Předposlední průzkum volebních preferencí v Řecku ukázal, že voličská podpora všech hlavních politických stran od posledních voleb 17. června měla sestupnou tendenci. Jediná strana, jejíž podpora významně vzrostla je Zlatý úsvit (Chrysi Avgi), kdy počet jejích potenciálních voličů stoupl z 6,92 na 8,6 procent.
Volební průzkumy ukazují, že podpora krajní levice během léta poklesla, zatímco krajní pravice získává nové hlasy. Zlatý úsvit přišel odnikud, aby se stal čtvrtou nejsilnější politickou stranou v Řecku, s větší základnou podporovatelů než Demokratická levice, která tvoří část koaliční vlády.
Je to i navzdory soustředěnému úsilí mezinárodního tisku vykresli Zlatý úsvit a jeho stoupence jako neonacisty, zatímco jejich stoupenci je vidí spíše jako nacionalisty, než jako extrém. Nedávný posun ve volebních preferencích ilustruje následující žebříček: [1]
(Výsledky publikované novinami Proto Thema – V závorkách jsou volební výsledky z 17. června)
Jak je z výsledků vidět, v důsledku prohlubování krize v Řecku došlo k nárůstu volebních preferencí u komunistů a Zlatého úsvitu. Průzkum, publikovaný řeckými novinami Proto Thema dále uvádí, že je méně než 30 % Řeků spokojeno se současnou vládou.
Článek Kateriny Nikolas, který vyšel čtyři dny před zprávou tiskové agentury Blomberg [2] končí tímto konstatováním: “S nepokoji, které lze očekávat během září v souvislosti s novými škrty a zvyšováním daní je více než pravděpodobné, že podpora Zlatého úsvitu poroste s tím, jak bude rozvíjet svůj politický styl. Mezi akce Zlatého úsvitu, které oslovují voliče patří pomoc při požárech, které zachvátily Řecko během tohoto léta, pomoc řeckým obětem kriminality a narůstající síť místních poboček, která poskytují potřebnou pomoc. Díky těmto opatřením může voličská podpora brzy dosáhnout dvoumístných cifer.”
Tato předpověď se naplnila během čtyř dnů, kdy podle výsledků posledního průzkumu agentury VPRC (V-Project Research Consulting), který uspořádala pro list Ellada Avrio ve dnech 4-5. září, došlo k nárůstu podpory Zlatého úsvitu, který byl v posledních volbách zvolen vůbec poprvé do parlamentu, na 12 %, což by ho učinilo třetí největší stranou v parlamentu (z původně místa pátého). [2]
“který byl v posledních volbách zvolen vůbec poprvé do parlamentu” – Technicky vzato byl zvolen podruhé.
Trackbacks/Pingbacks
Ernst Jünger – Aladinův problém
*** Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
*** Objednávejte ZDE
22. ledna 1891 se v sardinském městečku Ales narodil italský marxistický filozof a komunistický filozof Antonio Francesco Gramsci. Ve svém díle se zabýval politickou teorií, sociologií nebo lingvistikou. Jeho nejvlivnějším příspěvkem byla teorie tzv. kulturní hegemonie, v níž přenesl důraz z ekonomického determinismu klasického marxismu na úlohu kulturních institucí při zachovávání moci vládnoucí třídy a která výrazně ovlivnila moderní levici.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
Předposlední průzkum volebních preferencí v Řecku ukázal, že voličská podpora všech hlavních politických stran od posledních voleb 17. června měla sestupnou tendenci. Jediná strana, jejíž podpora významně vzrostla je Zlatý úsvit (Chrysi Avgi), kdy počet jejích potenciálních voličů stoupl z 6,92 na 8,6 procent.
***
“který byl v posledních volbách zvolen vůbec poprvé do parlamentu” – Technicky vzato byl zvolen podruhé.