Prezidentská kandidátka francouzské Národní fronty Marine Le Penová označila evropskou Schengenskou zónu za „bezpečnostní fiasko“.
V prohlášení zveřejněném na její webové stránce dala za vinu Schengenské dohodě, že se berlínskému teroristovi tak snadno podařilo uniknout z Německa.
„Bez pevných národních hranic a celní infrastruktury na nich nezbývá Francii – podobně jako jejím sousedům – než se ex post dozvídat, že se po její půdě nejspíš pohyboval nebezpečný ozbrojený džihádista,“ řekla.
„Znovu zdůrazňuji svůj závazek zajistit Francii plnou kontrolu nad vlastními hranicemi a odstoupení od Schengenské dohody. Mýtus naprosté svobody pohybu v Evropě, jehož se mí protikandidáti v prezidentských volbách stále pevně drží, musíme pohřbít.“
Členy zóny je 26 evropských zemí, mezi nimi i nečlenské země EU. V rámci této dohody uzavřené v roce 1995 došlo ke zrušení pohraničních kontrol mezi evropskými zeměmi.
Francie však obnovila kontroly na svých hranicích po pařížských útocích v listopadu 2015, při nichž bylo zabito 130 lidí.
Volný pohyb a služeb napříč většinou kontinentu však s migrační krizí a vzestupem Islámského státu dostává stále větší trhliny.
Řada expertů považuje Schengenskou dohodu za slabinu evropské bezpečnosti, díky níž do Evropy pronikají drogy, nelegální zbraně, zločinci i teroristé.
Předseda italského Hnutí pěti hvězd Beppe Grillo na svém blogu s Le Penovou souhlasil, když napsal, že „Itálie se stala cestou pro teroristy, které nedokážeme kvůli Schengenu zadržet“ a dodal, že „nastal čas jednat.“
Pochvalně se vyjádřil o Cristianu Moviovi a Lucovi Scatovi, dvou policistech, kteří zastavili a po napadení z jeho strany i zastřelili teroristu Anise Amriho – označil je za „sekulární světce.“
U Amriho, po útoku v Berlíně několik desítek hodin nejhledanějšího muže v Evropě, se našly jízdenky, podle nichž z Německa přes francouzské Chambery odcestoval do Itálie.
„Pokud je muž zastřelený v Miláně skutečně vrahem z Berlína, pak se Schengen ukázal jako ohrožení bezpečí veřejnosti,“ prohlásil na svém twitterovém účtu někdejší předseda strany UKIP Nigel Farage. „Musíme s ním skoncovat.“
Čtyřiadvacetiletý Tunisan podezřelý z terorismu urazil z místa činu do Milána přes 800 kilometrů, než ho při náhodné kontrole zastřelili dva italští policisté.
*** Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
*** Objednávejte ZDE
22. ledna 1891 se v sardinském městečku Ales narodil italský marxistický filozof a komunistický filozof Antonio Francesco Gramsci. Ve svém díle se zabýval politickou teorií, sociologií nebo lingvistikou. Jeho nejvlivnějším příspěvkem byla teorie tzv. kulturní hegemonie, v níž přenesl důraz z ekonomického determinismu klasického marxismu na úlohu kulturních institucí při zachovávání moci vládnoucí třídy a která výrazně ovlivnila moderní levici.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
Nejnovější komentáře