Délský potápěč
Stránky věnované metapolitice, kultuře, historii a geopolitice
Categorized | Video
Markus Willinger: Náš nesouhlas musí být vidět
Posted on 12/02/2014.
One Response to “Markus Willinger: Náš nesouhlas musí být vidět”
Trackbacks/Pingbacks
Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!
***DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden
***Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
Ernst Jünger – Dělník
***Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
Víte, že…
-
31. března 1909 se v Perpignanu narodil francouzský spisovatel, básník, novinář a literární kritik Robert Brasillach. Po dobytí Francie Němci se ze svých původních ideologických pozic blízkých Maurrasově Action française přesunul blíže hitlerovskému národnímu socialismu. Za svou „intelektuální kolaboraci“ byl také už v zimě 1945 odsouzen k smrti a přes přímluvu některých francouzských intelektuálů popraven.
Já stále nechápu, v čem spatřují tihle mladí svou identitu. V “evropanství”? Co to kurňa je? V národovectví? O.k., ale to nestačí. Národ není duchovní kategorie a její “spiritualisace” byla dřívě směšná, dnes je vysloveně trapná. Chápu, že zdejší kollektiv se hlásí v menší nebo větší míře k pohanství, o tom ale Markus Willinger neříká nic. Navrch Evropa, tak jak ji známe a definujeme za posledních cca +1000 let, je definována jednoznačně křesťansky, konkrétně římskokatholicky ve středověku a protestantsky (resp. protestantsko-židovsky) v novověku. Osobně si tipuju, že i kdyby se podařilo nějakým Božím dopuštěním obnovit/vzkřísit staré pohanství, neobstálo by proti islámu ani jednu generaci.