Rozzlobení aktivisté drželi transparenty s hesly „Merkelová není vítána“ a „Merkelová ven“ v reakci na sérii teroristických útoků v Německu.
Stalo se tak krátce předtím, že si Merkelová převzala společný čestný doktorát od belgických univerzit v Lovani a Bruselu.
Ten jí byl udělen za „její diplomatické a politické úsilí zvýšit politickou moc Evropy a bránit hodnoty, díky nimž může kontinent nacházet jednotu v rozmanitosti.“
Politička čelící tvrdé kritice se ocitá ve stále větší izolaci kvůli své neblahé uprchlické politice, jejímž následkem přišlo vloni do Německa přes milion migrantů.
Její pozice slábne, jak se zemí šíří odpor proti její kontroverzní imigrační politice.
Terorista Islámského státu Anis Amri v ukradeném nákladním autě projel davem lidí na v berlínském předvánočním trhu, 12 jich zabil a dalších 48 zranil.
Německé úřady podezřelého z útoků Amriho (24) nedokázaly deportovat, protože Tunisan neměl platné doklady. Později ho v Miláně zastřelila policie.
Extremistovi se podařilo uprchnout do Itálie jen čtyři dny po hrůzném masakru, načež mnozí ostře vystoupili proti evropské zóně volného pohybu.
Merkelová se pokusila rozptýlit obavy, že Německo už nedokáže ochránit své lidi příslibem, že rozdrtí terorismus a urychlí deportace nebezpečných teroristů.
Nejedná se o první pouliční protest vyzývající německou političku k demisi.
Protestující v Drážďanech
Demonstranti křičeli „Merkelová ven“ také v Drážďanech, kam se přijela zúčastnit oslav Dne sjednocení. Rozlícení aktivisté drželi v rukou transparenty s obličejem Merkelové a nápisem „Terror Berlin 19-12-2016 Guilty“ (Berlínský teroristický útok z 19. prosince 2016 VINNA).
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.
Ernst Jünger – Aladinův problém
*** Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
*** Objednávejte ZDE
22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruskýspisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševickéstrany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
***
22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil
Nejnovější komentáře