Categorized | Politika, Zprávy ze světa

Jestli tolerujete tohle, vaše děti budou další na řadě

Hugo Beaumont (4) a Alice Gesaw (3) na letošním pochodu West Pride 2015

Hugo Beaumont (4) a Alice Gesaw (3) na letošním pochodu West Pride 2015

Jak uvedly švédské noviny Expressen, školka Hagahuset v Göteborgu donutila 120 dětí ve věku 1-6 let k účasti na pochodu homosexuálů West Pride 2015

Zaměstnanci göteborské školky Hagahuset obhajovali svoje rozhodnutí vysvětlením, že to udělali z lásky a z důvodu, že všichni lidé jsou si rovni. Děti, které pochodovaly v průvody a mávaly duhovými vlajkami skandovaly hesla jako například „Koho smíš milovat? – Kohokoli chceš!“

„Děláme to, protože to chceme“ říká 3letá Alice Gesaw. „Člověk může milovat koho chce,“ dodává její kamarád Hugo Beaumont.


Vychovatelka Sara Ghazi v rozhovoru s redaktorem novin Expressen Jonathanem Berntssonnem odpověděla na pár stručných otázek.

Pracujete s tímto tématem mezi dětmi často?

Mluvíme každý den o rovnosti mezi lidmi a o tom, že nezáleží na vaší sexuální orientaci nebo barvě pleti. Prosazujeme, že každý má právo na odlišnost, v čemž děti povzbuzujume a podporujeme. Činíme tak 365 dní v roce.

Rozumí tomu i nejmladší děti?

Každý tomu rozumí. Děti rozumí, že lidé mají právo volby. Stává se zřídka, že naše děti poukáží na skutečnost, že ty a já jsme odlišní.

Školka se účastnila gothenburského pochodu West Pride již druhým rokem. „Zeptali jsme se loni dětí, koho můžou milovat,“ uvedla vychovatelka. „Koho chceme!“ odpověděly děti. „Od té doby je to náš slogan,“ říká Sara Ghazi.

Článek Jonathana Bertssona Förskolan Hagahuset arrangerade pridetåg vyšel na stránkách Expressen.se. Kráceno.

Valter, Noelle a Bodil - skutečně rozumí, jaké akce se účastní? Nejde spíše o indoktrinaci od nejútlejšího věku?

Valter, Noelle a Bodil – skutečně rozumí, jaké akce se účastní? Nejde spíše o indoktrinaci od nejútlejšího věku?

Vincent a Ellis s duhovou vlajkou, kterou děti vyrobily před pochodem ve školce.  Je zarážející, že ačkoli je Göteborg podle údaju Wikipedie město s velkým počtem přistěhovalců (především ze Súdánu, Íránu, Jižní Ameriky a zemí bývalé Jugoslávie), na fotografiích děti z těchto skupin nenajdeme. Zřejmě především z důvodu, že postoj islámu k homosexualitě je zcela jednoznačný.

Vincent a Ellis s duhovou vlajkou, kterou děti vyrobily před pochodem ve školce. Je zarážející, že ačkoli je Göteborg podle údajů Wikipedie město s velkým počtem přistěhovalců (především ze Súdánu, Íránu, Jižní Ameriky a zemí bývalé Jugoslávie), na novinových fotografiích děti z těchto skupin nenajdeme. Zřejmě především z důvodu, že postoj islámu k homosexualitě je zcela jednoznačný a rodiče, vyznávající islám by své děti v žádném případě na podobnou akci nepustili.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruský spisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševické strany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív