Dwar Ev obřadně pájel zlatem poslední spoj. Sledovaly ho objektivy tuctu televizních kamer a subéter přenášel do všech koutů vesmíru tucet obrazů jeho práce.
Narovnal se a pokynul Dwarz Reynovi. Pak se postavil vedle vypínače, který obvod uzavře. Vypínače, který v jediném okamžiku propojí všechny gigantické počítací stroje na všech obydlených planetách vesmíru – na devadesáti šesti miliardách planet – do superobvodu a vytvoří superpočítač, jediný kybernetický stroj, v němž se spojí vešekeré vědění všech galaxií.
Dwar Reyn krátce promluvil k trilionům diváků a posluchačů.
Dwar Ev přehodil vpínač. Ozvalo se mohutné hučení, příliv energie z devadesáti šesti miliard planet. Světla na několik mil dlouhém ovládacím pultu vzplála a ustálila se.
Dwar Ev poodstoupil a zhluboka se nadechl. „Tobě, Dware Reyne, připadá čest položit první otázku.“
„Děkuji,“ řekl Dwar Reyn. „Bude to otázka, na niž žádný jednotlivý počítací stroj nedovedl odpovědět.”
Otočil se čelem ke stroji. „Existuje bůh?“
Hromový hlas odpověděl bez zaváhání, aniž cvaklo jediné relé.
„Ano, TEĎ existuje bůh.“
Dwaru Evovi po tváři přelétl strach. Vrhl se k vypínači.
Blesk z čistého nebe ho srazil k zemi a zatavil vypínač v poloze zapnuto.
Poznámka DP
Povídka z roku 1954 vyšla v českém překladu ve výboru ze světové vědeckofantastické literatury Stvořitelé nových světů (1980). Satirik Brown je zde představen mj. jako autor druhé nejkratší sci-fi povídky na světě, sestávající se z pouhých dvou vět: „Poslední pozemšťan seděl sám v místnosti. Tu se ozvalo zaklepání na dveře.“ (Ta nejkratší, anonymní, zní: „A slunce pomalu zapadalo na východě.“)
Zatímco žurnalista Brown hrál vždy na lehkou notu, varování Arthura C. Clarka, mj. vynálezce principu telekomunikační družice, z povídky „Haló, tady Frankenstein“ (v témž výboru), kde „druhu homo sapiens odzvonil telefonní umíráček“ již v prosinci 1975, zaznělo již hlubšími tóny.
Tip z téhož roku: The Shockwave Rider (1975) Johna Brunnera, „vyprávějící o boji jednotlivce proti budoucím informačním systémům, připravujícím většinu lidí o jakékoli soukromí“.
*** DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.
Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden
*** Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.
Ernst Jünger – Dělník
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečníkJonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
***
***
29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek 
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a
Nejnovější komentáře