NPD je jedinou věrohodně mírovou politickou stranou v Německu.
4. března 2014 vydal místopředseda NPD Karl Richter oficiální tiskové prohlášení ohledně situace na Ukrajině. Vystupuje v něm proti západnímu vměšování a válečnému štvaní NATO:
„Západní výzvy proti další eskalaci napětí jsou s ohledem na 20 let trvající podvratné aktivity v zemi a mnohamiliardovou finanční podporu prozápadním a protiruským silám čistým pokrytectvím.“
Richter označuje konflikt za další ze Západem vyprovokovaných konfliktů následující syrský model. Podle něj se NPD prokázala být jedinou věrohodně mírovou politickou stranou v Německu.
„Voláme po stažení všech západních ozbrojených sil z německé půdy a okamžitém konci jakéhokoli západního vměšování ve východní Evropě!“
Richter se bohužel octl pod silnou palbou kritiky z vlastních řad – zveřejnil totiž dokument navzdory absenci konsenzu ve vedení NPD. Někteří členové NPD udržují blízké kontakty se Svobodou a Pravým sektorem a podporují nebo se přinejmenším zdráhají je veřejně kritizovat. Navzdory veškerým důkazů o mezinárodní sionistické podpoře je považují za reprezentanty neutrální Třetí pozice mezi Východem a Západem.
Další šíření vnitřní stranické směrnice („Leitbrief“) sepsané Karlem Richterem na stejné téma některé časti strany dokonce bojkotovaly. Dokument, jejž měl autor těchto řádků možnost vidět, se nese v podobném duchu a dodává další podrobnější informace ohledně západní podpory ukrajinských nacionalistů. Výslovně pak označuje rozbití Ruska za dlouhodobý cíl americké zahraniční politiky a rozhodně varuje německé nacionalisty před spojováním se silami, kterému tomuto americkému cíli slouží, jakkoliv k tomu mohou historické vazby svádět.
Závěrem Richter shrnuje: „Ten kdo zavrhuje programovou solidaritu s Ruskem by se měl přinejmenším zachovat politicky a nedeklarovat kontraproduktivní solidaritu s Ukrajinou.“
Napjaté diskuse uvnitř NPD stále probíhají a není jasné, jaká pozice převládne. S jistotou však lze říct, že v osobě Karla Richtera je ve stranickém vedení muž, který neváhá vyjádřit a bránit svou pozici.
*** Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
*** Objednávejte ZDE
22. ledna 1891 se v sardinském městečku Ales narodil italský marxistický filozof a komunistický filozof Antonio Francesco Gramsci. Ve svém díle se zabýval politickou teorií, sociologií nebo lingvistikou. Jeho nejvlivnějším příspěvkem byla teorie tzv. kulturní hegemonie, v níž přenesl důraz z ekonomického determinismu klasického marxismu na úlohu kulturních institucí při zachovávání moci vládnoucí třídy a která výrazně ovlivnila moderní levici.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
Nejnovější komentáře