Categorized | Politika

Ivo Vašíček: Stop diskriminaci

V USA schválili zákon, který zakazuje použití informací DNA pro jiné než lékařské účely a vyšetřování zločinů. Zase jsou si ti Američanéi rovnější, ale málo. Moderátor jedné z českých televizí tvrdil, že má maturitu, ale zjistilo se, že nemá. My jsme však s bojem proti dikriminaci dál než v Americe. U nás i vzdělání už přestává být důležité.

V rámci blížícího se našeho předsednictví EU můžeme laťku antidiskriminace pozvednout ještě výše, a předběhnout USA. Můžeme navrhnout a schválit EU směrnici a poté příslušný zákon. Zákon bude zakazovat zaměstnavatelům požadovat informace o vzdělání uchazečů o práci. Musíme odstranit diskriminaci těch, kteří neměli možnost studovat.

Každý musí mít právo dělat práci, jakou chce. Mnozí lidé jsou frustrováni, že jim zlý zaměstnavatel nechce nechat řídit letadlo nebo provádět transplantace orgánů. Musíme nespravedlivému zlu učinit přítrž, toto zlo dosud ovládá i naše školství. Bohužel však současná polofašistická vláda schválila státní maturity. Tento zpátečnický krok by mohl některé jedince diskriminovat. Už jen ten frustrující pocit, že žáky někdo hodnotí, že se někdo opováží tvrdit, že je nějaký žák schopnější je nechutné a ponižující. Podle povolených výzkumů DNA jsme přeci všichni stejně schopní. Pavědecky s tím nesouhlasí pouze rasisté a fašisté a ty je třeba zakázat a zavřít. Už to tady jednou bylo, začíná to známkováním ve škole a končí v plynových komorách.

Naštěstí už i u nás existují školy, kde se neznámkuje, ale zatím nemají patřičnou podporu. Až všichni pochopí velkou pravdu humanismu, bude zrušeno známkování, maturity i zkoušky na vysoké škole. Zabráníme tím, některým jedincům, aby se pomocí diskriminace vyvyšovali nad jiné.

Nespravedlivý je i sport. Nejlepší by bylo sport zakázat, nebo alespoň zakázat soutěžení. Sport je agresivní a ti, kteří nevyhrají, trpí svým neúspěchem. Neúspěšní sportovci prohráli díky diskriminaci, a to je nespravedlivé. Všichni jsme přece stejně schopní a tak není třeba soutěžit. Vítězové jsou stejně bezohlední sobci, kteří nechápou ideály moderní západní civilizace.

Hanba vítězům, práva poraženým.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

23. února 1946 se v americkém Michiganu narodil  americký konzervativní katolický komentátor Michael Joseph Sobran Jr., známý jako Joe Sobran. Přestože byl mnohými současníky označován za jednoho z nejbrilantnějších komentátorů své generace, musel v roce 1993 odejít z vlajkového časopisu amerického konzervatismu National Review poté, co příliš otevřeně kritizoval židovský vliv v americké kultuře a médiích.
23. února 1934 zemřel ve svém sídle v anglickém Worcesteru ve věku nedožitých 77 let hudební skladatel Edward Elgar,(*1857 v Broadheathu) jeden z čelních představitelů poslední generace velkých evropských romantických skladatelů. Některé jeho skladby jako Land of Hope and Glory se postupem času staly jakýmisi neoficiálními variacemi národní hymny.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív