Spisovatelka, intelektuálka a aktivistka Susan Sontagová (1933-2004) se narodila v třetí generaci židovských přistěhovalců z Polska a Lotyšska do New Yorku. Podle vlastních slov se jí dostalo „patrně nejlepšího univerzitního vzdělaní na celé planetě“, neboť literaturu, filozofii a teologii studovala v Berkeley, na Harvardu, v Oxfordu i na Sorbonně. Jako teoretička a kritička se posléze zajímala především o „kulturu na okraji“, pop-kulturu, pornografii a fotografii, které na počátku 60. let byly „newyorskou intelektuální elitou“ stále ještě vnímány jako marginální. Přispěla k neomarxistickému projektu „paraproletariátu“ složeného z různých – národnostních či sexuálních – menšin. V roce 1967 napsala pro plátek Partisan Review proslulý článek „What´s Happening to America, v němž mj. konstatovala, že „bílá rasa je rakovinou lidských dějin“.
Nemoc ostatně byla jedním z jejích zásadních témat: sama s rakovinou žila po celá léta a řada jejích přátel skonala na AIDS. Od 80. let byla životní partnerkou známé fotografky Annie Leibovitzové. „První dáma amerického intelektu“, jak ji označil jeden liberální magazín, zemřela na Manhattanu, jediné části USA, kterou prý měla doopravdy ráda, jelikož „je plná cizinců“. Česky jí vedle románu Vulkán (2002) vyšly již čtyři esejistické sbírky: Nemoc jako metafora; AIDS a jeho metafory (1997); O fotografii (2002); S bolestí druhých před očima (2011) a Ve znamení Saturna (2011). V poslední si vedle „fascinace fašismem“ určitě zaslouží pozornost také snaha zasadit surreálný (více či méně podstatu běžných vjemů ale posunuje každý film!) snímek režiséra Hans-Jürgena Syberberga Hitler – ein Film aus Deutschland (1977), o němž jsme opakovaně psali, do souvislostí německé kultury a světové kinematografie.
Pohled zblízka:
„The white race is the cancer of human history? Who was this woman? Who and what? An anthropological epidemiologist? A renowned autority on the history of cultures throughout the Word, a synthesizer of the magnitude of a Max Weber, a Joachim Wach, a Sir James Frazer, an Arlnold Toynbee? Actually, she was just another scribbler who spent her life signing up for protest meetings and lumbering to the podium encumbered by her prose style, which had a handicapped parking sticker valid at Partisan Review. Perhaps she was exceptionally hell-bent on illustratitng McLuhan´s line about indignation endowing the idiot with dignity, but otherwise she was just a typical American intellectual of the post-World War II period.“
Tom Wolfe o Susan Sontagové v eseji In the Land of the Rococo Marxists (Hooking up, 2000, s. 120).
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.
Ernst Jünger – Aladinův problém
*** Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
*** Objednávejte ZDE
23. února 1946 se v americkém Michiganu narodil americký konzervativní katolický komentátor Michael Joseph Sobran Jr., známý jako Joe Sobran. Přestože byl mnohými současníky označován za jednoho z nejbrilantnějších komentátorů své generace, musel v roce 1993 odejít z vlajkového časopisu amerického konzervatismu National Review poté, co příliš otevřeně kritizoval židovský vliv v americké kultuře a médiích.
23. února 1934 zemřel ve svém sídle v anglickém Worcesteru ve věku nedožitých 77 let hudební skladatel Edward Elgar,(*1857 v Broadheathu) jeden z čelních představitelů poslední generace velkých evropských romantických skladatelů. Některé jeho skladby jako Land of Hope and Glory se postupem času staly jakýmisi neoficiálními variacemi národní hymny.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
Spisovatelka, intelektuálka a aktivistka Susan Sontagová (1933-2004) se narodila v třetí generaci židovských přistěhovalců z Polska a Lotyšska do New Yorku. Podle vlastních slov se jí dostalo „patrně nejlepšího univerzitního vzdělaní na celé planetě“, neboť literaturu, filozofii a teologii studovala v Berkeley, na Harvardu, v Oxfordu i na Sorbonně. Jako teoretička a kritička se posléze zajímala především o „kulturu na okraji“, pop-kulturu, pornografii a fotografii, které na počátku 60. let byly „newyorskou intelektuální elitou“ stále ještě vnímány jako marginální. Přispěla k neomarxistickému projektu „paraproletariátu“ složeného z různých – národnostních či sexuálních – menšin. V roce 1967 napsala pro plátek Partisan Review proslulý článek „What´s Happening to America, v němž mj. konstatovala, že „bílá rasa je rakovinou lidských dějin“.
***
***
23. února 1946 se v americkém Michiganu narodil americký konzervativní katolický komentátor Michael Joseph Sobran Jr., známý jako 
23. února 1934 zemřel ve svém sídle v
Nejnovější komentáře