Adam Parfrey (12. dubna 1957 – 10. května 2018)

Autor: E.X.

Kdo byl Adam Parfrey?

Adam Parfrey se narodil 12. dubna 1957 a zemřel 10. května 2018. Byl americkým novinářem, redaktorem a vlastníkem vydavatelství Feral House. Celý život se věnoval vydávání knih z neobvyklých prostředí a zabývajících se extrémními, zakázanými a kontroverzními tématy. V roce 2012 získal ocenění Independent Publisher Awards Best History Book of 2012, konkrétně stříbrnou medaili za knihu Ritual America: Secret Brotherhoods and Their Influence on America Society, již napsal spolu s Craigem Heimbichnerem.

Poprvé se Adam Parfrey dostal do povědomí undergroundové veřejnosti v roce 1979 vydáváním experimentálního časopisu IDEA, časopis ale neměl dlouhého trvání. Poté napsal a v San Francisku uvedl divadelní hru o Gillesovi de Rais s názvem „The Wickedest Man in the World,“ psal se rok 1983. Později v témže roce, začal Parfrey spolupracovat s Georgem Petrosem a vydávat časopis EXIT. Odstěhoval do Los Angeles, kde spoluzaložil Amok Press s Kennethem Swezeym. První kniha Amok Press se jmenovala Michael a jednalo se o částečně autobiografický román napsaný Josephem Goebbelsem a z němčiny ho přeložil Joachim Neugroschel. V roce 1987 spatřilo světlo, nebo spíše temnotu světa první vydání dnes už kultovní klasiky: Apocalypse Culture. Následovaly dotisky v letech 1990 a 2001, tentokrát už u Feral House. V roce 2000 se kniha dočkala pokračování pod názvem Apocalypse Culture II. Vyvolala hysterické reakce mnohých novinářů i kulturních kritiků, pořádaly se proti ní protesty a v některých zemích je dodnes zakázána.

Zajímavostí je, že Adam Parfrey byl členem americké Církve Satanovy a jistou dobu byl i členem jejího vedoucího orgánu, Rady Devíti. Spolupracoval s Antonem S. LaVeyem při vydávání jeho knih od 70. let a to konkrétně Devil‘s notebook (Ďáblův zápisník) a Satan Speaks (Satan promlouvá) ale třeba i na knize The Secret life of a Satanist (Tajný život satanisty) LaVeyovy přítelkyně Blanche Bartonové. Rovněž často spolupracoval s lidmi okolo Církve Satanovy, konkrétně např. s Michaelem Moynihanem. Moynihan v jeho vydavatelství vydal knihu Lords of the Chaos (o norském black metalu) a The Secret King (o Karlu Maria Willigutovi, předním nacistickém okultistovi), jednu dobu pro vydavatelství Feral House Moynihan i pracoval jako redaktor.

Mezi další Parfreym vydané a dosud neuvedené knihy bezesporu patří:

The Carnivals of Life and Death (Karneval života a smrti) – od Jamese Shelbyho Downarda, nejkontroverznějšího konspiračního teoretika 20. století. V geniální King-Kill 33°, Downard např. spojuje vraždu prezidenta Kennedyho se špičkami svobodného zednářství. Marilyn Manson na základě této eseje dokonce napsal i píseň a uvedl ji slavným videoklipem. Kniha Karneval života a smrti je v podstatě Downardovou autobiografií: žil na americkém Jihu v době, kdy měl prezident Franklin Delano Roosevelt blízko ke svobodným zednářům a Ku-Klux-Klanu. O knize se říká, že je tou nejvíce absurdní, nemožnou a radikální ze všech iluminátských teorií a o jejím autorovi, že James Shelby povýšil paranoiu na formu umění.

The Command to Look (Příkaz hledět) – od Williama Mortensena, amerického fotografa, jehož některé postupy fascinovaly Antona S. LaVeye natolik, že je použil do svých rituálů. Zajímavostí je, že právě celá estetika Církve Satanovy stojí na principech Williama Mortensena, ač si to dnes málokdo již uvědomuje. Kniha znovu vyšla až po 65 letech. Čtenáře jistě potěší, popis Michaela Moynihana, jak hledal její první vydání (do této doby jediné), William Mortensen ho totiž vydal samonákladem a editor musel proto projet polovinu Ameriky, aby zjistil, že kniha je plná fotografií a informace, které by z ní mohl využít pro praktickou magii, se vejde na pět stran.

Apocalypse Culture, I. díl

Práce Adama Parfreyho působí na čitatele jako dílo naprosto ojedinělé, šílené, apokalyptické, ohromující a plné naprosto bizarních nápadů, teorií a postav, které se projevily a nesmazatelně zapsaly do období konce civilizace. Kniha obsahuje texty z druhé půle 80. let. Jde o bohatou sbírku esejů, návodů, povídek, článků, nezařaditelných literárních útvarů a pamfletů od různých autorů. Často Bývá přirovnávána k Zániku západu od Oswalda Spenglera, avšak v praktické rovině. Sám Parfrey se k tématu vyjádřil pro satanistický časopis Black Flame:

Obdivuji Spenglerovy ideje ohledně cirkulace života a smrti skrze kulturu Impérií a nyní se nacházíme ve fázi zániku Západu; je to přirozené. Samozřejmě vím, že Spenglera dnes hodně čtou lidé, označování jako neonacisté. V této souvislosti je zajímavým faktem, že jeho dílo v USA publikuje Knopf (židovský vlastník autorských práv na všechny Spenglerovy překlady).

V knize samotné převládá téma apokalyptické kultury, která by se dala klasifikovat jako konspirační teorie, paranoické texty, schizofrenické texty, vize apokalypsy, ten nejzvrhlejší surrealismus, násilný anarchismus, nihilismus, bezbřehé libertariánství, antimaterialismus, lubridionismus, anti-iniciace, okultismus a v neposlední řadě též egoismus. Řada esejů se zabývá celkovou bezcenností lidstva a potřebou masivního převratu, který by odstranil falešný společenský řád, který zde funguje již po dlouhý čas. Esej „Neviditelná válka“ od Antona S. LaVeye kupříkladu popisuje neustálé ozáření člověka TV obrazovkou, což si LaVey vykládá jako kolektivní genocidu proti lidskosti. V eseji „Obilná konspirace“ se dozvídáme detaily negativních účinků cukru a obilovin běžně dostupných na trhu na děti a jak ovlivňují jejich sexuální orientaci a vnitřní strach. V článku „Od Šelmy k fenoménu Černého Mesiáše“ autor rozebírá různé křesťanské teorie o tom, kdo je Antikrist a dochází k tomu, že Antikrist bude zřejmě černý muž, který bude uctíván muslimy, hinduisty, buddhisty a dalšími náboženstvími celého světa. Esej „Eugenika: osamocená věda“ představuje pozici proeugenicky smýšlejících slavných lidí, podle nichž lze zlepšení lidstva realizovat skrze genetické šlechtění. „Křesťanská Pravda, sionismus a příchod Penteholokaustu“ je obzvláště znepokojivou a zajímavou studií, která zkoumá vztah mezi militantními Izraelci a jejich protějšky – křesťanskými fundamentalisty v USA. Jejich cílem je vznik „Velkého Izraele“ na Blízkém východě a získání kontroly nad křesťanskými církvemi a nad většinou zemí jako Jordánsko, Sýrie, Irák a Libanon. To vše má prý být součástí biblického proroctví. Je nezbytné, aby se toto všechno stalo ještě dříve, než započne třetí světová válka, aby se mohl navrátit Kristus. Studie „Pomsta tajných společností“ popisuje, kterak tajné společnosti ve světových dějinách užívaly násilí a terorismu, aby tak dosahovaly své politické cíle, počínaje úkladnými vraždami na Blízkém východě v době muslimského chalífátu. „Výzva k chaosu“ od Jamese Shelbyho Downarda je jednou z nejvíce znepokojujících věcí, jaké jsem doposud četl. Lze se v ní dočíst o magických nádobách používaných při testování první atomové bomby, což údajně mělo hodně co do činění s kabalistickým a zednářským mystickým sjednocením mužských a ženských sexuálních energií. Když už mluvíme o jaderných bombách, tak poslední esej, nazvaná „Rozjímání nad atomem a časem“ se věnuje božskému postavení atomové bomby v našich časech a jejímu vlivu na naši kolektivní duši. Důležitým poučením jedné z dalších esejí z Apocalypse Culture je že: „Existuje velmi stará víra v černou magii, která požaduje přítomnost lidských obětí, což zvyšuje moc a životní sílu černého mága. Energie oběti může dokonce sloužit k tomu, aby se černý mág stal nesmrtelným, což zapadá do teorií o amerických invazích, podpoře slabých protivníků a následném ohromném krveprolití pomocí bombardování. Mohl by to být rovněž důvod, proč křesťanská pravice (neokonzervativci) a vyznavači Penteholocaustu (sionističtí Židé) požadují zápalné oběti. Snaží se totiž vyvolat vampýrského Krista, který učiní své učedníky nesmrtelnými.

Knize se dostalo mj. následujících hodnocení:

„Parfrey editoval novou knihu Zjevení a sestavil sbírku, která je téměř stejně úžasná a děsivá jako původní biblický text.“

Edwin Pouncey

„Apocalypse Culture je povinnou četbou pro všechny, kdo mají zájem o krizi naší doby. Je to mimořádná kolekce, s podobnou jsem se nikdy nesetkal. Jedná se o konečný dokument dvacátého století.“

J. G. Ballard

Apocalypse Culture, II. díl

I přes svůj rozsah jde o mnohem vybranější a pestřejší soubor textů s větší hloubkou. Apocalypse Culture II je obrovskou 450 stránkovou sbírkou článků, esejů, rozhovorů a dalších rozmanitých literárních útvarů vyznačujících se extrémními a bizarními názory a návody, které lze nalézt v dnešní společnosti. To je ale řečeno ještě velmi mírně. Jedná se spíše o takovou Encyklopedii současných tabu (obsahuje 60 literárních útvarů), lze zde najít témata jako například klonování Ježíše, kanibalismus, nekrofilii, pedofilii, teorie o spiknutí, satanismus, kontrolu mysli, vampyrismus, skatofilii, lidské hermafrodity, či drahé artificiální bytosti vyráběné z křemíku a používané k masturbaci (za pouhých $ 5,750.00 plus poštovné), povídku od Teda Kaczynskiho a samozřejmě plno fotografií, kde se míchají obrazy Hitlera, holokaustu a dětské pornografie; tento seznam by klidně mohl pokračovat dále. Najdete zde v podstatě všechna perverzní či tabuizovaná témata. Názory vyjádřené v druhém díle lze do značné míry klasifikovat jako nihilistické. Současnou kulturu popisují jako narcistickou víru v nic a kulturní vakuum. Pedofilie dostává v knize asi největší prostor, což je tím znepokojivější, že tato kniha vyšla v roce 2000, tedy rok a půl před odhalením velkých církevních skandálů s malými chlapci a před široce medializovanými únosy dětí. Materiál zde obsažený není pro lidi se slabým srdcem, ani pro ty, kteří nejsou cyničtí nebo nejsou v optimální psychické kondici. Většina materiálu zde obsaženého by se dala považovat za čisté šílenství a je tak pro život poměrně nepoužitelná, nicméně i tak velmi zajímavá. Ukáže vám, co se děje v hlavách některých vyšinutých lidí. Existuje zde ale i několik opravdu dobrých příspěvků, které vám toho hodně řeknou o naší kultuře jako takové. Za úplně nejlepší esej považuji: „Amerika posedlá mrtvolami,“ předmluvu k již zmiňované knize od Jamese Shelbyho Downarda Karneval života a smrti. Zde se mj. dočtete, že: „Amerika není jeden velký tavící kotlík všech kultur a ras, ale spíše čarodějnický kotel, který představuje sexuální magii, rituální vraždy a násilné rasové míšení.“ Revizionistický historik Michael Hoffman zde píše o kritice FBI v případu Unabomber. Muž, který se nepřiznal k vinně za útoky, Ted Kaczynski, byl symbolickým obětním beránkem, aby se zakryly rituální zločiny „Kryptokracie,“ zahrnující pohanské rituály plodnosti a černou magii. „Strach z malých mužů“ je podobně bizarní esej popisující naši kolektivní fascinaci malými, umělými, animovanými muži. Tento fetiš se projevuje například v artefaktech jako GI Joe, Ken od panenky Barbie, kreslené postavičky, videohry, Furbies, Telletubbies a robotičtí psi. Určitě stojí za vypíchnutí i analýza písně „American Pie“ od Aryan Nations, či milostné dopisy Jodie Fosterové psané Johnem Hinckleym Jr. Esej „High Tech marketingového výzkumu“ obsahuje detailní způsoby, jak inzerenti a obchodníci mohou sbírat informace o utrácení spotřebitelů – což představuje velkou hrozbu pro soukromí osob. Esejista pokládá provokativní otázku: „Opravdu se chceme vzdát našeho soukromí pro 10% slevy a popová lákadla?“ Poslední příspěvek v Apocalypse Culture II je povídka od Teda Kaczynskiho: „Loď bláznů,“ kdy loď dále a dále pluje na sever do ledových a nebezpečných vod, ale lidé na lodi si toho nejsou vědomi a ničeho se neobávají a místo toho otravují kapitána svými banálními záležitostmi. Když jim odpovídá, tak se na chvíli cítí dobře. Toto žvanění jim nicméně nenabízí žádnou naději na přežití. Cestující žena chce mít tolik práv jako muži, ale žádné povinnosti, milovník zvířat chce, aby bylo lépe postaráno o lodního psa, Ind chce, aby mu bylo povoleno provozovat kasino, mexický námořník zase aby mu byly vydávány rozkazy ve španělštině, homosexuální námořník chce být schopen souložit… Stevard v podpalubí říká, že lidé mají některé oprávněné stížnosti, ale loď by se i tak měla otočit a jet zpět. Jeho kamarádi ho odsuzují jako „fašistu“ a „kontrarevolucionáře,“ načež loď havaruje mezi ledovci a všichni na lodi zahynou.

O knize řekli:

„Apocalypse Culture II je chaotická bible rozkošných, zakázaných informací. Kniha samotná se pohybuje někde mezi Kocourem v klobouku a Mein Kampf. Je i dostatečně tlustá, aby zanechala pořádné modřiny na něčí tváři poté, když se naserete, co že to vlastně čtete.“

Marilyn Manson

„Apocalypse Culture II je Novým zákonem, předefinováním a satirickým odhalením pokryteckých mutací společenského konsenzu. Psychózní duel veselých, absurdních, provokativních a krvesmilných městských individuí a deformovaných mučedníků. Je to nečekaně posvátná alchymistická tinktura“

Genesis P-Orridge

Something As It Really Is

Mel Lyman

         I am going to burn down the world

          I am going to tear down everything

                               that cannot stand alone

                   I am going to turn ideals to shit

          I am going to shove hope up your ass

                   I am going to reduce everything

                                         that stands to rubble

        And then I am going to burn the rubble

       And then I am going to scatter the ashes

And then maybe someone will be able to see

                                   Something as it really is

***