Categorized | Politika, Zprávy ze světa

Podle průzkumu by skoro polovina Britů podpořila vládní sledování telefonů

Policejní stát

Více policejního státu, prosíme!

Podle průzkumu by skoro polovina Britů podpořila vládní sledování telefonů za účelem účinnějšího vynucení dodržování pandemických opatření

Podle zjištění agentury pro výzkum veřejného mínění YouGov-Cambridge Globalism Project, který sleduje vývoj veřejného mínění v 25 zemích, se 45 % Britů souhlasně vyjádřilo k rozšíření sledovacích pravomocí vlády proti lidem, kteří nedodržují koronavirová opatření.

Lidé byli dotázáni, zda souhlasí, aby „vláda [daná země] mohla využívat mobilní data jednotlivců k ověření, zda dodržují zákaz pohybu venku během lockdownu“.

Pouhých 42 % respondentů se jednoznačně vyslovilo proti zavádění opatření koronavirového režimu hodných Orwella.

Australané by moc do rukou vlády předávali ještě ochotněji, když jich špiclování pohybu lidí skrz telefony podpořilo 62 %, proti bylo jen 29 %.

Britové také v drtivé většině souhlasí se shora nařízeným zákazem podávání rukou a toto na první pohled nevynutitelné opatření by schvalovalo 76 % z nich, proti je jen 13 %.

Po rozhodnutí premiéra Johnsona zrušit cestování bez karantén dostali úředníci pokyn zřídit karanténní hotely.

Tato zařízení mají spolu s GPS a technologií rozpoznávání obličejů zajistit, aby nově příchozí do země dodržovali nařízenou izolaci, píší The Sunday Times.

Myšlenkou „zesíleného monitoringu“ se údajně vážně zabývá také polská vláda: lidé by úředníkům museli z místa svého pobytu posílat tzv. selfie.

Systém by následně pomocí lokalizace GPS a rozeznávání obličeje ověřil pravdivost fotky. Pokud by byla vyhodnocena jako podvodná nebo by člověk nedodal důkaz dodržování karantény do 20 minut od kontaktování příslušným úředníkem, byla by do místa karantény vyslána policie.

Zdroj z vyšších pater veřejné sféry novinám sdělil, že o těchto opatřeních se prozatím uvažuje pouze u nově přibyvších do země, nikoliv u lidí, kteří už ve Spojeném království jsou.

Průzkumy během pandemie opakovaně ukazují ochotu britské veřejnosti rozšiřovat pravomoci vlády. Mnozí z nich se podle svých slov bojí vycházet z domu a představovali by si ještě striktnější opatření.

Jiný průzkum YouGov z minulého týdny zjistil, že 46 % oslovených je přesvědčeno, že policie by měla postupovat přísněji proti lidem, kteří jsou podezřelí z nedodržování opatření, přestože za tato provinění loni policisté rozdali skoro 45 000 pokut (stalo se, ministryně vnitra Priti Patel oznámila, že účastníci nepovolených domácích oslav /stát si už nárokuje povolování domácích oslav a ovce to vítají/ budou pokutováni částkou 800 liber – pozn. DP).

Zpráva Plurality of Brits Support Govt Phone Surveillance to Enforce Lockdown: Poll vyšla na stránkách Breitbart 20. ledna 2021.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruský spisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševické strany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív