuměly; velkou roli hrála diskreditace nacismem. Ve skutečnosti tak o budoucím zániku naší civilizace bylo rozhodnuto už zhruba v polovině 20. století a ne až někdy nedávno, jak si mnozí myslí. Fatální trendy byly v pohybu už tehdy, nikdo je pořádně neřešil a ani zde nebyla vůle čelit krokům, které je podporovaly (jako otevření USA imigraci v roce 1965 nebo Švédska roku 1975). Jen ještě nebyly tak „rozvinuté“ a viditelné jako dnes – ale dnešní situace je právě jen důsledkem tehdejší omezenosti a neschopnosti zarazit je v prvopočátku. Tyto trendy dnes už nikdo nezastaví, protože by to vyžadovalo tak radikální kroky, že se k nim už nikdo neodváží (jako repatriace imigrantů) – ani etablované pronárodní, alternativní strany jako třeba francouzská RN nebo německá AfD. Ale jen to by naši civilizaci mohlo ještě zachránit. Kromě toho od šedesátých let vyvstaly i ideologie, které ony fatální trendy a jejich neřešení cíleně podporovaly, jako popírání vlivu genetiky na člověka a rozdílů mezi rasami, radikální environmentalismus, multikulturalismus, oslava diverzity a otevírání hranic třetímu světu atd. Těm také nikdo pořádně nedokázal čelit a osudové negativní trendy tak jimi byly ještě urychleny.

Pak je tu vývoj v oněch méně zásadních ohledech – jako úpadek tradičních hodnot, bujení byrokracie, nesmyslné poškozování ekonomiky a energetiky bojem proti globálnímu oteplování (které je jen přirozeným kolísáním klimatu), rozklad školství a inkluze, genderismus (propagace LGBT+), přesun faktické moci z národní úrovně do nevolených nadnárodních institucí a mnoho dalších věcí. Tyto negativní trendy přišly až později a jistě jsou odstranitelné. Avšak k záchraně naší civilizace by to nestačilo – i když by to aktuálně pro většinu lidí znamenalo zlepšení jejich života a celkově by se naše společnost stala jaksi normálnější a zdravější. Navíc se zdá, že dokonce ani ke zvrácení těchto méně významných negativních trendů není dnešní veřejnost schopna a nechá i v tomto ohledu elity řádit, jak je jim libo. Odpor je jen chabý. To je mimochodem i důvod, proč se těmto věcem tak moc nevěnuji. Jednak, jak jsem vysvětlil, nejsou nejzásadnější – ale také je vidět, že to nemá moc smysl. A psal bych jen o tom, co psal už někdo mnohokrát přede mnou – tedy třeba že Green Deal je jen na podvodu založený, zbytečný a zatěžující nesmysl. Toho je plný internet. Ale jak je vidět, efekt tento verbální internetový odpor moc nemá. Čímž nechci snižovat zásluhy lidí, co o tom píší. Je dobře, že i na tyto věci někdo upozorňuje – ale je třeba si přiznat, že vyburcovat veřejnost se ani v tomhle směru nějak nedaří.

S tím, co bylo výše řečeno souvisí, že většina sporů a diskusí probíhajících v rámci alternativy i mezi mainstreamem a alternativou (ohledně EU, USA, Green Dealu, Ruska, Číny, rusko-ukrajinského konfliktu, hodnot, jak by měla vypadat společnost atd.) mě až tak moc nezajímá – prostě proto, že nejsou ve skutečnosti až tak důležité. Celý svět stejně kvůli dysgenickým trendům směřuje do globální doby temna, kdy veškerá civilizace i se všemi svými spory a problémy zmizí. Není už proto třeba se tímto moc zabývat – třeba jestli budou i v budoucnosti největší velmocí USA nebo nastoupí Čína. Ani jedna nakonec globální velmocí nebude, protože jako zbytek světa padnou do temnoty. Nějaké hlubokomyslné snahy (ať už v mainstreamu nebo na alternativě) o rozbor budoucího vývoje v politických vztazích na globální scéně, ekonomiky atd., anebo spory ohledně hodnot, ideologií, správného uspořádání společnosti, názorů na různé konflikty (dnes typicky rusko-ukrajinský) pokládám celkem za zbytečnost. Dokonce vznikla vize jakéhosi nového multipolárního světa: až Západ ztratí zbytky své dominance, vznikne jakási multicivilizační harmonie s obohacujícími kontakty a rovnováhou sil. Síly rasy, genetiky a demografie tohle všechno ale nakonec převálcují. Celý svět dysgenicky upadne, poslední centra vysoké civilizace budou zaplavena masami z třetího světa, populace s vysokým IQ (bílá a severoasijská rasa) budou mizet, populace s nízkým IQ budou narůstat (nejvíce nejméně inteligentní černá rasa v Africe). A tohle je mnohem důležitější než třeba jestli fandit Ukrajině nebo Rusku.

Poznámka DP

Římská číslice v nadpisu značí, že rozhovor s Andreosem bude mít pokračování. Účastnit se ho mohou i čtenáři. Máte-li nějakou otázku či otázky, zašlete je na redakční mail.