Média dnes již respektují určitá pravidla. Neuvádějí nárosdnost či etnickou příslušnost pachatelů trestné činnosti. Policie takové skutečnosti zaznamenávat ani nesmí.
Uvedená opatření zabraňují vzniku předsudků a podporují nás v jistotě, že jsme všichni stejní. Opatření jsou to však zcela nedostatečná. Média a policie zcela bezostyšně uvádějí pohlaví pachatelů. Zcela neoprávněně tak vzniká dojem, že pachateli násilné trestné činnosti, jsou častěji muži, než ženy. Muži jsou touto politickou nekorektností diskriminováni. V důsledku této nekorektnosti trpí mnoho žen předsudkem, že se znásilnění a loupeží dopuštějí častěji muži než ženy. Když potom taková předsudky zatížená žena potká v noci v parku muže, začne se zcela neoprávněně obávat a uteče. Nevinný muž tím utrpí značnou psychickou újmu.
Apelujme na ochránce lidských práv, média, vládu a EU ať odstraní tuto nehoráznou diskriminaci mužů. Požadujme zákaz zveřejňování pohlaví pachatelů trestné činnosti.
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.
Ernst Jünger – Aladinův problém
*** Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
*** Objednávejte ZDE
22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruskýspisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševickéstrany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
Média dnes již respektují určitá pravidla. Neuvádějí nárosdnost či etnickou příslušnost pachatelů trestné činnosti. Policie takové skutečnosti zaznamenávat ani nesmí.
***
***
22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil
Nejnovější komentáře