Dwar Ev obřadně pájel zlatem poslední spoj. Sledovaly ho objektivy tuctu televizních kamer a subéter přenášel do všech koutů vesmíru tucet obrazů jeho práce.
Narovnal se a pokynul Dwarz Reynovi. Pak se postavil vedle vypínače, který obvod uzavře. Vypínače, který v jediném okamžiku propojí všechny gigantické počítací stroje na všech obydlených planetách vesmíru – na devadesáti šesti miliardách planet – do superobvodu a vytvoří superpočítač, jediný kybernetický stroj, v němž se spojí vešekeré vědění všech galaxií.
Dwar Reyn krátce promluvil k trilionům diváků a posluchačů.
Dwar Ev přehodil vpínač. Ozvalo se mohutné hučení, příliv energie z devadesáti šesti miliard planet. Světla na několik mil dlouhém ovládacím pultu vzplála a ustálila se.
Dwar Ev poodstoupil a zhluboka se nadechl. „Tobě, Dware Reyne, připadá čest položit první otázku.“
„Děkuji,“ řekl Dwar Reyn. „Bude to otázka, na niž žádný jednotlivý počítací stroj nedovedl odpovědět.”
Otočil se čelem ke stroji. „Existuje bůh?“
Hromový hlas odpověděl bez zaváhání, aniž cvaklo jediné relé.
„Ano, TEĎ existuje bůh.“
Dwaru Evovi po tváři přelétl strach. Vrhl se k vypínači.
Blesk z čistého nebe ho srazil k zemi a zatavil vypínač v poloze zapnuto.
Poznámka DP
Povídka z roku 1954 vyšla v českém překladu ve výboru ze světové vědeckofantastické literatury Stvořitelé nových světů (1980). Satirik Brown je zde představen mj. jako autor druhé nejkratší sci-fi povídky na světě, sestávající se z pouhých dvou vět: „Poslední pozemšťan seděl sám v místnosti. Tu se ozvalo zaklepání na dveře.“ (Ta nejkratší, anonymní, zní: „A slunce pomalu zapadalo na východě.“)
Zatímco žurnalista Brown hrál vždy na lehkou notu, varování Arthura C. Clarka, mj. vynálezce principu telekomunikační družice, z povídky „Haló, tady Frankenstein“ (v témž výboru), kde „druhu homo sapiens odzvonil telefonní umíráček“ již v prosinci 1975, zaznělo již hlubšími tóny.
Tip z téhož roku: The Shockwave Rider (1975) Johna Brunnera, „vyprávějící o boji jednotlivce proti budoucím informačním systémům, připravujícím většinu lidí o jakékoli soukromí“.
*** Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
*** Objednávejte ZDE
22. ledna 1891 se v sardinském městečku Ales narodil italský marxistický filozof a komunistický filozof Antonio Francesco Gramsci. Ve svém díle se zabýval politickou teorií, sociologií nebo lingvistikou. Jeho nejvlivnějším příspěvkem byla teorie tzv. kulturní hegemonie, v níž přenesl důraz z ekonomického determinismu klasického marxismu na úlohu kulturních institucí při zachovávání moci vládnoucí třídy a která výrazně ovlivnila moderní levici.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
Nejnovější komentáře