Jaká má být žena?

Autor: Dominika Hužvárová

Je u ženy důležitější vzhled nebo inteligence? Jaké byly, jsou a měly by být kladené požadavky na každou ženu.

Pokud si pročítám feministické stránky, často se zabývají nespravedlností v podobě: Muži na ženách nevidí inteligenci. Vidí pouze vzhled a zajímá je, jak se o ně bude starat. Feministky se snaží docílit „spravedlivého stavu”. A to pokud se žena příliš nezajímá o vzhled mužů, mělo by to tak být i naopak. Osobně mám dojem, že se feministky mýlí. A to v tom, že nejdůležitější na ženě je, aby byla schopná. Krása pro ně není důležitá. Starostlivost o druhého pro ně také není důležitá. Důležitá je především kariéra.

Pohybuji se mezi modelkami a některé uvažují tak, že pokud jsou krásné, na ničem jiném nezáleží. Pokud jsem krásná, mohu být i líná. Nemusím studovat, nemusím být chytrá, nemusím se snažit, aby byl partner se mnou spokojený. Nemusím se starat o domácnost. On mě musí mít rád jen za to, že má někoho tak krásného jako jsem JÁ.

Feministky na svých stránkách uvažují stejně. Jen z opačné strany. Pokud je žena schopná a inteligentní, může vlastně rezignovat na svůj vzhled a přínos svému okolí. Pro ženu je nejdůležitější ona sama, není nutné se starat o druhé. Vůbec se nezabývají tím, že pokud budu vidět jen své nespravedlnosti a své potřeby, nejsem pro svého partnera ničím zajímavá.

Pokud si pokládám otázku, jaká má být žena, tak odpověď mi přijde jediná možná. Žena by se měla snažit být co nejatraktivnější. Atraktivita je součtem mnoha veličin. Měla by svým vystupováním reprezentovat sebe i svého partnera. Měla by být také co nejvíce vzdělaná a soběstačná. Měla by se snažit být co nejkrásnější a nikdy nevypadat zanedbaně. Ani na jednu oblast by žena neměla zapomínat. Některé ženy jsou krásné a krása je jejich největší výhoda. Jiné jsou zase více inteligentní. Vždy ale žena musí rozvíjet všechny stránky své atraktivity. Je jasné, že někdo je přirozeně krásnější, někdo méně. Je chybou ale rezignovat na to, abych se v každém směru ze sebe pokusila vytěžit maximum. A je chybou zaměřit se jen na jednu svou výhodu a ostatní nechat být.

Být krásná, inteligentní a úspěšná však nestačí. Arogance a sobectví dokáže vše zneplatnit. Pokud bych měla napsat, jak definovat hodnotu člověka, tak bych to řekla takto: „Člověk má takovou hodnotu, jak hodně je užitečný ostatním.”

Mezi modelkami a Miss se nepohybují jen hloupé dívky. Ze soutěží a přehlídek znám mnoho dívek, které jsou pro mne skutečným vzorem ženy. Jsou to ženy nejen krásné, ale i chytré, vzdělané, hodné, laskavé, se srdcem na dlani. Všechny stránky své osobnosti mají v souladu. Takové dívky jsou pro svého partnera skutečným darem z nebe. Takové dívky si pak mohou najít partnera, který je skutečně atraktivní. Mohou si vybrat, s kým chtějí trávit svůj čas.

Jen člověk, co má druhému co nabídnout, může také od druhého něco žádat.

Převzato ze stránek Stop Feminismu.

One Response to “Jaká má být žena?”

  1. xenofon napsal:

    Krásný článek, co dodat …

Trackbacks/Pingbacks


Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív