Categorized | Zprávy ze světa

Multikulturalismus selhal i v Nizozemsku

Moslim in Nederland“Současný trend sekularizace společnosti nemá žádný vliv na muslimskou komunitu v Nizozemsku, ba naopak, její nejmladší členové se obrací směrem k náboženství.” To je jedním z hlavních závěrů rozsáhlé studie “Muslimové v Nizozemsku,” nedávno publikované Úřadem pro sociokulturní plánování (Social en Cultureel Planbureau), nezávislé vládní poradní organizace.

“Náboženství hraje důležitou roli v životě téměř všech muslimů v zemi,” uvádí studie, která však upozorňuje i na fakt, že lze vypozorovat různé stupně religiozity a dodržování náboženských předpisů mezi jednotlivými komunitami. Většina z 825 000 muslimů žijících v Nizozemsku je marockého a tureckého původu.


Ačkoli 90% z nich se označuje v prvé řadě za muslimy, pouze 40% z nich navštěvuje pravidelně jednu ze 421 mešit v zemi. Pro srovnání, pouze 16% Nizozemců uvádí, že vyznává nějakou náboženskou víru.

Kontakty mezi rodilými Nizozemci a přistěhovalci za posledních 20 let nikam nepokročily: 56% Nizozemců uvádí, že “nemají žádný vztah” k cizincům. Je nepochybné, že mladší lidé jsou v kontaktu s příslušníky ostatních komunit častěji, to ale nemění nic na faktu, že pouze 37% “Nizozemců” marockého a 28% tureckého původu uvádí, že mají pouto k hostitelské zemi.

Mezi 40% Nizozemců zastává názor, že v zemi je “příliš mnoho přistěhovalců” a 80% z nich si myslí, že ženy neevropského původu mají velice málo svobody. Podobně tak si polovina Turků myslí, že nizozemské ženy jsou “příliš svobodomyslné”. I další z důležitých probléml dneška oba tábory rozděluje. Více než 70% Turků a Maročanů si myslí, že mít homosexuálně orientované dítě pro ně představuje problém, zatímco pouze 17% Nizozemců sdílí tento názor.

Zdroj Le Monde: Le retour du religieux chez les Néerlandais d’origine marocaine et turque, 5. ledna 2013.

Comments are closed.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruský spisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševické strany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív