Na jednáních ruského a finského presidentů v Helsinkách byla zvláštní pozornost věnována projektu Nord stream, nové trase ruského plynu do Evropy.
– Nehledě na krizi Moskva energicky prosazuje projekt, který si nepochybně vyžádá velkých finančních prostředků, a za krize stoupají ekonomická rizika vícenásobně. Jste přesvědčen, že tato rizika jsou ospravedlněná?
Na tuto otázku odpovídá profesor Valerij Mironov, náměstek ředitele Centra rozvoje moskevské Vysoké Ekonomické Školy.
MGT
V každém případě bude Evropa i po krizi potřebovat stále více energonosičů v souvislosti s perspektivou nahrazení ropy a uhlí, tam,kde ho ještě mají,ekologicky čistým palivem, tedy plynem, soudí náš ekonomický expert.- Ano, samozřejmě, vyžádá si realizace projektu NORD STREAM obrovské investice, ale záruky poskytnou nikoli soukromé firmy, ale ruská vláda. Mimochodem, dokonce na vrcholu krize se ekonomický život nezastavuje, není to možné.
Projekt NORD STREAM bude po provedení mezinárodní ekologické expertizy realizovat Rusko, Německo, Holandsko a možná i další evropské státy, včetně Francie a Finsko. Nový plynovod spojí Rusko a EU, povede od Vyborgu v Rusku přes Baltské moře do německého Grajsvaldu, čímž přiblíží ruské palivo k evropským odběratelům. Umožní to vyhnout se nepříjemným věcem, jako v zimě, kdy Ukrajina nemohla přečerpávat ruský plyn do Evropy v plném rozsahu.
Myslím, že NORD STREAM se stane základem evropské energetické bezpečnosti. Tento projekt byl velmi pečlivě propracován experty z hlediska ekonomické a technologické odůvodněnosti. Teď mají říct své slovo ekologové. Doufáme, že obavy Polska, Švédska Estonska o ekologickou bezpečnost projektu budou odstraněny, pověděl v exkluzivním interview pro Hlas Ruska profesor Valerij Mironov, náměstek ředitele Centra rozvoje moskevské Vysoké Školy Ekonomické. Natočila Irina Čajková.
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.
Ernst Jünger – Aladinův problém
*** Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
*** Objednávejte ZDE
22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruskýspisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševickéstrany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
***
22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil
Nejnovější komentáře