Nové číslo The American Conservative

Další číslo amerického konzervativního dvoutýdeníku The American Conservative přináší řadu podnětných textů a zajímavých informací. Pojďme se na ně podívat. Soustřeďme se zejména na úvodní článek, se kterým ostatně souvisí i titulní strana aktuálního číslo. Michael Brendan Dougherty zde představuje osobu guvernéra Jižní Karolíny Marka Sanforda jako upřímnou alternativu, která je nadějí na vítězství Republikánů v post-obamovské době.  Nehraje na struny náboženské pravice jako Huckabee, není naladěn na trapně populistickou notu ve stylu Sarah Palin, dodává Dougherty.

Co zde nalezneme dále? Thomas E. Woods z Ludwig von Mises Institute v eseji Unnatural Dosaster tvrdě kritizuje politiku Federální banky, která ani s postupující krizí nedoznává výraznějších změn a podle Woodse jediné, k čemu je dobrá je vytváření zdání vlastních úspěchů a stavbě oslavných soch sobě samým.

Winslow T. Wheeler a Pierre M. Sprey z projektu pro reformu armády Centra pro obranné studie se věnují americkým intervencím a poukazují na neustále zvyšování nákladů na armídu, které se ale ve výsledku výrazněji nepodepisuje na jakékoli změně vnímání amerických intervencí v zahraničí. Více peněz neučiní armádu lepší, dodávají oba autoři.

Z dalších zajímavých článků zmiňme kupř. Burdening Israel od Brendana O´Neilla, Higher Law Kelly Beaucara Vlahose, který upozorňuje, že nejlepší řešení “marihuanové politiky” tkví v tom, ponechat rozhodnutí na jednotlivých státních vládách.  Z recenzí zmiňme pojednání o knize Freedom’s Battle: The Origins of Humanitarian Intervention autora Gary J. Basse, nebo The Exclusive Englishman, sepsanou Adamem Kirschem a pojednávající o zajímavé osobě Benjamina Disraeliho. 

Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

22. ledna 1891 se v sardinském městečku Ales narodil italský marxistický filozof a komunistický filozof Antonio Francesco Gramsci. Ve svém díle se zabýval politickou teorií, sociologií nebo lingvistikou. Jeho nejvlivnějším příspěvkem byla teorie tzv. kulturní hegemonie, v níž přenesl důraz z ekonomického determinismu klasického marxismu na úlohu kulturních institucí při zachovávání moci vládnoucí třídy a která výrazně ovlivnila moderní levici.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív