Maďarský parlament, ve kterém má většinu pravicově konzervativní strana Fidesz, navrhl v červenci minulého roku úpravu ústavního zákona, týkajícího se nabývání zemědělské půdy cizinci. Ten nyní vstoupil v platnost.
Tisková agentura AgE uvedla, že z rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj mohou nyní skupovat zemědělskou půdu v Maďarsku pouze maďarští občané: „Země je národním dědictvím a živnou půdou národa. Oba tyto prvky musí být chráněny před spekulanty.“ Hlasování je historickým zlomem a znamená „začátek nové éry maďarského zemědělství.“
Maďarsko již dříve v roce 2003 vyjádřilo na přístupových jednáních EU vážná znepokojení ohledně budoucnosti své zemědělské půdy a odložilo jednání o jejím prodeji na rok 2011. Tato lhůta byla následně prodloužena až do dubna 2014. Státní zákon o zákazu prodeje půdy cizincům má také obsahovat klauzuli, která stanovuje parametry týkající se vyvlastňování půdy. Ta má sloužit jako bariéra proti snahám o obcházení tohoto zákona.
U nás je to skôr naopak. Pôdy je dosť, len ľudia ochotní pracovať na nej chýbajú… Starí nevládzu, mladým sa robiť nechce, pasienky zarastajú. Mnohí z nich by isto uvítali možnosť predať ju (hocikomu) ako nejakú zbytočnú záťaž. :O
Pokud ten zákon bude pořádně dotažen do konce, tak se jim vůbec nedivím… Ono i v ČR sehnat pastviny je dneska absolutní horor. Bohužel to většinou ještě patří cizincům a český zemědělec utře nos :(
Ak niekto kúpi dom v Madarsku za 250 000 forimtov a dostane madarske obcianstvo, tak si už pôdu kúpiť môže ?
Trackbacks/Pingbacks
Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!
*** DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.
Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden
*** Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.
Ernst Jünger – Dělník
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
31. března 1909 se v Perpignanu narodil francouzský spisovatel, básník, novinář a literární kritik Robert Brasillach. Po dobytí Francie Němci se ze svých původních ideologických pozic blízkých Maurrasově Action française přesunul blíže hitlerovskému národnímu socialismu. Za svou „intelektuální kolaboraci“ byl také už v zimě 1945 odsouzen k smrti a přes přímluvu některých francouzských intelektuálů popraven.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
Maďarský parlament, ve kterém má většinu pravicově konzervativní strana Fidesz, navrhl v červenci minulého roku úpravu ústavního zákona, týkajícího se nabývání zemědělské půdy cizinci. Ten nyní vstoupil v platnost.
***
***
***
31. března 1909 se v Perpignanu narodil francouzský spisovatel, básník, novinář a literární kritik
U nás je to skôr naopak. Pôdy je dosť, len ľudia ochotní pracovať na nej chýbajú… Starí nevládzu, mladým sa robiť nechce, pasienky zarastajú. Mnohí z nich by isto uvítali možnosť predať ju (hocikomu) ako nejakú zbytočnú záťaž. :O
Pokud ten zákon bude pořádně dotažen do konce, tak se jim vůbec nedivím… Ono i v ČR sehnat pastviny je dneska absolutní horor. Bohužel to většinou ještě patří cizincům a český zemědělec utře nos :(
Viz text pod fotkou http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstvi/zemedelskou-pudu-budou-moci-vlastnit-pouze-madarsti-malorolnici-922155
Ak niekto kúpi dom v Madarsku za 250 000 forimtov a dostane madarske obcianstvo, tak si už pôdu kúpiť môže ?