Náš seriál zdárně pokračuje a dnes se znovu podíváme na Slovensko: za Milanem Mazurekem. Milan Mazurek je nepřehlédnutelnou tváří slovenské ĽSNS, hlavně skrze média, která medializují jeho konání a ráda také vytváří kauzy. V současné době se před soudem hájí kvůli žalobě za přečin hanobení národa, rasy a přesvědčení. Celým případem se více zabýváme v následujícím rozhovoru. Milanovi se už podařilo vystoupit i na několika zahraničních konferencích, setkat se se spoustou zajímavých osobností nejen evropské pravice a promluvit na velmi známé polské akci Marsz niepodległości. Následuje první část našeho rozhovoru.
S poslancem Národní rady tedy (nejen) o jeho životě, minulosti, soudu, ĽSNS, lidských rasách, moderním aktivismu, prolamování společenských tabu.
Extravaganza Controverso
Mohl bys ses prosím ve stručnosti představit, stačil by krátký medailon, pro méně znalé čtenáře.
Mám 24 rokov, pochádzam z východného Slovenska, konkrétne z malého mestečka Spišská Belá, priamo pod Vysokými Tatrami. V súčasnosti som poslancom Národnej rady Slovenskej republiky, kde rovnako pôsobím vo výbore pre ľudské práva a národnostné menšiny a vo výbore na kontrolu činnosti vojenského spravodajstva. Som členom predsedníctva Ľudovej strany Naše Slovensko a v rámci straníckych štruktúr mám na starosti východné Slovensko.
Co jsi dělal dříve, máš za sebou už nějakou politickou minulost, jak jsi se dostal k aktivismu?
V podstate som sa stal poslancom Národnej rady už ako 22 ročný, čo znamená, že za sebou nemám veľmi dlhú pracovnú kariéru. Od kedy som v dvadsiatich rokoch zmaturoval, venoval som sa podnikaniu s doplnkami výživy pre kulturistiku, s čím som musel prestať pár týždňov pred parlamentnými voľbami v marci 2016, vzhľadom na mimoriadne intenzívnu volebnú kampaň, z ktorej pre mňa plynulo množstvo práce. Po úspešných voľbách som už na podnikanie ani nepomyslel, keďže práca poslanca a krajského predsedu si vyžaduje úplné odovzdanie všetkého voľného času, pričom ani to niekedy nestačí.
K nacionalistickému (vlasteneckému) aktivizmu som sa dostal hádam už niekedy v období mojich 13-14 rokov, kedy som sa zoznámil s niekoľkými členmi Slovenskej pospolitosti. V našom meste bol vždy problém s agresívnymi asociálmi, prevažne (no nie len) z radov Cigánov, ktorí sústavne obťažovali ľudí, páchali kriminalitu a strpčovali život všetkým vo svojej blízkosti. Vždy som chcel tomuto problému nejako zabrániť a vyriešiť ho, pretože spolužitie s touto minoritou do našich životov neprinášalo nič okrem násilia a problémov. A práve Slovenská pospolitosť v tej dobe ako jediná o tomto probléme dokázala otvorene hovoriť a snažila sa ho riešiť politickou cestou.
Jsi ve ĽSNS už od jejich začátků, proč sis vybral právě ji?
Len asi rok po tom, čo som začal roznášať prvé letáčiky Slovenskej Pospolitosti, sa z jej radov sformovala Ľudová strana Naše Slovensko s jej predsedom Marianom Kotlebom, ktorý bol medzi nami vnímaný ako nesmierne odhodlaný bojovník za národ a jeho práva. Všetci sme vtedy obdivovali jeho neochvejnosť a odhodlanie pustiť sa do boja s celým systémom, ktorý na neho útočil zo všetkých strán. Mal som vtedy asi 15 či 16 rokov, keď sa blížily prvé voľby do parlamentu, ktorých sa zúčastnila aj strana Mariana Kotlebu, pričom som bol v tej dobe spolu s niekoľkými ďalšími kamarátmi odhodlaný urobiť všetko preto, aby strana uspela.
Boli sme v kontakte s jej miestnou funkcionárkou, ktorá nás zásobovala propagačnými materiálmi všetkého druhu. Roznášali sme tisíce letákov a novín prakticky vo dne aj v noci. Lepili sme plagáty a nálepky, kde to len bolo možné. Propagovali sme stranu v školách a debatovali s ľuďmi na verejnosti. Takto sme sa intenzívne no s prestávkami snažili urobiť maximum čo bolo v našich silách, aby jediná skutočná a zmysluplná nacionalistická sila na Slovensku rástla.
Po neúspešných voľbách v roku 2010 prišly voľby v roku 2012, kedy som už ako 18 ročný do strany mohol vstúpiť a ešte viac tak posilniť svoje odhodlanie v práci pre stranu a národ. Žiaľ ani tieto voľby nedopadly úspešne a aktivity strany na východnom Slovensku na krátky čas takpovediac upadly. Úspech Mariana Kotlebu v roku 2013 v regionálnych voľbách v Banskej Bystrici znamenal pre nacionalizmus obrovský vzostup.
Bol som preto veľmi rád, keď som začiatkom roka 2015 prostredníctvom krajského predsedu dostal pozvánku na pracovné stretnutie s Marianom Kotlebom v Tatrách, kde sa hovorilo o budúcnosti východného Slovenska a potrebe naštartovať štruktúry a aktívnu politickú prácu. Do debaty som sa zapájal a snažil sa predniesť rôzne nápady či postrehy a poukázať aj na chyby, ktorých som bol svedkom. Na tomto stretnutí som bol zvolený za okresného predsedu pre okres Kežmarok a po pár zorganizovaných akciách, len niekoľko mesiacov na to som bol nominovaný predsedníctvom za krajského predsedu pre Prešov. Na sneme strany v Banskej Bystrici som bol následne zvolený do tejto funkcie. V tej dobe som ani len netušil, aká náročná skúška sily, odhodlania a trpezlivosti ma v nadchádzajúcom boji čaká a aké veľké zmeny to pre môj život za veľmi krátky čas prinesie.
Máš nějaký osobní vztah k hnutí Slovenská pospolitosť?
So Slovenskou Pospolitosťou v súčasnej dobe nemám žiaden vzťah a nedisponujem ani informáciou, či združenie ešte naďalej aktívne funguje, má nejakú činnosť a podobne.
Jaké je na Slovensku povědomí o rozdílnosti lidských ras, vyšla zde nějaká příslušná literatura? U nás v České republice vyšly skvělé knihy od Petra BakalářePsychologie Romů, Tabu v sociálních vědách čerpající z výzkumů Kevina MacDonalda a nověji i Lidské rasy od prof. Rushtona.
Informovanosť medzi ľuďmi o tejto problematike je doslova mizerná. Tituly od pána Bakalára sú mi známe, a rovnako som mal na konferencii v Nemecku možnosť stretnúť profesora MacDonalda a viesť s ním niekoľkohodinovú debatu.
Ľudia žijú vo falošných predstavách prezentovaných neomarxistami, že všetky ľudské rasy sú rovnaké. Rovné určite áno, v zmysle že každá má rovnaké právo na život, vlastné spoločenské usporiadanie alebo ochranu svojej kultúry, spôsobu života či historického dedičstva. Rovnaké však určite nie sú. Najjednoduchšie príklady tohto faktu nachádzame práve v športe. Ako je napríklad hokej športom, v ktorom budú vždy vynikať bieli muži, tak je atletika doménou mužov čiernych. V prípade, že by všetky ľudské rasy boly rovnaké, na štartovacej čiare olympijských hier v behu na 100 metrov by to vyzeralo úplne inak a nestálo by tam iba 10 černochov.
Tieto rozdiely však musí vnímať úplne každý jedinec, využívajúci zdravý sedliacky rozum. Nemá to však nič spoločné s rasizmom. Nemyslím si, že povedať vetu v zmysle: „Čierni muži sú v behu na 100 metrov jednoznačne najlepší a vďaka svojej predispozícii prekonávajú v tejto disciplíne všetky ostatné rasy,“ by bolo rasistické. Práve naopak, ide o konštatáciu pravdy, ktorú nikto nemôže poprieť. Podľa môjho názoru si každá ľudská rasa na svete zaslúži ochranu, právo na život a zachovanie svojho historického dedičstva. Nie je nič rasistické na tom byť hrdý na to, kým ma Boh stvoril a zároveň nemá nikto právo odpierať hrdosť na svoj národ či rasu všetkým ostatným.
Je na Slovensku povolená diskuze o těchto tématech? U nás, přestože jsou tyto poznatky známy, je diskuze v podstatě zakázaná.
Diskusia samotná určite zakázaná nie je, no vždy sa nájdu skupiny ľudí, ktoré sa snažia kriminalizovať názory, nezapadajúce do ich zvrátených neoliberálnych predstáv o svete. Títo ľudia nestrpia iný názor, ako majú oni samotní a keď v diskusii nevedia argumentačne zlomiť svojho oponenta, ihneď volajú po trestnom stíhaní.
Je dôležité k tejto téme pristupovať mimoriadne opatrne a argumentovať s pokojom a inteligentne. Vzhľadom na mediálnu propagandu a veľmi úzke mantinely, ktoré nastavila v otázkach verejnej diskusie, je veľmi ľahké stať sa terčom posmechu, urážok alebo trestných oznámení. Neviem si však predstaviť, ako by mi niekto vysvetlil fakt, že viac než 92% hráčov americkej NBA sú čierni muži bez toho, aby pripustil že ich rasa má lepšie predispozície stehenného a lýtkového svalstva na skok do výšky. O rozdieloch medzi ľudskými rasami sa každopádne vyučuje aj na univerzitách počas predmetov anatómie, pretože popierať očividné rozdiely v stavbe tela či svalstve je v týchto odboroch nemožné.
Perzekuoval tě systém už někdy v minulosti?
V minulosti samozrejme došlo k mnohým prípadom, kedy systém zakročil proti našim aktivitám. Či už sa jednalo o pochody, demonštrácie, petičné akcie alebo len obyčajné pietne spomienky alebo roznášanie novín a letákov. Neustále policajné kontroly, obmedzovanie slobody pohybu, rušenie predom oznámených akcií pre vykonštruované zámienky, predvolania na kriminálnu políciu, Národnú kriminálnu agentúru a pod. Takýchto prípadov som zažil obrovské množstvo. Každý takýto krok systému ma však iba ďalej utvrdzuje v správnosti toho, čo robím.
Niekedy v novembri 2016 som bol požiadaný predsedom Marianom Kotlebom, aby som ho zastúpil v nedeľňajšej rannej relácii v regionálnom Žilinskom rádiu Frontinus. Tak som sa teda relácie „Debata na telefón“ zúčastnil. Mala pokojný priebeh s množstvom poslucháčskych telefonátov, mailov a SMS správ, z ktorých mi drvivá väčšina vyjadrovala podporu a uznanie. Koniec koncov si reláciu môžu všetci záujemcovia vypočuť na Youtube.
Témami relácie boly problémy s neprispôsobivými asociálmi na východnom Slovensku, či činnosť výboru pre ľudské práva, no s poslucháčskymi otázkami sa diskusia obrátila na množstvo iných tém, týkajúcich sa politiky alebo ekonomiky. Po tom, čo sa relácia začala na internete šíriť bleskovou rýchlosťou a vyvolávať takmer výhradne pozitívne reakcie verejnosti, sa k nej dostaly aj vyššie spomínané neoliberálne skupiny, ktoré okamžite podaly na štátnu Radu pre vysielanie a retransmisiu podnet pre údajnú nevyváženosť relácie, ako aj trestné oznámenie za údajne rasistické výroky o tom, že množstvo asociálov na východe zneužíva sociálny systém. Moji „žalobci“ sa snažili navodiť dojem, že som takýto aspekt správania prisudzoval celej cigánskej komunite na Slovensku a nie len asociálom. Čo by však samo o sebe bolo do neba volajúcim nezmyslom, keďže ani ten najväčší hlupák by nemohol tvrdiť, že neexistujú Cigáni ktorí žijú slušne, pracujú a platia dane.
Tak sa začalo trestné stíhanie voči mne, ako aj šetrenie rádia zo strany Rady pre vysielanie, ktorá mu následne udelila pokutu 15 000 €, pre údajne jednostrannú reláciu bez oponentúry. Vzhľadom na to, že relácie, pri ktorých debatuje iba moderátor a politik, sú v televíziách úplne bežné, nepovažujem argument nevyváženosti za odôvodnený. Dokonca naviac v televíznych reláciách nemajú diváci možnosť dovolať sa, prípadne napísať mail alebo SMS, a položiť tak politikom svoju otázku. Miera vyváženosti je preto v daných prípadoch omnoho nižšia, ako v prípade relácie „Debata na telefón“.
Celý prípad následne prevzala NAKA-Národná kriminálna agentúra, ktorej protiteroristická a protiextrémistická jednotka začala voči mne trestné stíhanie pre hanobenie ľudí na základe ich príslušnosti k národu, rase či etnickej príslušnosti, v súbehu s podnecovaním vyhrážania sa osobám pre ich príslušnosť k nejakej skupine.
Skončilo to až na špecializovanom trestnom súde v Banskej Bystrici, ktorý podľa nových pravidiel rozhoduje o trestných činoch „extrémistického“ charakteru. Tam politický prokurátor Tomáš Honz dosiahol verdikt o mojej vine, pričom mi súd vymeral pokutu vo výške 5000 € alebo v prípade jej nezaplatenia, pol ročné väzenie.
V žiadnom prípade neakceptujem akúkoľvek pokutu len preto, že som si dovolil v rádiu povedať pravdu. Signifikantným faktorom, ktorý úplne podčiarkol celkovú politickú motiváciu súdneho procesu bol napríklad vrúcny priateľský vzťah prokurátora, vyšetrovateľa NAKA, ako aj „znalca“ na extrémizmus, ktorého obžaloba do prípadu zapojila. Okrem toho, že „znalec“, 24-ročný Max Steuer, absolvent Sorošovej univerzity v Budapešti, opakovane vo svojom posudku posudzoval právne otázky, čo zo zákona vyslovene nesmie, venoval sa aj oblastiam psychológie, sociológie a histórie. Sám však disponuje iba politologickým a čiastočne právnym vzdelaním. Okrem toho sa sudca špecializovaného súdu, ktorý o prípade rozhodoval, opakovane v minulosti vyjadroval negatívne na adresu našej politickej strany a hovoril o potrebe súdenia politických zločincov.
Celý súdny proces sudca Igor Králik spečatil svojim doslova absurdným konaním, kedy sa ani len nesnažil predstierať svoju nezaujatosť a objektivitu. Takmer okamžite, len pár sekúnd po štvorhodinovom čítaní záverečných rečí, v ktorých došlo k finálnemu dokazovaniu a zhodnocovaniu priebehu procesu, vytiahol predom napísaný rozsudok aj s pripraveným odôvodnením. Pri štandardnom priebehu pojednávania sudca po záverečných rečiach proces preruší, aby si šiel rozsudok premyslieť. Niekedy to trvá aj týždeň! V mojom prípade však bol rozsudok dopredu napísaný a dovolím si tvrdiť, že bolo úplne nepodstatné, aké obhajobné argumenty by sme na súde použili.
Okamžite po rozsudku som sa odvolal a aktuálne čakám na vytýčenie termínu pojednávania na Najvyššom súde, ktorý o prípade nakoniec rozhodne. Verím, že mnohým obyvateľom Slovenska tento prípad otvoril oči a pochopili tak, v akom štáte a systéme vlastne žijú.
Co bys doporučil obviněným aktivistům, popřípadě obviněným politikům?
Každý takýto prípad je podľa mňa špecifický a vytvárať nejaké univerzálne rady, použiteľné všeobecne, je skutočne náročné. Mnohí z tých, ktorí boli alebo sú obvinení za svoju politickú činnosť, odmietajú pochopiť základné princípy a potreby prezentácie nacionalistických hnutí a snahu o čo najlepší obraz v očiach verejnosti. Buď z dôvodu vlastnej tvrdohlavosti alebo hlúposti.
Neustále sa snažím zdôrazňovať, že úlohou každého nacionalistu je vzdelávať sa dňom aj nocou. Pracovať neúnavne na svojom duševnom rozvoji, no zároveň s tým si aj budovať silné a zdravé telo prostredníctvom športu. Alkohol a cigarety sú zbytočnou slabosťou, ktorú by sme mali z života úplne vylúčiť. Našou úlohou je byť stále slušnými, dobre oblečenými a pozitívne pôsobiacimi. Pri komunikácii s verejnosťou musia mať nacionalisti úsmev na tvári a nenechať sa vyprovokovať alebo vtiahnuť do zbytočných hádok či násilných stretov.
Poznám mnohých skvelých ľudí, inteligentných a presvedčených nacionalistov, ktorí nemajú problém pomôcť komukoľvek na okolí a nebojácne sa obetovať pre dobro celku. Problémom však je, že sa odmietajú vzdať svojho obľúbeného, militaristicky pôsobiaceho výzoru a oblečenia, čím vo verejnosti iba vyvolávajú strach. Takto ani len nedostávajú možnosť vyjadriť svoje pocity a myšlienky, s ktorými by súhlasila väčšina obyvateľstva. Verejnosť ich „odpíše“ dopredu a vytvára si negatívny obraz o ľuďoch, ktorých ani len nepozná.
Vzhľadom na to, že nedokážeme zmeniť spôsob myslenia ľudí a upraviť podvedomé procesy v hlavách občanov, tak musíme premýšľať nad tým, čo zmeniť a ako ukázať ľuďom, že sa nás nie len nemusia báť, ale práve naopak môžu nám zveriť do rúk zodpovednosť za riadenie štátu. Nacionalisti, ktorí tieto veci odmietajú pochopiť a radšej ako cestu profesionality a jednoty si zvolia cestu neustáleho zakladania nových a nových hnutí a strán, ktoré potom vo voľbách získavajú 0,1% hlasov, nemajú žiadnu budúcnosť. Namiesto toho, aby si však uvedomovali, kde robia chyby a čo je potrebné zmeniť v propagácii, tak obviňujú tých úspešných z údajnej „štandardizácie“ či podobných nezmyslov.
Nacionalisti, ktorí to myslia s budúcnosťou vážne, tí ktorí pracujú na svojom duševnom aj fyzickom rozvoji, ktorí vystupujú slušne, inteligentne a dobre oblečení, minimalizujú teoretickú šancu na svoje trestné stíhanie. Systému netreba ponúkať možnosti a dôvody, prečo trestné stíhanie vôbec začať.
Je potrebné prestať používať staré kontroverzné symboly, ktorých pôvod a význam bohužiaľ verejnosť nechápe a médiá ich účelovo a šikovne využívajú na propagandu proti našim myšlienkam. Preto, ak si tieto informácie zhrnieme, pučenie je nasledovné:
Neustále sa vzdelávajte
Športujte a držte sa v dobrej kondícii
Buďte vždy slušne oblečení
Buďte milí a priateľskí aj k názorovým oponentom
Nezapájajte sa do zbytočných hádok a konfliktov a buďte slušní.
Keď dôjdete až do bodu, že sa pre systém stanete hrozbou a ľudia vás začnú nasledovať, určite sa stanete terčom prenasledovania a stíhania. Tomu sa jednoducho vyhnúť nedá a systém si potrebné zámienky vykonštruuje. Vtedy je potrebné zachovať si chladnú hlavu, trvať na správnosti svojho presvedčenia a nevzdávať sa. Ak je pravda na Vašej strane a Vy využijete všetky prostriedky, aby ste ju rozšírili medzi čo najväčšiu verejnosť, tak to ľudia pochopia a budú stáť za Vami. Vždy sa inšpirujte v minulosti. Otec slovenského národa Andrej Hlinka sedel pre svoju politickú činnosť vo väzení aj za čias nadvlády Maďarov, aj za čias masarykovsko-benešovského Československa a v konečnom dôsledku zvíťazil a história naň pamätá ako na hrdinu.
Herbord:
Stačí se podívat jakým způsobem jsou v praxi uplatňovány zákony na omezování svobody slova a je jasné, v čím zájmu jsou aplikovány.
Na Slovensku je hierarchie lidí prosazovaná státním aparátem následující:
1. Židé
2. ostatní menšiny
3. cizinci
4. Slováci
Ve všech státech s dominantním židovským vlivem je to obdobné.
Židovským zájmům přirozeně odpovídá i výklad historie. Největší zlo byl pochopitelně Hitlerův a jemu podobné režimy, které se jim na cestě k moci postavili nejvíce do cesty.
V Čechách mají, vzhledem k odlišné historické situaci, jednodušší práci než na Slovensku. Čechy a Morava měly být na rozdíl od Slovenska integrální součástí Říše a existence českého národa byla tímto faktem ohrožena (hrozba germanizace, vysídlení, případně občanství II. kategorie), díky čemuž jim jde české národovectví v odporu vůči Hitlerovi více na ruku. Stačilo ho jen poněkud očistit od „antisemitismu“.
Komplexnejsia je tato snimka: https://www.youtube.com/watch?v=KWGuQxinxwg
Lenze zaznie tam, ze na Slovensku tvorili Zidia cca. 4 percenta obyvatelstva a vlastnili asi polovicu vsetkeho majetku. A v TV skoncil.
Inak chapem, ze Vas to velmi nenadchlo, osobne vidim hodnotu dokumentu prave v slovenskom kontexte informovania o dobovych pomeroch. Nemci pocas okupacie zabili udajne okolo 5000 ludi, partizani 1500. Zatial co len za vytetovany hakovy kriz mate na krku obvinenie, povstalci maju dodnes velke statne oslavy. Metalov na hrudi tolko, ze ani americky general by si po rokoch intervencnych zasahov neskrtol: https://www.facebook.com/ChmelarEduard/photos/a.2028439740521241/2028441597187722/?type=3&theater
U stareho otca v dome prespavali Nemci pocas povstania, nikomu nic nespravili, absolutne disciplinovani, v dedine bol klud. Inde boli velki partizani, vyzierali chudobnych sedliakov, ziadali mäso, zatial co prastari rodocia jedli pucene zemiaky a melencovu polievku, mäso mali raz za tyzden (a to boli sudeni ako kulaci). Pocul som aj o pripade, ked sa dedincania iniciativne podujali zajat Nemcov. Zatvoreni v poziarnej zbrojnici pockali do vecera, usli cez strechu a dedinu nasledne vypalili. Dnes je to urcite hrdinska obec, ktora bojovala proti fasistickym okupantom. To, ze Nemci nemali dovod nikomu ublizovat a ani to vo vseobecnosti bezdovodne nerobili, sa uz nespomenie. Opominam zidovsku otazku.
To mnozstvo klamstiev a glorifikovanie sprostoty, partizanskej podlosti sa stalo statnou politikou, v case nadychu pravicovej politiky ich opat demoliberali objavili, v novinach vychadzaju specialne prilohy, zachytil som vystavu s obrovskymi fotkami tychto avanturistov. Takze ten kotlebovsky snimok je taky maly uder naspät, ze proti comu sa povstalo. A to uz asi nemusim spominat, ako sa partizanom zilo za komancov a co robil rezim napr. s katolikmi. Aky to rozdiel v porovnani s 1.SR, kde väzneny Husak chodil na prechadzky. A tieto svine cervene tu porazuju rok co rok fasizmus znovu, pritom tvorili oporu podstatne represivnejsieho rezimu. Uz len podotknem, ze prave za 1.SR sa zacala industrializacia inak naozaj zaostalej krajiny. Film si porovnam.
Dokument jsem viděl poslany už od Milana Mazureka, je to zajímavé, ale maximálně tendencni. Po pravdě mě existence Slovenského Statu a jeho vedení nenadchla. Velmi zaostala církevní země. Doporučuji se podívat kupříkladu na film Je třeba zabít Sekala a představit si žít v takové krajině. Nicméně na jedné straně trestat tvůrce tendencniho historického dokumentu a na druhé vyzvedavat, sponzorovat a propagovat tvůrce mximalne tendencích dokumentů s uchylaky, spočítaných na Mezi ploty, Jeden Svět atd. Je něco špatně…
Ak nemáte čas, tak je to 5-6 pamätníkov, ktorí spomínajú na 1.SR., strihnuté historikom Martinom Lackom. Z hľadiska snahy nechať prehovoriť aj druhú stranu solídne dielko. Takže za mňa minimálne podmienka, haha.
L.Ch.: Radikální a bolestné změny se prosadí až v době velké krize a válek. Jen politická změna stačit nebude. Až bude západní Evropa tonout v terorismu, občanských válkách, politickém islámu a rasovém chaosu, potom začnou lidi ve střední a východní Evropě něco dělat jinak. Netěším se na to až bude ve Francii válka, ale je to jen otázka času. Máte pravdu, že rozhodnutí ne/mít děti nezáleží jen na penězích. Ale to bydlení jsem zmínil proto, že každý musí nějak bydlet, to je rozdíl oproti většině jiných výdajů, kterým je možné se vyhnout, když zjistíme, že danou věc nepotřebujeme. Nejbolestnější je setkávat se ve veřejném prostoru s extrémním individualismem některých lidí, kteří říkají, že mají dost peněz, takže národ může klidně vymřít a co bude potom jim už je jedno.
Nerad se pouštím do ekonomických úvah, protože si nemyslím, že současná nedostatečná reprodukce je většinově o objektivním nedostatku finančních prostředků mezi lidmi, ale spíše o preferencích. Lidé dnes očekávají odlišný a zároveň vyšší životní standard než lidé dříve. Vlastností systému (jemuž dominuje obchod) je přesvědčovat lidi o tom, bez čeho nemohou existovat a jejich nároky díky tomu rostou a tím i poptávka po službách a zboží.
Kdybychom čelili situaci, ve které střední a vyšší příjmové vrstvy se reprodukují dostatečně a nižší ekonomicky aktivní příjmové vrstvy ubývají, pak by bylo na místě zaměřit se na zlepšení ekonomické situace těchto společensky přínosných lidí.
Naše situace je však odlišná a ekonomické pobídky k plození potomstva by spíše vedly k posilování dysgenického procesu, protože tyto nejvíce stimulují reprodukci nižších vrstev.
Každopádně, téma vymírání a dysgeniky jsem původně otevřel z toho důvodu, abych na něm demonstroval, jak velké překážky stojí dosažení Vašich cílů a prostřednictvím toho mohl dokázat své předchozí tvrzení: „demokratickou cestou nelze potápějící se loď zachránit“. Neboť v demokratické soutěži bude dnes stejně jako zítra triumfovat populismus, nabízející sice líbivá a málo bolestivá, současně však nedostatečně účinná a alibistická řešení. A Vy potřebujete prosadit radikální a bolestivé změny.
Andrew: To byl dodatek k tomu, co jste tvrdil. Nesrovnával jsem míru růstu. To jste doplnil následně Vy. Nerad se pouštím do ekonomických úvah, proto jsem to přenechal na Vás, když už jste s nimi přišel.
L. Ch.: „Za současného růstu mezd.“ Většinou máte zajímavé postřehy, ale tohle fakt neberu. Bydlení zdražuje obrovským tempem a mzdy rostou mnohem pomaleji. V Praze je to nejhorší. Naopak levné bydlení je někde na periferii, ale tam zase pro hodně lidí není práce. Tenhle Systém to asi dělá schválně s pragocentrismem. Je to cílem lidi buď zotročit nadměrnými nájmy nebo hypotékami „na krev“ nebo zdlouhavým dojížděním, aby neměli čas na nic jiného. Kdo je zadlužený, věčně spěchá a nemá čas, není nebezpečný pro Systém. Je plně závislý. A s tím vzděláním souhlasím, že je to dost i o lenosti se o děti starat. Jenže ono to není, že by holky absolvovaly Bc. ve 22 letech a měly krátce potom děti. Většina studium různě natahuje nebo mění obory. A potom má možná to 1 dítě někdy ve 30 a něco letech. ještě v 70. a 80. letech měly děti běžně ve 20 letech. A šlo to tehdy.
Ještě musím podotknout; i pozorujme fakt,že aktuálně praktikovaná ženská „emancipace“ ženství v jeho přirozené identitě neaktualizuje a nerozvíjí. Žena se např. speciálně pod laskavou péčí „filantropa“ typu G.Sorose stává adorací mužských hodnot a tím též očividným dokladem toho, že žena je sama o sobě méněcenná a podřadná. Jen tím, že se zřekne své přirozené role a osvojí si mužské kvality – stane se mužem – získá právo býti brána vážně jak okolím tak sama sebou… A pak, se smrtelně vážně triumfálním výrazem oznamuje světu vítězství ženy nad mužem, kterého (ehm,ehm, prudký záchvat kašle) „krutě ponížila“ uznáním vyšší existenciální hodnoty mužského principu, anóbrž osvojením si jeho kvalit, se zbavila vlastní ženské méněcennosti… Opravdu „famózní vítězství“.
Největšími misogyny jsou bizarně ty nejtvrdší feministky. Jejich sebeidentifikace s negativním pohledem na hodnotu ženství a nutnost ji ve prospěch žen nahradit vyššími mužskými kvalitami… Co je to sakra za blázinec?
Zdravíme Pozorovatele numr cvaj, kerý se nám na dlouho odmlčel, asi nám nechtěl sdělit jeho úspěchy v boji za bílou rasu. Podle jeho epesního textu je ale zřejmé, že celý jeho boj se soustředí na práci (činnost otrocká) a napouštění bílých šlapek svým řídkým semenem. Ano, ano, jen více požidovštělých bílých dětiček, ty nás všecky spasí jako židobolševik Kristus.
Přátelé, proč se pořád oháníte tím, že každá žena musí mít minimálně dvě, či spíše tři děti? Nejen svět, ale i ČR jsou silně přelidněné. My musíme jít opačným směrem. Masivní depopulace, řekněme na pět procent současného stavu. Slabí musí vyhynout a my jim v tom pomůžeme! Voláme VIVAT všem masovým vrahům!
Andrew:
„K důvodům malé porodnosti se dá přidat i zdražující se ceny bydlení, ať už hypoték nebo nájmů.“
Avšak za současného růstu mezd.
„A taky posedlost státu a společnosti tituly, takže je nutné studovat stále déle. VŠ chrlí masy Bc. absolventů různých pochybných oborů, protože lidé vědí, že musejí mít Bc., aby se dostali tam, kde dřív stačila maturita. Dlouhé studium mnohem většího % lidí z ročníku a nejistota s bydlením porodnost srážejí.“
Delší studium nepředstavuje samo o sobě problém, zejména když usilujete pouze o nejnižší titul. Problém představuje motivace ke studiu. Většina lidí studuje kvůli kariéře.
Nevěřím, že zlepšení ekonomické situace by situaci dostatečně napravilo. Žijeme v době, kdy na nás ze všech stran útočí informace, které nás přesvědčují o tom, abychom potřebovali více než naši předkové. Prostřednictvím dětí se tahají peníze z kapes rodičů zvláště snadno. Další dítě navíc znamená, že se zbytek rodiny bude muset uskromnit.
Ideálem většiny žen u nás jsou dvě děti. Některé z nich se však vyčerpají už na jednom, protože zjistí, že péče o dítě je náročnější, než předpokládaly a své plány pozmění. Pro zachování populace ovšem ani dvě děti v každé rodině nestačí.
Čím více žen nemá děti, nebo má pouze jedno dítě, tím více je potřeba rodin s více než dvěma dětmi. Zjednodušeně řešeno.
Liberál jde za tím po čem touží a nemá rád, když mu někdo jiný nařizuje, co má dělat…
Nesouhlasím, liberál neexistuje. Existuje pouze exponent liberalismu, šířící nebo podporující liberalistickou propagandu. A pak někdo, kdo se za liberála dětinsky (v naivitě) sám označí. Jako když např. někdo dětinsky označí Izrael za demokratický stát. V obou případech je přání otcem myšlenky.
Ale souhlasím, že velká část lidí má svůj rozum/svojí hlavu, včetně mě. To je fakt. Že se nakonec přizpůsobíme zájmu celku, je další fakt. Že vedle toho existují asociálové, kteří i nadále budou např. parkovat na přechodech nebo jezdit na červenou, je další fakt. Nazývat je „liberály“ nebo (po staru) anarchisty, by byl ovšem nesmysl. U nich se jedná o psychický problém, nikoliv o politický názor.
Lidé chodí do práce, protože si potřebují vydělat na své potřeby.
Vidíte. A přesto jsou v evropských státech miliony práceschopných osob, které do práce nechodí. Protože jim exponenti liberalismu řekli, že nemusejí, že je „stát“ zabezpečí. A jelikož já říkám, že navzdory neexistenci jakékoliv morální podpory většina Evropanů stále ještě úspěšně liberalismu vzdoruje (a uchovává si svou morální vyspělost a civilizovanost), v drtivé většině chodí do práce zrovna jenom ti Evropané. Je to jako v amerických muzeích, kde je vstupné dobrovolné. Test civilizovanosti. Běloch zaplatí, i když nemusí. Negr nezaplatí, protože nemusí.
Většina žen jednoduše touží pečovat o své děti, a proto je chce přivést na svět…
Vidíte. Ani sto let zarputilé liberalistické propagace feminizace a emancipace nezlomilo v evropské ženě touhu mít dítě. Je to další z příkladů, že člověk jako jednotlivec + masa lidí jako celek mají v sobě geneticky zakódované vlastnosti, se kterými nepohne ani ta nejodpornější židovská ideologie. A ted‘ si vemte, že by tu existovala síla, která by v evropských lidech tyto vlastnosti znovu oprašovala a posilovala. Místo toho neustálého zuřivého útočení (bodání do zad) ze stran dnešních sobeckých, nadutých, liberalismem prosáklých pseudo-národovců. Morální podpora by měla na Evropana stejný účinek, jako byste na dlouholetého trosečníka z opuštěného ostrova znovu začal mluvit jeho rodným jazykem. Rozbrečel by se radostí a zkusil by sám začít znovu mluvit…. Jen si vzpomeňte na bílé Američany a jejich euforii z předvolebního Trumpa.
Ty procesy sice iniciovala nepřátelská elita, ale to neznamená, že myšlení lidu hluboce nepoznamenala.
Souhlasím, lidé jsou pochopitelně poznamenáni nepřátelskou propagandou. Ale jak už bylo napsáno, není se čemu divit. Na Západě od konce války a ve střední Evropě od roku 1989 neexistuje jediná autentická pro-národní síla, která by bělochy účinně chránila před útoky nepřítele. Proti Hitlerovi se spiknul celý liberalistický svět. Vatikán se projevil jako zkorumpovaná instituce, která vyklidila veřejný prostor bez boje, jen aby si její nejvyšší představitelé zachránili své majetky a postavení. SSSR rozložil sovětský Trump, Gorbačov. Proto dnes lidem přirozeně zbývají jen Putin, pro-ruské weby a (v ČR) SPD, KSČM nebo Babiš.
Souhlas s tím, že reprodukce není dostatečná. Ale to je pouze technický problém. Stejně jako milion jiných, zdánlivě „nepřekonatelných“ problémů.
To L.Ch. /Pozorovatel C.2 – Emancipace(odženštění a aktuálně zneplodnění žen) je dítětem patriarchátu alias pohrdání ženstvím potažmo principem Bohyně coby zdroje života. Ženy se emancipují od ženství směrem k mužství, protože ženství – mateřství patriarchální kultura učinila podřadným a méněcenným. Ženy konformně a submisivně reprezentují kvality mužů, a tam kde se kvalit mužů již po staletí nedostává, se ženy pokoušejí nevědomě tuto kvalitativní absenci kompenzovat…A proto si „osvojují“ kvality mužů a stávají se neplodnými. Muži u nás na západ totiž očividně vychcípali a ženy se skrze nedostupnost skutečného muže – který jediný má moc reflektovat/aktualizovat Ženu jako numinózně ctihodné zřídlo jedinečných Božských kvalit skrze zplození potomstva – zoufale pokoušejí to řešit po svém…
Ty procesy sice iniciovala nepřátelská elita, ale to neznamená, že myšlení lidu hluboce nepoznamenala.
„Masa lidí má obdivuhodné vlastnosti, negativní i pozitivní. I když je přes dvacet let bombardovaná liberalismem ze všech stran, nadále většina společnosti chodí do otrocké práce, bere si otrocké hypotéky na desítky let dopředu, plodí děti s rasově příbuznými členy opačného pohlaví, i když se tím oba vzdávají pohodlí a osobní svobody, a vychovávají je. I když by dle (nejen) vašich závěrů už dávno měla být většina Evropanů na sociálních dávkách, souložit s negry či homosexuály, a brát drogy. Takový retrotrip po vzoru západních hippies z konce 60. let.“
Nikoliv, dle mých závěrů, ale dle Vašich. Liberál jde za tím po čem touží a nemá rád, když mu někdo jiný nařizuje, co má dělat, což ovšem neznamená, že uvažuje jako malé dítě a že si neuvědomuje jisté hranice možného. V prvé řadě akceptuje existenci jistých přirozených zákonů.
Lidé chodí do práce, protože si potřebují vydělat na své potřeby. Většina žen jednoduše touží pečovat o své děti, a proto je chce přivést na svět, stejně jako touží, aby byl jejich otcem zdravý muž jejich rasy. Touha po tom být svému dítěti dobrou matkou je jedna věc, touha po tom být matkou početného potomstva věc druhá.
Problém není v tom, že by tyto přirozené sklony zcela vymizeli. K reprodukci stále v jisté míře dochází, ale nikoliv v míře dostatečné.
Kromě již zmíněné emancipace žen, tomuto jevu napomáhají zvýšené nároky na životní úroveň. Méně potomků znamená možnost jim zajistit lepší péči a zázemí (a takovéto argumenty rodiče slyší). Akcentace zájmu bezprostředních potomků na úkor budoucího generací, na které pak dopadnou následky daleko tíživěji než na nás.
Dle mého názoru je hlavní příčinou vymírání emancipace žen, a především s ní související jejich kariérismus.
Ano, je to jeden z hlavních faktorů. Článek na toto téma vyšel už někdy kolem roku 1939-40 v Německu a zabýval se meziválečným prudkým poklesem porodnosti ve Švédsku. Jeho autor dospěl ke shodnému závěru.
Věci je však vždy nutno vidět v širších souvislostech. Ta emancipace a kariérismus (+ další faktory) nespadly zčistajasna z nebes. Někdo je musel začít protlačovat, propagovat a podporovat. Tím někým však nebyla a není společnost/masa/národ, proto jí nepřísluší kritika. Tím někým jsou konkrétní movití jednotlivci, sledující vlastní skryté cíle. Na ně je třeba mířit pozornost.
Jen pro zajímavost. Marie Terezie nebyla žádnou put’kou, vládla celému Rakousku-Uhersku. Přesto zvládla mít 16 dětí.
Kdyby se dnes objevil vůdce, který by se chtěl s těmito výše nastíněnými problémy vypořádat, bylo by velice snadné proti němu rozpoutat účinný odpor.
Souhlas. Ale to je syrová reál politika. Účinný odpor vyvoláte i snahou o snížení rozpočtu ;-) Dokonce i když jste miliardář, tím pádem relativně zabezpečený jedinec s dostatečnými zdroji na sebeobranu, neuchrání vás to od mediální štvanice a intrik tajných služeb. Útoky liberalistické a pro-americké žumpy nepočítaje. Viz Trump nebo Babiš. Příklady z dneška, at‘ už jsou jakkoliv kontroverzní a bez mých osobních sympatií. Přesto stojí na nové anti-systémové vlně a stará garda (jednotlivci v pozadí, původní loutkovodiči typu Soros) na nich nenechávají nit suchou.
Proto bylo uvedeno, že ty osobnosti musí být na úrovni Hitlera či Putina, jinak s tím obrovským kolosem ani nehnou. Nýmand skončí brzy mediálně zdiskreditován, nebo ve vězení, nebo bude uplacen, nebo nalezen s pedofilní pornografií v počítači. Nebo bude mít smrtelnou autohavárii na dálnici.
Mimochodem, když už píšete o účinném odporu. I Putin čelí velmi účinnému odporu, a nejinak tomu bylo i u Hitlera. Který tomu odporu bohužel podlehl. Ale znovu – nebojuje/nebojovala proti nim společnost/masa/národ. Bojují/bojovaly proti nim síly vedené jednotlivci/lídry, skrytými v pozadí a sledující vlastní zájmy. Kritiku je třeba směřovat tímto směrem. Nikoliv na společnost. Společnost nemanipuluje těmito skrytými loutkovodiči. Naopak. Skrytí loutkovodiči manipulují společností.
Liberální hodnoty, které staví na svobodné volbě jednotlivce, jsou dnes přijaty většinou společnosti a běda tomu kdo by je o ně hodlal připravit.
Formálně máte pravdu. Pokud byste chtěl ze dne na den v Evropě plošně zavést prohibici a nejpřísnější formu práva Šáría, určitě by se to nelíbilo většině obyčejných lidí, včetně všech zapálených bojovníků proti liberalismu :-) Ale z praktického hlediska je mi to úplně jedno. Protože společnost není jednotlivec, společnost/masa/národ funguje na úplně jiných principech. Dějiny lidstva jsou tvořeny souvislým aplikováním hodnot/nařízení/zákonů, s nimiž daná „společnost“ zpočátku nesouhlasí.
…destruktivní procesy, které spouští již samotný liberalismus. Což je smrtelná a v současné fázi, řekl bych, již nevyléčitelná choroba společnosti.
Nesouhlas. Kdyby lidské společnosti fungovaly podle této představy, rozpadly by se už v pravěku. Toto jsou jen poraženecké řeči (neumím to nazvat jemněji, neberte to urážlivě), čerpající (dle mého názoru) ze stejně laděných poraženeckých textů různých „filozofů“, nejen zde na DP. Lidská společnost je úžasná entita s obdivuhodnými vlastnostmi. To, co vy popisujete jako nevyléčitelnou chorobu, vnímám já osobně jako obrovskou výhodu do budoucna. A nikoliv z onoho úchylného škarohlídství namířeného proti mým vlastním lidem stejné krve. Naopak. Současný liberalismus vnímám jako střelbu jeho exponentů do vlastní nohy (nebo spíš břicha). Z hlediska psychologie mas a chodu dějin lidstva si nemohu přát lepší vývoj. Byt‘ to co bude následovat se asi nebude líbit drtivé většině „konzervativců“ a „anti-liberálů“ ;-)
Hitler by ve své době nezmohl nic, kdyby se nesetkal s porozuměním ze strany širokých mas německého národa. Zdravá společnost touží po vůdci tedy skutečném monarchovi, a nikoliv po žvanění demokratů.
Souhlas s tím monarchou. S ostatním nesouhlas. Hitler by opravdu nezmohl nic, kdyby se nesetkal s porozuměním ze strany širokých mas. Jenomže to porozumění nepřilítne z nebes, jako to i dnes naivně očekává nemalá část „národovců“. To porozumění musíte v masách vzbudit vy sám osobně. A tou zdravou společností jste jistě nemyslel válkou zbídačenou a vnitřními rozpory rozbitou německou společnost, topící se v násilí, anarchii a marxismu.
I ten filuta Hitler měl velmi těžkou hlavu s lidmi/masou, byt‘ je dnes schválně nepřítelem označován za prototyp populisty :-)
Proto mě vůbec nezajímá, jestli je nějaký názor dnes přijímán společností tak nebo tak. Psychologie mas dnes funguje v můj prospěch.
Nemyslím, že současné evropské národy jsou samy o sobě dostatečně životaschopné a proto nevěřím, že by je mohl spasit příchod nějaké nové pronárodní elity
Váš názor. Já si zase myslím naprostý opak. Na konci první světové války si Němci mysleli, že už dosáhli úplného dna a nikdy se z těch výkalů nevyhrabou. Než přišel Hitler.
V 90. letech 20. století si Rusové za Jelcina mysleli, že už dosáhli úplného dna a nikdy se z těch výkalů nevyhrabou. Než přišel Putin.
Fascinuje mě to poraženectví čpějící ze všech článků na nejrůznějších „konzervativních“ webech, nejen v ČR. Přitom máme to obrovské štěstí sledovat pád Říma v reálném čase a možnost formovat dějiny lepším směrem právě tady a ted‘.
Vymírající, tj. umírající společnost netouží po vůdci, který by jí sliboval tisíciletou perspektivu, ale touží po takových elitách, kteří jí budou slibovat pohodlné dožití.
Nesouhlas. Sám nejprve píšete, že je většině Evropanů jejich budoucnost ukradená. Proč jim najednou vnucujete kolektivní poraženecké myšlenky? Proč se najednou Evropané údajně cítí jako vymírající společnost? Je to úplně zbytečný negativismus.
Společnost se dnes necítí jako vymírající. Nemá vedení, které by ji vzdělávalo v tomto směru. I za Protektorátu se společnost mohla dle některých indicií cítit jako vymírající, přesto dál fungovala na 100% a měla vzestupný trend porodnosti. Dokonce i za morových ran a Třicetileté i Stoleté války lidé dál žili své životy, plodili děti a vychovávali je. Existovali totiž lídři, kteří chod společnosti udržovali a tu porodnost podporovali.
Chci v klidu dožít? Přirozeně nemám zájem, aby se do mé země nahrnuli problémoví imigranti a takového, kdo mi slíbí, že tomu zabráni, rád podpořím, což mě ostatně příliš nestojí. Ale běda tomu, kdo by mi chtěl citelně omezovat životní standard z důvodů přežití národa.
To je ovšem pouze váš soukromý názor :) Nikoliv názor masy.
Divil byste se, co je masa ochotná obětovat pro vlastní bezpečnost a pro zájem celku. Pokud má dostatečně silného, odhodlaného, autenticky pro-národního lídra/vůdce/vedení. Bez takového vedení se i národ Richarda Wagnera, s předpoklady být nejcivilizovanějším národem světa, může stát obrovskou skládkou nejrůznějšího odpadu a nuceným živitelem milionů práce se štítících povalečů a deviantů. Ale to už se opakuji.
Zde jsou dva příklady na téma společnost vs vedení. Pevně věřím tomu, že se v roce 1938 chtěl Německu bránit celý český (pokrevně) národ. Rozhodně nezklamal a vyslyšel výzvu k mobilizaci. I když to znamenalo přijít o své pohodlí. Kdo ale zklamal, bylo falešné, zkorumpované vedení. Druhý příklad. Dlouhá řada německých národovců (včetně jednoho rakouského malíře obrazů) spílala německému vedení zradu v roce 1918. Zklamal tehdy německý národ? Nezklamal. Držel se a bojoval. Zklamalo ale tehdejší falešné, zkorumpované německé vedení.
Masa lidí má obdivuhodné vlastnosti, negativní i pozitivní. I když je přes dvacet let bombardovaná liberalismem ze všech stran, nadále většina společnosti chodí do otrocké práce, bere si otrocké hypotéky na desítky let dopředu, plodí děti s rasově příbuznými členy opačného pohlaví, i když se tím oba vzdávají pohodlí a osobní svobody, a vychovávají je. I když by dle (nejen) vašich závěrů už dávno měla být většina Evropanů na sociálních dávkách, souložit s negry či homosexuály, a brát drogy. Takový retrotrip po vzoru západních hippies z konce 60. let.
Jediná smůla je, že realita je jiná než představy velké části (pravicových) „národovců“. Tito Evropané jsou tvrdě atakováni nejenom ze strany nepřítele, ale bohužel i ze strany právě těchto „pronárodních“ aktivistů a myslitelů. Jinými slovy, v dnešním reálném světě nemají bílí Evropané nikde a u nikoho zastání. Proto si s nimi každý vyčůraný bastard beztrestně vytírá zadek jak chce.
Nesouhlasím s tvrzením, že dnes „národvci pracují pro vítězství Evropy“, údajně na rozdíl od „většiny Evropanů“. Opak je pravdou. To byl taky důvod, proč jsem rozhodl zareagovat tím prvním komentářem. Vznesená negativa nevztahujte na sebe osobně, jsou míněna v rámci celku. Ostatně, i já nesu svůj podíl viny na tom, jak současná situace vypadá.
Dle mého názoru je hlavní příčinou vymírání emancipace žen, a především s ní související jejich kariérismus. Žena toužící po tom dělat kariéru si pořídí jedno v nejlepším případě dvě děti, aby ukojila své mateřské touhy, kterými většina žen disponuje. Avšak je třeba si uvědomit, že standardem co do počtu dětí v rodině musí být číslo tři, a nikoliv pouze dvě, jak si mnozí myslí, protože je nutné nejen nahradit rodiče, ale také zaplnit místo po těch, kteří se z rozličných důvodů nereprodukovali. A zvládnout výchovu tří a více dětí již vyžaduje plné mateřské nasazení.
S kariérismem žen navíc souvisí dysgenický proces, jelikož mu podléhají ponejvíce ty nejtalentovanější ženy.
Díky antikoncepci a potratům je dnes plánované rodičovství daleko snazší a pohodlnější než dříve.
Kdyby se dnes objevil vůdce, který by se chtěl s těmito výše nastíněnými problémy vypořádat, bylo by velice snadné proti němu rozpoutat účinný odpor. Liberální hodnoty, které staví na svobodné volbě jednotlivce, jsou dnes přijaty většinou společnosti a běda tomu kdo by je o ně hodlal připravit.
První, co liberály všech odstínů napadne, když se je pouze pokusíte upozornit na to, že liberalismus možná není pro společnost až tak dobré řešení, je omezit vaši svobodu kritizovat ho.
Neomarxismus pouze akceleruje a usměrňuje destruktivní procesy, které spouští již samotný liberalismus. Což je smrtelná a v současné fázi, řekl bych, již nevyléčitelná choroba společnosti.
Není to rozhodně jen otázkou špatných elit. Učení židovských myslitelů mělo úspěch tam kde přicházelo na vhodnou půdu, tj. tam kde se snoubilo s potlačovanými touhami lidu. Proto se původní internacionální marxismus, tak jak ho měli Židé rádi, proměnil v národní marxismus, protože internacionalismus góje dostatečně neoslovoval, zatímco jiné části židosocialistického učení, jim chutnali o poznání více a přijali je za své.
Hitler by ve své době nezmohl nic, kdyby se nesetkal s porozuměním ze strany širokých mas německého národa. Zdravá společnost touží po vůdci tedy skutečném monarchovi, a nikoliv po žvanění demokratů, ve kterém si libuje společnost úpadková.
Nemyslím, že současné evropské národy jsou samy o sobě dostatečně životaschopné a proto nevěřím, že by je mohl spasit příchod nějaké nové pronárodní elity, která by přicházela s něčím jiným než s krátkozrakým populismem.
Vymírající, tj. umírající společnost netouží po vůdci, který by jí sliboval tisíciletou perspektivu, ale touží po takových elitách, kteří jí budou slibovat pohodlné dožití.
Chci v klidu dožít? Přirozeně nemám zájem, aby se do mé země nahrnuli problémoví imigranti a takového, kdo mi slíbí, že tomu zabráni, rád podpořím, což mě ostatně příliš nestojí. Ale běda tomu, kdo by mi chtěl citelně omezovat životní standard z důvodů přežití národa.
K důvodům malé porodnosti se dá přidat i zdražující se ceny bydlení, ať už hypoték nebo nájmů. A taky posedlost státu a společnosti tituly, takže je nutné studovat stále déle. VŠ chrlí masy Bc. absolventů různých pochybných oborů, protože lidé vědí, že musejí mít Bc., aby se dostali tam, kde dřív stačila maturita. Dlouhé studium mnohem většího % lidí z ročníku a nejistota s bydlením porodnost srážejí.
Není to tak dlouho co Evropská populace rostla a nyní klesá, a to je zásadní problém, který je třeba řešit a vyřešit.
Čím to je dle Vás způsobeno a jak tomu chcete zabránit?
Nemám dostupné statistiky vývoje evropské porodnosti, ale ten klesající trend bude (na Západě) minimálně už od války, hádám…
Způsobuje to hned několik faktorů. Všechny mají ovšem společného jmenovatele, který byl popsán v mém předchozím komentáři – neexistence silných, odhodlaných, autentických pro-národních, pro-evropských lídrů/vůdců/elit.
Uvedu dva shodné příklady dvou zcela odlišných forem vládnutí, které potvrzují mé přesvědčení.
Jsem velmi kritický k církvi, ale přes mnoho a mnoho svých negativ měla i pár pozitiv. Kdysi byl v každé evropské vesnici farář a ten při nedělních povinných bohoslužbách šířil poselství „rozmnožujte se a množte se“, spolu s poselstvím, že rodina je víc než zlato. V Evropě ještě před 100 lety nebyl problém mít ve vesnici rodiny s 10 a více dětmi. Starala se o ně manželka, která nebyla dnes a denně atakovaná ze všech stran žvásty o feminismu a emancipaci. Tyto a podobné žvásty ovšem nešíří „národ“, jak se stále mylně domnívá velká část „národovců“. Šíři je určití movití a mocní jedinci, lídři, sledující vlastní skryté cíle.
Dnes se vyčítá muslimům, že mají hodně dětí. Oni ale jen poslouchají své autentické náboženské lídry/vůdce/autority. Jako to přirozeně dělá každá lidská skupina (nejenom náboženská). U muslimů se nadále dbá na tradiční rodinu (respektive na mnohem přirozenější, tradiční svazek vůdce smečky žijící s několika samičkami) a udržuje se v povědomí tradiční role ženy jako matky, manželky a hospodyně. Z tohoto důvodu bude ještě chvíli křivka porodnosti u tradičních muslimů přirozeně vzestupná. Narozdíl od Evropanů, atakovaných nepřátelskými liberalistickými žvásty, s tichým souhlasem či dokonce přímou podporou ze strany zkorumpovaných samozvaných elit/lídrů/vůdců.
Nástup liberalismu a úpadek církve v Evropě tedy vedl k výměně lídrů/vůdců/autorit a ke změně šířeného poselství.
Druhý příklad. Jsem velmi kritický k mnoha aspektům minulého režimu, oné poválečné československé verzi protektorátního národního socialismu. Přesto i tehdejší režim měl svá pozitiva. Mezi ně patřila i podpora tradiční rodiny a podpora porodnosti ze strany tehdejších „elit“, „lídrů“, vedení státu. Jak jste správně připomněl, nebýt vstupu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu ’68, demografie v Československu (a dnešní ČR) by možná mohla vypadat úplně jinak.
Změna režimu v ČSSR pod taktovkou Havla a nástup liberalismu tedy vedly k výměně lídrů/vůdců/autorit a změně šířeného poselství.
Jaký je tedy závěr? Co způsobuje současný stav? Neexistence silných, odhodlaných, autentických pro-národních, pro-evropských lídrů/vůdců/elit. Současní falešní, zkorumpovaní lídři/vůdci/elity/vedení společnosti neprosazují/nepodporují tradiční rodinu a neprosazují/nepodporují růst porodnosti PŮVODNÍCH obyvatel, jaká panovala za Rakouska-Uherska, Protektorátu či v ČSSR. Lidská společnost vedená falešnými, zkorumpovanými, macešskými elitami začne degenerovat, upadat. Tak jako to vidíme dnes v Evropě.
Jak tomuto úpadku zabránit? Existencí silných, odhodlaných, autentických pro-národních, pro-evropských lídrů/vůdců/elit. Nalezením nebo podporou lídra, který má naději stát se důstojnou protiváhou aktuální dekadence. Lídra, který má šanci na úspěch zvrátit současný degenerativní vývoj v Evropě, porazit nepřítele a falešné/zkorumpované lídry/elity dotlačit k zodpovědnosti. Koho si vybrat za lídra a věnovat mu podporu, to nechám čistě na vás. Níže zmínění Vandas či Okamura však žádný úspěch nezaznamenají. Na to se spolehněte.
Nebo můžeme psát pravidelně naštvané komentáře, články, knihy; přednášet naštvané projevy na přednáškách či demonstracích, nadávat každý pátek u piva v hospodě. Mladý, rasově čistý, evropský, nefetující a pracující tradiční pár vychovávající vlastní dítě přesto dělá pro záchranu Evropy stále víc než my. Třebaže ten pár k početí dítěte nenažhavily články na Délském potápeči plné zápalu a boje, ani nekopuloval pod vlajkou s hákovým křížem, a oba se zvednutými pravicemi při orgasmu nevykřikovali „Sláva Evropě!“ a „At‘ žije Bílá rasa!“.
Pozorovatel: Jenže těch dětí se nerodí dostatek, a proto Evropa vymírá. Kdyby mělo potomky pouze 20 procent Evropanů, Evropa by vymírala ještě výrazně rychleji, ale to neznamená, že současný stav je dostačující.
…přežití kulturního a genetického dědictví nezajistí a obvykle jim na něm ani nezáleží, stejně jako většině Evropanů.
Jistě, všichni můžeme udělat něco pro vítězství, abychom se pak mohli vzájemně chválit za to, že jsme udělali alespoň něco, na rozdíl od většiny, která neudělala vůbec nic.
Nesouhlas. V dnešním ultra-pošahaném světě se procentuální většina původních Evropanů nadále snaží založit tradiční rodinu, s partnerem stejné krve, zplodit s ním děti a vychovat je. Přestože žijeme v řízeném chaosu/anarchii, kdy všechny veřejné instituce i vedení státu podléhají (administrativně) nepříteli a šíří jeho nepřátelskou propagandu. Procentuální většina původních Evropanů rovněž nesouhlasí s masovou imigrací, zvýhodnováním nepracujících asociálů (dnes téměř upozaděné téma Cikánů), rozkrádáním veřejného majetku, propagace deviantních skupin atd.
To, že jejich hlas není slyšet, není chybou Evropanů jako celku. Revoluce zdola je směšný mýtus, masa nikdy nevystupuje jako celek. Naopak, masa čeká na lídra. Na vině jsou tedy stávající „elity“. Národní vedení v jednotlivých státech kolaburující s nepřítelem. Plus neexistence skutečných, odhodlaných, silných, autentických národních lídrů (typu Hitler, Putin) či naivita/slabost/hloupost „lídrů“ samozvaných.
Abyste to nebral jako útok na vás, vztáhnu následující poznatek na sebe. Mladá rodina se dvěma dětmi dokázala pro zachování budoucnosti Evropy víc než člověk, který napsal desítky komentářů/článků. Ale ty komentáře/články nesměřovaly k žádné další aktivitě, která by dokázala změnit chod současných dějin. Vsadím se, že stovky chlapů od rodin si v pátek večer v hospodě u piva nebo na zahradě při grilování zhodnotí situaci a zanadávají úplně stejně, né-li lépe než 99% „národovců“. Ovšem, se 100% stejným výsledkem – zůstane jen u řečí, slov.
Stačí si jen všimnout, kolik zcela neznámých spisovatelů se zmíní na DP. Stovky dalších se ani nezmíní. A všichni věděli, že se ve světě dělo/děje něco špatně a upozornovali na to. Ale dokud tam není ta další meta, ta navazující úspěšná aktivita podchycující masu, je výsledek úplně stejný, jako při pátečním nadávání v hospodě.
Proto jsem rád, že většina Evropanů ještě nepodlehla mamonu zlata a nevyměnili každodenní starosti s výchovou dítěte za dovolené v Karibiku a drahá auta. Až se tak stane a dítě si pořídí např jen 20% Evropanů, pak teprve budeme mluvit o průseru a o rezignaci většiny Evropanů na svou budoucnost.
Herbord:
Konzervativní liberálové jsou z krátkodobého hlediska dobrá volba, protože mají dostatek sil postavit se radikální levici účinně na odpor, ale z dlouhodobého hlediska je jejich politika nedostatečná. Vymírání Evropanů zastavit nedokáže a úbytek populace bude řešit selektivní imigrací.
Podle mne jsou z dlouhodobého hlediska právě oni největší překážkou k přežití evropského kulturního a genetického dědictví, protože si dokáží získat nejvíce podpory mezi lidmi. Proto jim radikální levice spílá do populistů, neboť si dokáží získat masovou podporu bílých Evropanů, zatímco neomarxisté nejvíce těží z lezení do zadku barevným přistěhovalcům, kterých se jim však ve střední a východní Evropě stále citelně nedostává. V západní Evropě je situace samozřejmě odlišná. Řekl bych, že nebýt invaze vojsk Varšavské smlouvy v osmašedesátém, mohli jsme na tom být dnes u nás podobně.
Konzervativní liberálové mají masovou podporu, ale přežití kulturního a genetického dědictví nezajistí a obvykle jim na něm ani nezáleží, stejně jako většině Evropanů. Většina chce prožít pohodlný život. Jsou soustředěni na sebe a v lepším případě se svým potomkům snaží zanechat nějaký ten majetek.
Většina táhne loď ke dnu. Demokratickou cestou tedy nelze potápějící se loď zachránit.
K vítězství je třeba udělat dost, jinak ho nebude dosaženo. A neuděláme-li dost, je to z hlediska primárního cíle, kvůli kterému se bojuje, stejné, jako bychom neudělali nic.
Jistě, všichni můžeme udělat něco pro vítězství, abychom se pak mohli vzájemně chválit za to, že jsme udělali alespoň něco, na rozdíl od většiny, která neudělala vůbec nic.
Ovšem hrdinský čin, i když je z hlediska primárního cíle kontraproduktivní, je stále hrdinským činem.
P.S. Útoky železnou tyčí a podpálenými vozidly se zatím pochlubiti nemohu, ale asi před pěti lety na mne zaútočili nějací dva homofobové. :o) Nejednalo se ovšem o připravovaný útok, takže jsem měl dostatek času vytáhnout zbraň a provětrat jí hlaveň.
L. Ch.: Chápem, ako to myslíte Jasnosti, ale uvážte, že aj my tu na DP píšeme pod pseudonymami. Nie, že by sme ešte politicky vystupovali. Niekto to musí preraziť. Škrabák 2x zapálené auto a zbitý tyčami – a to ho nechcem uraziť, ale Pospolitosť je dnes pomerne nevýrazná, málopočetná organizácia. Kotlebu tiež napadli na ulici, tuším aj s matkou. Človek by, podľa mňa, nemal drukovať strane, aj keď robí hovadiny, ale zároveň je to politika nie celkom bez (fyzického) rizika. Osobne si myslím, že aj kotlebovci prichádzajú pobytom v parlamente na to, že ak to má mať zmysel a sami chcú vidieť výsledky, tak sa musia zmeniť. A teda v ČR nikoho principiálne nevolíte? Ani nesledujete nejakého politika? Čo taký Klaus ml.? Príliš úzkoprsý?
L.Ch.: Dává to smysl nelpět na nějaké straně, štvanici se sice ani stejně nevyhnou, ale taková už je podstata zápasu o národ. Overtonovo okno možného se posunulo, dnes už víc lidí pochybuje o Systému než dřív. Vliv migrační krize, vymírání národa, zadlužení atd. To všecko lidem otevírá oči, i když vyvozené závěry jsou různé. A tento seriál rozhovorů je opravdu záslužná práce.
Andrew: Přihlásit se k DSSS nebo SPD by nebyl dobrý nápad. To by bylo zcela zbytečné obětování vlastní reputace. S tou je třeba nakládat velice opatrně. Elity se musí v prvé řadě hlásit k určitým ideálům a samy se stát vedoucím jádrem nějakého hnutí směřujícímu k jejich naplnění. A ostatní se pak musí přihlásit k nim a nikoli naopak.
L.Ch.: Svatá pravda. Problém je ten, že každý z opravdové elity bude tak silně urážen a ostrakizován, pokud se přidá do boje, že to většinu lidí odradí. Kolik doktorů, vědců nebo profesorů je ochotno se účastnit nějaké radikálnější demonstrace, když je za to masmédia poté poplivou? Na některých fakultách hlavně v Praze a Brně je přihlášení se k DSSS nebo SPD v podstatě sebevražda. Znamená to se postavit skoro proti všem. Lidé jsou většinou pohodlní a nechtějí si kazit kariéru. Může se nám to nelíbit, ale je to tak. Vím, že třeba Martin Konvička tady není populární kvůli svým názorům na Židy a míšení ras, ale zrovna on je ukázkou člověka, který šel s kůží na trh a vystavil se nenávisti a pohrdání, i když jako docent to neměl zapotřebí a mohl dál bádat o broucích a motýlech. Nebo z jiného názorového proudu – A. B. Bartoš mohl být konformním novinářem, který za svůj obulus plive na koho chlebodárce ukáže, ale zvolil si svou vlastní cestu a to se neodpouští…
Herbord: Kvalita těch lidí, co bojují v posledních desítkách let za naše národy, je bohužel obecně dosti bídná. Nejsou to dobří reprezentanti. Mnohdy svou neschopností představují především vítané terče pro nepřátelskou propagandu. Nejsou sice tak hloupí, jak se je snaží prezentovat v nepřátelských médiích, ale ani dost chytří na to, aby se vyvarovali hloupých chyb.
Národ musí hájit jeho skutečná elita, protože pouze ta ho dokáže reprezentovat v nejlepším možném světle a pokud ho elita opustí, jde to s ním z kopce.
Na závěr tohoto seriálu by bylo zajímavé uspořádat anketu, kterou z těch osobností pokládáme za nejzasloužilejší.
Ještě by si měl nechat narůst více vlasů. Skinhead v obleku, je stále jen skinhead.
Nerozumím tomu, proč někteří neomarxisty nazývají (neo)liberály. Staří marxisté snad byli liberálové? Liberálové (s přívlastkem konzervativní a judeofilní) jsou dnes ve skutečnosti nejvlivnějšími protivníky těchto neomarxistů. Jenže liberál ze své podstaty nikdy nemůže dosáhnout trvalého vítězství nad těmito silami. Odrazí-li jejich útok na své svobody, namísto toho, aby je pronásledoval a eliminoval, nechá je klidně se stáhnout a znovu nabrat síly. V případě fašistů udělali tito liberálové na naléhání Židů samozřejmou výjimku.
Ďakujem E.X. za ďalší zaujímavý rozhovor. Musím povedať, že Mazurekove odpovede pozitívne prekvapili. Zvlášť, ak je digitálne nešťastne zapísaný ako kričiaci kotlebovec na rodinu z cudziny. E.X. nemôže všetko sledovať, neviem, čo je obsah II. časti, ale prekvapila ma informácia z FB, že strana vylúčila zo svojich radov Mazurekovho otca. Bolo by zaujímavé to vysvetliť a dostať sa aj k ďalším údajným prípadom vylučovania ľudí za to, že nie sú veriaci a pod.
Želal by som si, aby sa LSNS postupne zmenila na odborne vyspelú stranu. Referendum za vystúpenie z EÚ bola (dúfam, že už nie je) nezmyselná aktivita. Viď: http://www.sario.sk/sk/exportujte-do-zahranicia/exportne-trhy
Čo si môže dovoliť VB, si nemôže Slovensko.
Aj „bizarná strana“ Sme rodina sa postupne mení a „profesionalizuje“, debata Sulíka a Kotlebu – už som ju sem raz dal – by mala byť výzvou na tvorbu kvalitnejšieho programu. Vizuálnu komunikáciu ponechám bokom, aj keď je gýčová, pripomína to časy Pasienkov s Mečiarom, logo snáď nemusí byť všade.
Pozrel som si komentáre na FB DP a rád by som kvitoval diplomatický postoj redakcie (sám som tu v minulosti napísal niekoľko hlúpych príspevkov). Samozrejme, komentáre nepísali žiadni z menovaných, nebolo by fér ich viniť za prednesené myšlienky. Ale čo znamená slovenská nacionalistická doktrína? Hlásenie sa k Tisovi? V časoch, kedy sa je Európa veľký obchodný, ale vojensky slabý priestor, keď nastupuje Čína, na horizonte sú nové geopolitické strety, ľudia žijú inak ako slovenské sedliactvo, majú iné priority? Samostatné stredourópske štáty ako „krmelec Západu“ ako bolo nedávno v Echu. Môžme sa však odstrihnúť? Nemyslím si. SHO (Švec) sa okrem hmotnej pomoci – a fakt nechcem byť „brbloš“, kt. pozitívne akcie a obetu času a peňazí zneváži – venuje aj vylepovaniu plagátov v Štúrove, väčšinovo maďarskom meste a upozorňovanie na „maďarizáciu“. Viem, že existujú aj „naschvály“ na južnom Slovensku voči slovenskej menšine a je dôležité ich riešiť, ale to nemôže byť téma, ktorá definuje slovenskú pravicu. Čo je na tom, že poštárka pozdraví po maďarsky, keď mnohé maďarské rody žijú na tomto území stovky rokov? Práve toto násilné tlačenie na pílu ľudí radikalizuje. Magát má možno dobré úmysly, ale darmo, tie v politike nestačia. Kotleba si vlastnou charizmou získal voličov na svoju stranu, pozbieral ich osobne po dedinách a mestách. Či splnil očakávania je teraz jedno. Ťažko však možno vylučovať niekoho, kto ostatných reálne vysoko presahuje podporou obyvateľstva.
Ak existuje slovenské ustálené nacionalistické zmýšlanie, tak je to Tiso a ľudácky sentimentalizmus, nadávanie na Červenú armádu, anti-maďarstvo a totálna politická dezorientácia, až vedomé rezignovanie na politiku. Politika nie je história, s holokaustom a Hitlerom to nikam nepôjde, ale to už odznelo xkrát. Snáď to pochopili aj v LSNS a prestanú s tými sumami na 1488 EUR, lebo kamoši sa možno hyhňajú – ale povedať po tomto medzi serióznymi ľuďmi, že volím Kotlebu vedie k ťukaniu na čelo a nálepke nácek/blb/si normálny. Pričom mnohé pravicové ciele by samé osebe také kontroverzie netvorili (podpora FPO v Rakúsku). Načo tvoriť nezmyselné prekážky, keď tých skutočných – ideových – je pred nami množstvo. Máme 50 rokov od mája 68, to je symbolický referenčný politický bod. Dodám, že nespochybňujem hodnotnosť radikálnejších článkov či kníh od DP, dôležité je, čo je použiteľné pre masovú politiku a čo pre osobnú „novú eschatológiu“.
Trackbacks/Pingbacks
Jean Mabire – Zemřít v Berlíně
*** Zemřít v Berlíně: Francouzští esesmani posledními obránci bunkru Adolfa Hitlera.
*** Objednávejte na stránkách vydavatelství Nightingale Press nebo na Kosmasu.
.
Ladislav Malý – Vzpomínky jednoho disidenta
*** Z memoárů národního konzervativce…
*** Objednávejte ZDE.
22. prosince 1876 se v egyptské Alexandrii narodil italskýbásník a spisovatel Filippo Tommaso Marinetti, zakladatel a čelní představitel modernistického uměleckého směru - futurismu. Velice záhy se přiklonil k Mussoliniho fašistickémuhnutí.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
***
22. prosince 1876 se v egyptské Alexandrii narodil
Herbord:
Stačí se podívat jakým způsobem jsou v praxi uplatňovány zákony na omezování svobody slova a je jasné, v čím zájmu jsou aplikovány.
Na Slovensku je hierarchie lidí prosazovaná státním aparátem následující:
1. Židé
2. ostatní menšiny
3. cizinci
4. Slováci
Ve všech státech s dominantním židovským vlivem je to obdobné.
Židovským zájmům přirozeně odpovídá i výklad historie. Největší zlo byl pochopitelně Hitlerův a jemu podobné režimy, které se jim na cestě k moci postavili nejvíce do cesty.
V Čechách mají, vzhledem k odlišné historické situaci, jednodušší práci než na Slovensku. Čechy a Morava měly být na rozdíl od Slovenska integrální součástí Říše a existence českého národa byla tímto faktem ohrožena (hrozba germanizace, vysídlení, případně občanství II. kategorie), díky čemuž jim jde české národovectví v odporu vůči Hitlerovi více na ruku. Stačilo ho jen poněkud očistit od „antisemitismu“.
L. Ch.
Komplexnejsia je tato snimka:
https://www.youtube.com/watch?v=KWGuQxinxwg
Lenze zaznie tam, ze na Slovensku tvorili Zidia cca. 4 percenta obyvatelstva a vlastnili asi polovicu vsetkeho majetku. A v TV skoncil.
Inak chapem, ze Vas to velmi nenadchlo, osobne vidim hodnotu dokumentu prave v slovenskom kontexte informovania o dobovych pomeroch. Nemci pocas okupacie zabili udajne okolo 5000 ludi, partizani 1500. Zatial co len za vytetovany hakovy kriz mate na krku obvinenie, povstalci maju dodnes velke statne oslavy. Metalov na hrudi tolko, ze ani americky general by si po rokoch intervencnych zasahov neskrtol:
https://www.facebook.com/ChmelarEduard/photos/a.2028439740521241/2028441597187722/?type=3&theater
U stareho otca v dome prespavali Nemci pocas povstania, nikomu nic nespravili, absolutne disciplinovani, v dedine bol klud. Inde boli velki partizani, vyzierali chudobnych sedliakov, ziadali mäso, zatial co prastari rodocia jedli pucene zemiaky a melencovu polievku, mäso mali raz za tyzden (a to boli sudeni ako kulaci). Pocul som aj o pripade, ked sa dedincania iniciativne podujali zajat Nemcov. Zatvoreni v poziarnej zbrojnici pockali do vecera, usli cez strechu a dedinu nasledne vypalili. Dnes je to urcite hrdinska obec, ktora bojovala proti fasistickym okupantom. To, ze Nemci nemali dovod nikomu ublizovat a ani to vo vseobecnosti bezdovodne nerobili, sa uz nespomenie. Opominam zidovsku otazku.
To mnozstvo klamstiev a glorifikovanie sprostoty, partizanskej podlosti sa stalo statnou politikou, v case nadychu pravicovej politiky ich opat demoliberali objavili, v novinach vychadzaju specialne prilohy, zachytil som vystavu s obrovskymi fotkami tychto avanturistov. Takze ten kotlebovsky snimok je taky maly uder naspät, ze proti comu sa povstalo. A to uz asi nemusim spominat, ako sa partizanom zilo za komancov a co robil rezim napr. s katolikmi. Aky to rozdiel v porovnani s 1.SR, kde väzneny Husak chodil na prechadzky. A tieto svine cervene tu porazuju rok co rok fasizmus znovu, pritom tvorili oporu podstatne represivnejsieho rezimu. Uz len podotknem, ze prave za 1.SR sa zacala industrializacia inak naozaj zaostalej krajiny. Film si porovnam.
Dokument jsem viděl poslany už od Milana Mazureka, je to zajímavé, ale maximálně tendencni. Po pravdě mě existence Slovenského Statu a jeho vedení nenadchla. Velmi zaostala církevní země. Doporučuji se podívat kupříkladu na film Je třeba zabít Sekala a představit si žít v takové krajině. Nicméně na jedné straně trestat tvůrce tendencniho historického dokumentu a na druhé vyzvedavat, sponzorovat a propagovat tvůrce mximalne tendencích dokumentů s uchylaky, spočítaných na Mezi ploty, Jeden Svět atd. Je něco špatně…
Myslel som nôtu, ale význam je snáď jasný…
Ešte na disidentskú nótu, elitný kriminalistický orgán stíha tvorcov dokumentu:
https://domov.sme.sk/c/20899404/naka-zacala-trestne-stihanie-pre-film-z-dielne-kotlebovcov-o-vojnovom-state.html
A snímku si môžete pozrieť tu, mihne sa tam aj jeden z tvorcov:
https://www.youtube.com/watch?v=EUBUq0P2UAk
Ak nemáte čas, tak je to 5-6 pamätníkov, ktorí spomínajú na 1.SR., strihnuté historikom Martinom Lackom. Z hľadiska snahy nechať prehovoriť aj druhú stranu solídne dielko. Takže za mňa minimálne podmienka, haha.
L.Ch.: Radikální a bolestné změny se prosadí až v době velké krize a válek. Jen politická změna stačit nebude. Až bude západní Evropa tonout v terorismu, občanských válkách, politickém islámu a rasovém chaosu, potom začnou lidi ve střední a východní Evropě něco dělat jinak. Netěším se na to až bude ve Francii válka, ale je to jen otázka času. Máte pravdu, že rozhodnutí ne/mít děti nezáleží jen na penězích. Ale to bydlení jsem zmínil proto, že každý musí nějak bydlet, to je rozdíl oproti většině jiných výdajů, kterým je možné se vyhnout, když zjistíme, že danou věc nepotřebujeme. Nejbolestnější je setkávat se ve veřejném prostoru s extrémním individualismem některých lidí, kteří říkají, že mají dost peněz, takže národ může klidně vymřít a co bude potom jim už je jedno.
Nerad se pouštím do ekonomických úvah, protože si nemyslím, že současná nedostatečná reprodukce je většinově o objektivním nedostatku finančních prostředků mezi lidmi, ale spíše o preferencích. Lidé dnes očekávají odlišný a zároveň vyšší životní standard než lidé dříve. Vlastností systému (jemuž dominuje obchod) je přesvědčovat lidi o tom, bez čeho nemohou existovat a jejich nároky díky tomu rostou a tím i poptávka po službách a zboží.
Kdybychom čelili situaci, ve které střední a vyšší příjmové vrstvy se reprodukují dostatečně a nižší ekonomicky aktivní příjmové vrstvy ubývají, pak by bylo na místě zaměřit se na zlepšení ekonomické situace těchto společensky přínosných lidí.
Naše situace je však odlišná a ekonomické pobídky k plození potomstva by spíše vedly k posilování dysgenického procesu, protože tyto nejvíce stimulují reprodukci nižších vrstev.
Každopádně, téma vymírání a dysgeniky jsem původně otevřel z toho důvodu, abych na něm demonstroval, jak velké překážky stojí dosažení Vašich cílů a prostřednictvím toho mohl dokázat své předchozí tvrzení: „demokratickou cestou nelze potápějící se loď zachránit“. Neboť v demokratické soutěži bude dnes stejně jako zítra triumfovat populismus, nabízející sice líbivá a málo bolestivá, současně však nedostatečně účinná a alibistická řešení. A Vy potřebujete prosadit radikální a bolestivé změny.
L. Ch.
Andrew: To byl dodatek k tomu, co jste tvrdil. Nesrovnával jsem míru růstu. To jste doplnil následně Vy. Nerad se pouštím do ekonomických úvah, proto jsem to přenechal na Vás, když už jste s nimi přišel.
L. Ch.
L. Ch.: „Za současného růstu mezd.“ Většinou máte zajímavé postřehy, ale tohle fakt neberu. Bydlení zdražuje obrovským tempem a mzdy rostou mnohem pomaleji. V Praze je to nejhorší. Naopak levné bydlení je někde na periferii, ale tam zase pro hodně lidí není práce. Tenhle Systém to asi dělá schválně s pragocentrismem. Je to cílem lidi buď zotročit nadměrnými nájmy nebo hypotékami „na krev“ nebo zdlouhavým dojížděním, aby neměli čas na nic jiného. Kdo je zadlužený, věčně spěchá a nemá čas, není nebezpečný pro Systém. Je plně závislý. A s tím vzděláním souhlasím, že je to dost i o lenosti se o děti starat. Jenže ono to není, že by holky absolvovaly Bc. ve 22 letech a měly krátce potom děti. Většina studium různě natahuje nebo mění obory. A potom má možná to 1 dítě někdy ve 30 a něco letech. ještě v 70. a 80. letech měly děti běžně ve 20 letech. A šlo to tehdy.
Ještě musím podotknout; i pozorujme fakt,že aktuálně praktikovaná ženská „emancipace“ ženství v jeho přirozené identitě neaktualizuje a nerozvíjí. Žena se např. speciálně pod laskavou péčí „filantropa“ typu G.Sorose stává adorací mužských hodnot a tím též očividným dokladem toho, že žena je sama o sobě méněcenná a podřadná. Jen tím, že se zřekne své přirozené role a osvojí si mužské kvality – stane se mužem – získá právo býti brána vážně jak okolím tak sama sebou… A pak, se smrtelně vážně triumfálním výrazem oznamuje světu vítězství ženy nad mužem, kterého (ehm,ehm, prudký záchvat kašle) „krutě ponížila“ uznáním vyšší existenciální hodnoty mužského principu, anóbrž osvojením si jeho kvalit, se zbavila vlastní ženské méněcennosti… Opravdu „famózní vítězství“.
Největšími misogyny jsou bizarně ty nejtvrdší feministky. Jejich sebeidentifikace s negativním pohledem na hodnotu ženství a nutnost ji ve prospěch žen nahradit vyššími mužskými kvalitami… Co je to sakra za blázinec?
Zdravíme Pozorovatele numr cvaj, kerý se nám na dlouho odmlčel, asi nám nechtěl sdělit jeho úspěchy v boji za bílou rasu. Podle jeho epesního textu je ale zřejmé, že celý jeho boj se soustředí na práci (činnost otrocká) a napouštění bílých šlapek svým řídkým semenem. Ano, ano, jen více požidovštělých bílých dětiček, ty nás všecky spasí jako židobolševik Kristus.
Přátelé, proč se pořád oháníte tím, že každá žena musí mít minimálně dvě, či spíše tři děti? Nejen svět, ale i ČR jsou silně přelidněné. My musíme jít opačným směrem. Masivní depopulace, řekněme na pět procent současného stavu. Slabí musí vyhynout a my jim v tom pomůžeme! Voláme VIVAT všem masovým vrahům!
Andrew:
„K důvodům malé porodnosti se dá přidat i zdražující se ceny bydlení, ať už hypoték nebo nájmů.“
Avšak za současného růstu mezd.
„A taky posedlost státu a společnosti tituly, takže je nutné studovat stále déle. VŠ chrlí masy Bc. absolventů různých pochybných oborů, protože lidé vědí, že musejí mít Bc., aby se dostali tam, kde dřív stačila maturita. Dlouhé studium mnohem většího % lidí z ročníku a nejistota s bydlením porodnost srážejí.“
Delší studium nepředstavuje samo o sobě problém, zejména když usilujete pouze o nejnižší titul. Problém představuje motivace ke studiu. Většina lidí studuje kvůli kariéře.
Nevěřím, že zlepšení ekonomické situace by situaci dostatečně napravilo. Žijeme v době, kdy na nás ze všech stran útočí informace, které nás přesvědčují o tom, abychom potřebovali více než naši předkové. Prostřednictvím dětí se tahají peníze z kapes rodičů zvláště snadno. Další dítě navíc znamená, že se zbytek rodiny bude muset uskromnit.
Ideálem většiny žen u nás jsou dvě děti. Některé z nich se však vyčerpají už na jednom, protože zjistí, že péče o dítě je náročnější, než předpokládaly a své plány pozmění. Pro zachování populace ovšem ani dvě děti v každé rodině nestačí.
Čím více žen nemá děti, nebo má pouze jedno dítě, tím více je potřeba rodin s více než dvěma dětmi. Zjednodušeně řešeno.
L. Ch.
Liberál jde za tím po čem touží a nemá rád, když mu někdo jiný nařizuje, co má dělat…
Nesouhlasím, liberál neexistuje. Existuje pouze exponent liberalismu, šířící nebo podporující liberalistickou propagandu. A pak někdo, kdo se za liberála dětinsky (v naivitě) sám označí. Jako když např. někdo dětinsky označí Izrael za demokratický stát. V obou případech je přání otcem myšlenky.
Ale souhlasím, že velká část lidí má svůj rozum/svojí hlavu, včetně mě. To je fakt. Že se nakonec přizpůsobíme zájmu celku, je další fakt. Že vedle toho existují asociálové, kteří i nadále budou např. parkovat na přechodech nebo jezdit na červenou, je další fakt. Nazývat je „liberály“ nebo (po staru) anarchisty, by byl ovšem nesmysl. U nich se jedná o psychický problém, nikoliv o politický názor.
Lidé chodí do práce, protože si potřebují vydělat na své potřeby.
Vidíte. A přesto jsou v evropských státech miliony práceschopných osob, které do práce nechodí. Protože jim exponenti liberalismu řekli, že nemusejí, že je „stát“ zabezpečí. A jelikož já říkám, že navzdory neexistenci jakékoliv morální podpory většina Evropanů stále ještě úspěšně liberalismu vzdoruje (a uchovává si svou morální vyspělost a civilizovanost), v drtivé většině chodí do práce zrovna jenom ti Evropané. Je to jako v amerických muzeích, kde je vstupné dobrovolné. Test civilizovanosti. Běloch zaplatí, i když nemusí. Negr nezaplatí, protože nemusí.
Většina žen jednoduše touží pečovat o své děti, a proto je chce přivést na svět…
Vidíte. Ani sto let zarputilé liberalistické propagace feminizace a emancipace nezlomilo v evropské ženě touhu mít dítě. Je to další z příkladů, že člověk jako jednotlivec + masa lidí jako celek mají v sobě geneticky zakódované vlastnosti, se kterými nepohne ani ta nejodpornější židovská ideologie. A ted‘ si vemte, že by tu existovala síla, která by v evropských lidech tyto vlastnosti znovu oprašovala a posilovala. Místo toho neustálého zuřivého útočení (bodání do zad) ze stran dnešních sobeckých, nadutých, liberalismem prosáklých pseudo-národovců. Morální podpora by měla na Evropana stejný účinek, jako byste na dlouholetého trosečníka z opuštěného ostrova znovu začal mluvit jeho rodným jazykem. Rozbrečel by se radostí a zkusil by sám začít znovu mluvit…. Jen si vzpomeňte na bílé Američany a jejich euforii z předvolebního Trumpa.
Ty procesy sice iniciovala nepřátelská elita, ale to neznamená, že myšlení lidu hluboce nepoznamenala.
Souhlasím, lidé jsou pochopitelně poznamenáni nepřátelskou propagandou. Ale jak už bylo napsáno, není se čemu divit. Na Západě od konce války a ve střední Evropě od roku 1989 neexistuje jediná autentická pro-národní síla, která by bělochy účinně chránila před útoky nepřítele. Proti Hitlerovi se spiknul celý liberalistický svět. Vatikán se projevil jako zkorumpovaná instituce, která vyklidila veřejný prostor bez boje, jen aby si její nejvyšší představitelé zachránili své majetky a postavení. SSSR rozložil sovětský Trump, Gorbačov. Proto dnes lidem přirozeně zbývají jen Putin, pro-ruské weby a (v ČR) SPD, KSČM nebo Babiš.
Souhlas s tím, že reprodukce není dostatečná. Ale to je pouze technický problém. Stejně jako milion jiných, zdánlivě „nepřekonatelných“ problémů.
To L.Ch. /Pozorovatel C.2 – Emancipace(odženštění a aktuálně zneplodnění žen) je dítětem patriarchátu alias pohrdání ženstvím potažmo principem Bohyně coby zdroje života. Ženy se emancipují od ženství směrem k mužství, protože ženství – mateřství patriarchální kultura učinila podřadným a méněcenným. Ženy konformně a submisivně reprezentují kvality mužů, a tam kde se kvalit mužů již po staletí nedostává, se ženy pokoušejí nevědomě tuto kvalitativní absenci kompenzovat…A proto si „osvojují“ kvality mužů a stávají se neplodnými. Muži u nás na západ totiž očividně vychcípali a ženy se skrze nedostupnost skutečného muže – který jediný má moc reflektovat/aktualizovat Ženu jako numinózně ctihodné zřídlo jedinečných Božských kvalit skrze zplození potomstva – zoufale pokoušejí to řešit po svém…
Ty procesy sice iniciovala nepřátelská elita, ale to neznamená, že myšlení lidu hluboce nepoznamenala.
„Masa lidí má obdivuhodné vlastnosti, negativní i pozitivní. I když je přes dvacet let bombardovaná liberalismem ze všech stran, nadále většina společnosti chodí do otrocké práce, bere si otrocké hypotéky na desítky let dopředu, plodí děti s rasově příbuznými členy opačného pohlaví, i když se tím oba vzdávají pohodlí a osobní svobody, a vychovávají je. I když by dle (nejen) vašich závěrů už dávno měla být většina Evropanů na sociálních dávkách, souložit s negry či homosexuály, a brát drogy. Takový retrotrip po vzoru západních hippies z konce 60. let.“
Nikoliv, dle mých závěrů, ale dle Vašich. Liberál jde za tím po čem touží a nemá rád, když mu někdo jiný nařizuje, co má dělat, což ovšem neznamená, že uvažuje jako malé dítě a že si neuvědomuje jisté hranice možného. V prvé řadě akceptuje existenci jistých přirozených zákonů.
Lidé chodí do práce, protože si potřebují vydělat na své potřeby. Většina žen jednoduše touží pečovat o své děti, a proto je chce přivést na svět, stejně jako touží, aby byl jejich otcem zdravý muž jejich rasy. Touha po tom být svému dítěti dobrou matkou je jedna věc, touha po tom být matkou početného potomstva věc druhá.
Problém není v tom, že by tyto přirozené sklony zcela vymizeli. K reprodukci stále v jisté míře dochází, ale nikoliv v míře dostatečné.
Kromě již zmíněné emancipace žen, tomuto jevu napomáhají zvýšené nároky na životní úroveň. Méně potomků znamená možnost jim zajistit lepší péči a zázemí (a takovéto argumenty rodiče slyší). Akcentace zájmu bezprostředních potomků na úkor budoucího generací, na které pak dopadnou následky daleko tíživěji než na nás.
L. Ch.
Dle mého názoru je hlavní příčinou vymírání emancipace žen, a především s ní související jejich kariérismus.
Ano, je to jeden z hlavních faktorů. Článek na toto téma vyšel už někdy kolem roku 1939-40 v Německu a zabýval se meziválečným prudkým poklesem porodnosti ve Švédsku. Jeho autor dospěl ke shodnému závěru.
Věci je však vždy nutno vidět v širších souvislostech. Ta emancipace a kariérismus (+ další faktory) nespadly zčistajasna z nebes. Někdo je musel začít protlačovat, propagovat a podporovat. Tím někým však nebyla a není společnost/masa/národ, proto jí nepřísluší kritika. Tím někým jsou konkrétní movití jednotlivci, sledující vlastní skryté cíle. Na ně je třeba mířit pozornost.
Jen pro zajímavost. Marie Terezie nebyla žádnou put’kou, vládla celému Rakousku-Uhersku. Přesto zvládla mít 16 dětí.
Kdyby se dnes objevil vůdce, který by se chtěl s těmito výše nastíněnými problémy vypořádat, bylo by velice snadné proti němu rozpoutat účinný odpor.
Souhlas. Ale to je syrová reál politika. Účinný odpor vyvoláte i snahou o snížení rozpočtu ;-) Dokonce i když jste miliardář, tím pádem relativně zabezpečený jedinec s dostatečnými zdroji na sebeobranu, neuchrání vás to od mediální štvanice a intrik tajných služeb. Útoky liberalistické a pro-americké žumpy nepočítaje. Viz Trump nebo Babiš. Příklady z dneška, at‘ už jsou jakkoliv kontroverzní a bez mých osobních sympatií. Přesto stojí na nové anti-systémové vlně a stará garda (jednotlivci v pozadí, původní loutkovodiči typu Soros) na nich nenechávají nit suchou.
Proto bylo uvedeno, že ty osobnosti musí být na úrovni Hitlera či Putina, jinak s tím obrovským kolosem ani nehnou. Nýmand skončí brzy mediálně zdiskreditován, nebo ve vězení, nebo bude uplacen, nebo nalezen s pedofilní pornografií v počítači. Nebo bude mít smrtelnou autohavárii na dálnici.
Mimochodem, když už píšete o účinném odporu. I Putin čelí velmi účinnému odporu, a nejinak tomu bylo i u Hitlera. Který tomu odporu bohužel podlehl. Ale znovu – nebojuje/nebojovala proti nim společnost/masa/národ. Bojují/bojovaly proti nim síly vedené jednotlivci/lídry, skrytými v pozadí a sledující vlastní zájmy. Kritiku je třeba směřovat tímto směrem. Nikoliv na společnost. Společnost nemanipuluje těmito skrytými loutkovodiči. Naopak. Skrytí loutkovodiči manipulují společností.
Liberální hodnoty, které staví na svobodné volbě jednotlivce, jsou dnes přijaty většinou společnosti a běda tomu kdo by je o ně hodlal připravit.
Formálně máte pravdu. Pokud byste chtěl ze dne na den v Evropě plošně zavést prohibici a nejpřísnější formu práva Šáría, určitě by se to nelíbilo většině obyčejných lidí, včetně všech zapálených bojovníků proti liberalismu :-) Ale z praktického hlediska je mi to úplně jedno. Protože společnost není jednotlivec, společnost/masa/národ funguje na úplně jiných principech. Dějiny lidstva jsou tvořeny souvislým aplikováním hodnot/nařízení/zákonů, s nimiž daná „společnost“ zpočátku nesouhlasí.
…destruktivní procesy, které spouští již samotný liberalismus. Což je smrtelná a v současné fázi, řekl bych, již nevyléčitelná choroba společnosti.
Nesouhlas. Kdyby lidské společnosti fungovaly podle této představy, rozpadly by se už v pravěku. Toto jsou jen poraženecké řeči (neumím to nazvat jemněji, neberte to urážlivě), čerpající (dle mého názoru) ze stejně laděných poraženeckých textů různých „filozofů“, nejen zde na DP. Lidská společnost je úžasná entita s obdivuhodnými vlastnostmi. To, co vy popisujete jako nevyléčitelnou chorobu, vnímám já osobně jako obrovskou výhodu do budoucna. A nikoliv z onoho úchylného škarohlídství namířeného proti mým vlastním lidem stejné krve. Naopak. Současný liberalismus vnímám jako střelbu jeho exponentů do vlastní nohy (nebo spíš břicha). Z hlediska psychologie mas a chodu dějin lidstva si nemohu přát lepší vývoj. Byt‘ to co bude následovat se asi nebude líbit drtivé většině „konzervativců“ a „anti-liberálů“ ;-)
Hitler by ve své době nezmohl nic, kdyby se nesetkal s porozuměním ze strany širokých mas německého národa. Zdravá společnost touží po vůdci tedy skutečném monarchovi, a nikoliv po žvanění demokratů.
Souhlas s tím monarchou. S ostatním nesouhlas. Hitler by opravdu nezmohl nic, kdyby se nesetkal s porozuměním ze strany širokých mas. Jenomže to porozumění nepřilítne z nebes, jako to i dnes naivně očekává nemalá část „národovců“. To porozumění musíte v masách vzbudit vy sám osobně. A tou zdravou společností jste jistě nemyslel válkou zbídačenou a vnitřními rozpory rozbitou německou společnost, topící se v násilí, anarchii a marxismu.
K tématu „porozumění mas“ přikládám výmluvný článek, který se na DP nikdy neobjeví – Hitler a jeho začátky:
http://nassmer.blogspot.com/2014/02/hitler-tajemstvi-uspechu-rikat-lidem.html
I ten filuta Hitler měl velmi těžkou hlavu s lidmi/masou, byt‘ je dnes schválně nepřítelem označován za prototyp populisty :-)
Proto mě vůbec nezajímá, jestli je nějaký názor dnes přijímán společností tak nebo tak. Psychologie mas dnes funguje v můj prospěch.
Nemyslím, že současné evropské národy jsou samy o sobě dostatečně životaschopné a proto nevěřím, že by je mohl spasit příchod nějaké nové pronárodní elity
Váš názor. Já si zase myslím naprostý opak. Na konci první světové války si Němci mysleli, že už dosáhli úplného dna a nikdy se z těch výkalů nevyhrabou. Než přišel Hitler.
V 90. letech 20. století si Rusové za Jelcina mysleli, že už dosáhli úplného dna a nikdy se z těch výkalů nevyhrabou. Než přišel Putin.
Fascinuje mě to poraženectví čpějící ze všech článků na nejrůznějších „konzervativních“ webech, nejen v ČR. Přitom máme to obrovské štěstí sledovat pád Říma v reálném čase a možnost formovat dějiny lepším směrem právě tady a ted‘.
Vymírající, tj. umírající společnost netouží po vůdci, který by jí sliboval tisíciletou perspektivu, ale touží po takových elitách, kteří jí budou slibovat pohodlné dožití.
Nesouhlas. Sám nejprve píšete, že je většině Evropanů jejich budoucnost ukradená. Proč jim najednou vnucujete kolektivní poraženecké myšlenky? Proč se najednou Evropané údajně cítí jako vymírající společnost? Je to úplně zbytečný negativismus.
Společnost se dnes necítí jako vymírající. Nemá vedení, které by ji vzdělávalo v tomto směru. I za Protektorátu se společnost mohla dle některých indicií cítit jako vymírající, přesto dál fungovala na 100% a měla vzestupný trend porodnosti. Dokonce i za morových ran a Třicetileté i Stoleté války lidé dál žili své životy, plodili děti a vychovávali je. Existovali totiž lídři, kteří chod společnosti udržovali a tu porodnost podporovali.
Chci v klidu dožít? Přirozeně nemám zájem, aby se do mé země nahrnuli problémoví imigranti a takového, kdo mi slíbí, že tomu zabráni, rád podpořím, což mě ostatně příliš nestojí. Ale běda tomu, kdo by mi chtěl citelně omezovat životní standard z důvodů přežití národa.
To je ovšem pouze váš soukromý názor :) Nikoliv názor masy.
Divil byste se, co je masa ochotná obětovat pro vlastní bezpečnost a pro zájem celku. Pokud má dostatečně silného, odhodlaného, autenticky pro-národního lídra/vůdce/vedení. Bez takového vedení se i národ Richarda Wagnera, s předpoklady být nejcivilizovanějším národem světa, může stát obrovskou skládkou nejrůznějšího odpadu a nuceným živitelem milionů práce se štítících povalečů a deviantů. Ale to už se opakuji.
Zde jsou dva příklady na téma společnost vs vedení. Pevně věřím tomu, že se v roce 1938 chtěl Německu bránit celý český (pokrevně) národ. Rozhodně nezklamal a vyslyšel výzvu k mobilizaci. I když to znamenalo přijít o své pohodlí. Kdo ale zklamal, bylo falešné, zkorumpované vedení. Druhý příklad. Dlouhá řada německých národovců (včetně jednoho rakouského malíře obrazů) spílala německému vedení zradu v roce 1918. Zklamal tehdy německý národ? Nezklamal. Držel se a bojoval. Zklamalo ale tehdejší falešné, zkorumpované německé vedení.
Masa lidí má obdivuhodné vlastnosti, negativní i pozitivní. I když je přes dvacet let bombardovaná liberalismem ze všech stran, nadále většina společnosti chodí do otrocké práce, bere si otrocké hypotéky na desítky let dopředu, plodí děti s rasově příbuznými členy opačného pohlaví, i když se tím oba vzdávají pohodlí a osobní svobody, a vychovávají je. I když by dle (nejen) vašich závěrů už dávno měla být většina Evropanů na sociálních dávkách, souložit s negry či homosexuály, a brát drogy. Takový retrotrip po vzoru západních hippies z konce 60. let.
Jediná smůla je, že realita je jiná než představy velké části (pravicových) „národovců“. Tito Evropané jsou tvrdě atakováni nejenom ze strany nepřítele, ale bohužel i ze strany právě těchto „pronárodních“ aktivistů a myslitelů. Jinými slovy, v dnešním reálném světě nemají bílí Evropané nikde a u nikoho zastání. Proto si s nimi každý vyčůraný bastard beztrestně vytírá zadek jak chce.
Nesouhlasím s tvrzením, že dnes „národvci pracují pro vítězství Evropy“, údajně na rozdíl od „většiny Evropanů“. Opak je pravdou. To byl taky důvod, proč jsem rozhodl zareagovat tím prvním komentářem. Vznesená negativa nevztahujte na sebe osobně, jsou míněna v rámci celku. Ostatně, i já nesu svůj podíl viny na tom, jak současná situace vypadá.
Dle mého názoru je hlavní příčinou vymírání emancipace žen, a především s ní související jejich kariérismus. Žena toužící po tom dělat kariéru si pořídí jedno v nejlepším případě dvě děti, aby ukojila své mateřské touhy, kterými většina žen disponuje. Avšak je třeba si uvědomit, že standardem co do počtu dětí v rodině musí být číslo tři, a nikoliv pouze dvě, jak si mnozí myslí, protože je nutné nejen nahradit rodiče, ale také zaplnit místo po těch, kteří se z rozličných důvodů nereprodukovali. A zvládnout výchovu tří a více dětí již vyžaduje plné mateřské nasazení.
S kariérismem žen navíc souvisí dysgenický proces, jelikož mu podléhají ponejvíce ty nejtalentovanější ženy.
Díky antikoncepci a potratům je dnes plánované rodičovství daleko snazší a pohodlnější než dříve.
Kdyby se dnes objevil vůdce, který by se chtěl s těmito výše nastíněnými problémy vypořádat, bylo by velice snadné proti němu rozpoutat účinný odpor. Liberální hodnoty, které staví na svobodné volbě jednotlivce, jsou dnes přijaty většinou společnosti a běda tomu kdo by je o ně hodlal připravit.
První, co liberály všech odstínů napadne, když se je pouze pokusíte upozornit na to, že liberalismus možná není pro společnost až tak dobré řešení, je omezit vaši svobodu kritizovat ho.
Neomarxismus pouze akceleruje a usměrňuje destruktivní procesy, které spouští již samotný liberalismus. Což je smrtelná a v současné fázi, řekl bych, již nevyléčitelná choroba společnosti.
Není to rozhodně jen otázkou špatných elit. Učení židovských myslitelů mělo úspěch tam kde přicházelo na vhodnou půdu, tj. tam kde se snoubilo s potlačovanými touhami lidu. Proto se původní internacionální marxismus, tak jak ho měli Židé rádi, proměnil v národní marxismus, protože internacionalismus góje dostatečně neoslovoval, zatímco jiné části židosocialistického učení, jim chutnali o poznání více a přijali je za své.
Hitler by ve své době nezmohl nic, kdyby se nesetkal s porozuměním ze strany širokých mas německého národa. Zdravá společnost touží po vůdci tedy skutečném monarchovi, a nikoliv po žvanění demokratů, ve kterém si libuje společnost úpadková.
Nemyslím, že současné evropské národy jsou samy o sobě dostatečně životaschopné a proto nevěřím, že by je mohl spasit příchod nějaké nové pronárodní elity, která by přicházela s něčím jiným než s krátkozrakým populismem.
Vymírající, tj. umírající společnost netouží po vůdci, který by jí sliboval tisíciletou perspektivu, ale touží po takových elitách, kteří jí budou slibovat pohodlné dožití.
Chci v klidu dožít? Přirozeně nemám zájem, aby se do mé země nahrnuli problémoví imigranti a takového, kdo mi slíbí, že tomu zabráni, rád podpořím, což mě ostatně příliš nestojí. Ale běda tomu, kdo by mi chtěl citelně omezovat životní standard z důvodů přežití národa.
L. Ch.
K důvodům malé porodnosti se dá přidat i zdražující se ceny bydlení, ať už hypoték nebo nájmů. A taky posedlost státu a společnosti tituly, takže je nutné studovat stále déle. VŠ chrlí masy Bc. absolventů různých pochybných oborů, protože lidé vědí, že musejí mít Bc., aby se dostali tam, kde dřív stačila maturita. Dlouhé studium mnohem většího % lidí z ročníku a nejistota s bydlením porodnost srážejí.
@L.Ch.:
Není to tak dlouho co Evropská populace rostla a nyní klesá, a to je zásadní problém, který je třeba řešit a vyřešit.
Čím to je dle Vás způsobeno a jak tomu chcete zabránit?
Nemám dostupné statistiky vývoje evropské porodnosti, ale ten klesající trend bude (na Západě) minimálně už od války, hádám…
Způsobuje to hned několik faktorů. Všechny mají ovšem společného jmenovatele, který byl popsán v mém předchozím komentáři – neexistence silných, odhodlaných, autentických pro-národních, pro-evropských lídrů/vůdců/elit.
Uvedu dva shodné příklady dvou zcela odlišných forem vládnutí, které potvrzují mé přesvědčení.
Jsem velmi kritický k církvi, ale přes mnoho a mnoho svých negativ měla i pár pozitiv. Kdysi byl v každé evropské vesnici farář a ten při nedělních povinných bohoslužbách šířil poselství „rozmnožujte se a množte se“, spolu s poselstvím, že rodina je víc než zlato. V Evropě ještě před 100 lety nebyl problém mít ve vesnici rodiny s 10 a více dětmi. Starala se o ně manželka, která nebyla dnes a denně atakovaná ze všech stran žvásty o feminismu a emancipaci. Tyto a podobné žvásty ovšem nešíří „národ“, jak se stále mylně domnívá velká část „národovců“. Šíři je určití movití a mocní jedinci, lídři, sledující vlastní skryté cíle.
Dnes se vyčítá muslimům, že mají hodně dětí. Oni ale jen poslouchají své autentické náboženské lídry/vůdce/autority. Jako to přirozeně dělá každá lidská skupina (nejenom náboženská). U muslimů se nadále dbá na tradiční rodinu (respektive na mnohem přirozenější, tradiční svazek vůdce smečky žijící s několika samičkami) a udržuje se v povědomí tradiční role ženy jako matky, manželky a hospodyně. Z tohoto důvodu bude ještě chvíli křivka porodnosti u tradičních muslimů přirozeně vzestupná. Narozdíl od Evropanů, atakovaných nepřátelskými liberalistickými žvásty, s tichým souhlasem či dokonce přímou podporou ze strany zkorumpovaných samozvaných elit/lídrů/vůdců.
Nástup liberalismu a úpadek církve v Evropě tedy vedl k výměně lídrů/vůdců/autorit a ke změně šířeného poselství.
Druhý příklad. Jsem velmi kritický k mnoha aspektům minulého režimu, oné poválečné československé verzi protektorátního národního socialismu. Přesto i tehdejší režim měl svá pozitiva. Mezi ně patřila i podpora tradiční rodiny a podpora porodnosti ze strany tehdejších „elit“, „lídrů“, vedení státu. Jak jste správně připomněl, nebýt vstupu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu ’68, demografie v Československu (a dnešní ČR) by možná mohla vypadat úplně jinak.
Změna režimu v ČSSR pod taktovkou Havla a nástup liberalismu tedy vedly k výměně lídrů/vůdců/autorit a změně šířeného poselství.
Jaký je tedy závěr? Co způsobuje současný stav? Neexistence silných, odhodlaných, autentických pro-národních, pro-evropských lídrů/vůdců/elit. Současní falešní, zkorumpovaní lídři/vůdci/elity/vedení společnosti neprosazují/nepodporují tradiční rodinu a neprosazují/nepodporují růst porodnosti PŮVODNÍCH obyvatel, jaká panovala za Rakouska-Uherska, Protektorátu či v ČSSR. Lidská společnost vedená falešnými, zkorumpovanými, macešskými elitami začne degenerovat, upadat. Tak jako to vidíme dnes v Evropě.
Jak tomuto úpadku zabránit? Existencí silných, odhodlaných, autentických pro-národních, pro-evropských lídrů/vůdců/elit. Nalezením nebo podporou lídra, který má naději stát se důstojnou protiváhou aktuální dekadence. Lídra, který má šanci na úspěch zvrátit současný degenerativní vývoj v Evropě, porazit nepřítele a falešné/zkorumpované lídry/elity dotlačit k zodpovědnosti. Koho si vybrat za lídra a věnovat mu podporu, to nechám čistě na vás. Níže zmínění Vandas či Okamura však žádný úspěch nezaznamenají. Na to se spolehněte.
Nebo můžeme psát pravidelně naštvané komentáře, články, knihy; přednášet naštvané projevy na přednáškách či demonstracích, nadávat každý pátek u piva v hospodě. Mladý, rasově čistý, evropský, nefetující a pracující tradiční pár vychovávající vlastní dítě přesto dělá pro záchranu Evropy stále víc než my. Třebaže ten pár k početí dítěte nenažhavily články na Délském potápeči plné zápalu a boje, ani nekopuloval pod vlajkou s hákovým křížem, a oba se zvednutými pravicemi při orgasmu nevykřikovali „Sláva Evropě!“ a „At‘ žije Bílá rasa!“.
Není to tak dlouho co Evropská populace rostla a nyní klesá, a to je zásadní problém, který je třeba řešit a vyřešit.
Čím to je dle Vás způsobeno a jak tomu chcete zabránit?
L. Ch.
Pozorovatel: Jenže těch dětí se nerodí dostatek, a proto Evropa vymírá. Kdyby mělo potomky pouze 20 procent Evropanů, Evropa by vymírala ještě výrazně rychleji, ale to neznamená, že současný stav je dostačující.
L. Ch.
@L.Ch.
…přežití kulturního a genetického dědictví nezajistí a obvykle jim na něm ani nezáleží, stejně jako většině Evropanů.
Jistě, všichni můžeme udělat něco pro vítězství, abychom se pak mohli vzájemně chválit za to, že jsme udělali alespoň něco, na rozdíl od většiny, která neudělala vůbec nic.
Nesouhlas. V dnešním ultra-pošahaném světě se procentuální většina původních Evropanů nadále snaží založit tradiční rodinu, s partnerem stejné krve, zplodit s ním děti a vychovat je. Přestože žijeme v řízeném chaosu/anarchii, kdy všechny veřejné instituce i vedení státu podléhají (administrativně) nepříteli a šíří jeho nepřátelskou propagandu. Procentuální většina původních Evropanů rovněž nesouhlasí s masovou imigrací, zvýhodnováním nepracujících asociálů (dnes téměř upozaděné téma Cikánů), rozkrádáním veřejného majetku, propagace deviantních skupin atd.
To, že jejich hlas není slyšet, není chybou Evropanů jako celku. Revoluce zdola je směšný mýtus, masa nikdy nevystupuje jako celek. Naopak, masa čeká na lídra. Na vině jsou tedy stávající „elity“. Národní vedení v jednotlivých státech kolaburující s nepřítelem. Plus neexistence skutečných, odhodlaných, silných, autentických národních lídrů (typu Hitler, Putin) či naivita/slabost/hloupost „lídrů“ samozvaných.
Abyste to nebral jako útok na vás, vztáhnu následující poznatek na sebe. Mladá rodina se dvěma dětmi dokázala pro zachování budoucnosti Evropy víc než člověk, který napsal desítky komentářů/článků. Ale ty komentáře/články nesměřovaly k žádné další aktivitě, která by dokázala změnit chod současných dějin. Vsadím se, že stovky chlapů od rodin si v pátek večer v hospodě u piva nebo na zahradě při grilování zhodnotí situaci a zanadávají úplně stejně, né-li lépe než 99% „národovců“. Ovšem, se 100% stejným výsledkem – zůstane jen u řečí, slov.
Stačí si jen všimnout, kolik zcela neznámých spisovatelů se zmíní na DP. Stovky dalších se ani nezmíní. A všichni věděli, že se ve světě dělo/děje něco špatně a upozornovali na to. Ale dokud tam není ta další meta, ta navazující úspěšná aktivita podchycující masu, je výsledek úplně stejný, jako při pátečním nadávání v hospodě.
Proto jsem rád, že většina Evropanů ještě nepodlehla mamonu zlata a nevyměnili každodenní starosti s výchovou dítěte za dovolené v Karibiku a drahá auta. Až se tak stane a dítě si pořídí např jen 20% Evropanů, pak teprve budeme mluvit o průseru a o rezignaci většiny Evropanů na svou budoucnost.
Herbord:
Konzervativní liberálové jsou z krátkodobého hlediska dobrá volba, protože mají dostatek sil postavit se radikální levici účinně na odpor, ale z dlouhodobého hlediska je jejich politika nedostatečná. Vymírání Evropanů zastavit nedokáže a úbytek populace bude řešit selektivní imigrací.
Podle mne jsou z dlouhodobého hlediska právě oni největší překážkou k přežití evropského kulturního a genetického dědictví, protože si dokáží získat nejvíce podpory mezi lidmi. Proto jim radikální levice spílá do populistů, neboť si dokáží získat masovou podporu bílých Evropanů, zatímco neomarxisté nejvíce těží z lezení do zadku barevným přistěhovalcům, kterých se jim však ve střední a východní Evropě stále citelně nedostává. V západní Evropě je situace samozřejmě odlišná. Řekl bych, že nebýt invaze vojsk Varšavské smlouvy v osmašedesátém, mohli jsme na tom být dnes u nás podobně.
Konzervativní liberálové mají masovou podporu, ale přežití kulturního a genetického dědictví nezajistí a obvykle jim na něm ani nezáleží, stejně jako většině Evropanů. Většina chce prožít pohodlný život. Jsou soustředěni na sebe a v lepším případě se svým potomkům snaží zanechat nějaký ten majetek.
Většina táhne loď ke dnu. Demokratickou cestou tedy nelze potápějící se loď zachránit.
K vítězství je třeba udělat dost, jinak ho nebude dosaženo. A neuděláme-li dost, je to z hlediska primárního cíle, kvůli kterému se bojuje, stejné, jako bychom neudělali nic.
Jistě, všichni můžeme udělat něco pro vítězství, abychom se pak mohli vzájemně chválit za to, že jsme udělali alespoň něco, na rozdíl od většiny, která neudělala vůbec nic.
Ovšem hrdinský čin, i když je z hlediska primárního cíle kontraproduktivní, je stále hrdinským činem.
P.S. Útoky železnou tyčí a podpálenými vozidly se zatím pochlubiti nemohu, ale asi před pěti lety na mne zaútočili nějací dva homofobové. :o) Nejednalo se ovšem o připravovaný útok, takže jsem měl dostatek času vytáhnout zbraň a provětrat jí hlaveň.
L. Ch.
L. Ch.: Chápem, ako to myslíte Jasnosti, ale uvážte, že aj my tu na DP píšeme pod pseudonymami. Nie, že by sme ešte politicky vystupovali. Niekto to musí preraziť. Škrabák 2x zapálené auto a zbitý tyčami – a to ho nechcem uraziť, ale Pospolitosť je dnes pomerne nevýrazná, málopočetná organizácia. Kotlebu tiež napadli na ulici, tuším aj s matkou. Človek by, podľa mňa, nemal drukovať strane, aj keď robí hovadiny, ale zároveň je to politika nie celkom bez (fyzického) rizika. Osobne si myslím, že aj kotlebovci prichádzajú pobytom v parlamente na to, že ak to má mať zmysel a sami chcú vidieť výsledky, tak sa musia zmeniť. A teda v ČR nikoho principiálne nevolíte? Ani nesledujete nejakého politika? Čo taký Klaus ml.? Príliš úzkoprsý?
L.Ch.: Dává to smysl nelpět na nějaké straně, štvanici se sice ani stejně nevyhnou, ale taková už je podstata zápasu o národ. Overtonovo okno možného se posunulo, dnes už víc lidí pochybuje o Systému než dřív. Vliv migrační krize, vymírání národa, zadlužení atd. To všecko lidem otevírá oči, i když vyvozené závěry jsou různé. A tento seriál rozhovorů je opravdu záslužná práce.
Andrew: Přihlásit se k DSSS nebo SPD by nebyl dobrý nápad. To by bylo zcela zbytečné obětování vlastní reputace. S tou je třeba nakládat velice opatrně. Elity se musí v prvé řadě hlásit k určitým ideálům a samy se stát vedoucím jádrem nějakého hnutí směřujícímu k jejich naplnění. A ostatní se pak musí přihlásit k nim a nikoli naopak.
L. Ch.
L.Ch.: Svatá pravda. Problém je ten, že každý z opravdové elity bude tak silně urážen a ostrakizován, pokud se přidá do boje, že to většinu lidí odradí. Kolik doktorů, vědců nebo profesorů je ochotno se účastnit nějaké radikálnější demonstrace, když je za to masmédia poté poplivou? Na některých fakultách hlavně v Praze a Brně je přihlášení se k DSSS nebo SPD v podstatě sebevražda. Znamená to se postavit skoro proti všem. Lidé jsou většinou pohodlní a nechtějí si kazit kariéru. Může se nám to nelíbit, ale je to tak. Vím, že třeba Martin Konvička tady není populární kvůli svým názorům na Židy a míšení ras, ale zrovna on je ukázkou člověka, který šel s kůží na trh a vystavil se nenávisti a pohrdání, i když jako docent to neměl zapotřebí a mohl dál bádat o broucích a motýlech. Nebo z jiného názorového proudu – A. B. Bartoš mohl být konformním novinářem, který za svůj obulus plive na koho chlebodárce ukáže, ale zvolil si svou vlastní cestu a to se neodpouští…
Herbord: Kvalita těch lidí, co bojují v posledních desítkách let za naše národy, je bohužel obecně dosti bídná. Nejsou to dobří reprezentanti. Mnohdy svou neschopností představují především vítané terče pro nepřátelskou propagandu. Nejsou sice tak hloupí, jak se je snaží prezentovat v nepřátelských médiích, ale ani dost chytří na to, aby se vyvarovali hloupých chyb.
Národ musí hájit jeho skutečná elita, protože pouze ta ho dokáže reprezentovat v nejlepším možném světle a pokud ho elita opustí, jde to s ním z kopce.
Na závěr tohoto seriálu by bylo zajímavé uspořádat anketu, kterou z těch osobností pokládáme za nejzasloužilejší.
L. Ch.
Děkuji za pochvalu, jsem rád, že se vám rozhovory líbí. Na otázku čistek v LSNS ještě určitě dojde, ale ne v tomto rozhovoru.
Ještě by si měl nechat narůst více vlasů. Skinhead v obleku, je stále jen skinhead.
Nerozumím tomu, proč někteří neomarxisty nazývají (neo)liberály. Staří marxisté snad byli liberálové? Liberálové (s přívlastkem konzervativní a judeofilní) jsou dnes ve skutečnosti nejvlivnějšími protivníky těchto neomarxistů. Jenže liberál ze své podstaty nikdy nemůže dosáhnout trvalého vítězství nad těmito silami. Odrazí-li jejich útok na své svobody, namísto toho, aby je pronásledoval a eliminoval, nechá je klidně se stáhnout a znovu nabrat síly. V případě fašistů udělali tito liberálové na naléhání Židů samozřejmou výjimku.
L. Ch.
Ďakujem E.X. za ďalší zaujímavý rozhovor. Musím povedať, že Mazurekove odpovede pozitívne prekvapili. Zvlášť, ak je digitálne nešťastne zapísaný ako kričiaci kotlebovec na rodinu z cudziny. E.X. nemôže všetko sledovať, neviem, čo je obsah II. časti, ale prekvapila ma informácia z FB, že strana vylúčila zo svojich radov Mazurekovho otca. Bolo by zaujímavé to vysvetliť a dostať sa aj k ďalším údajným prípadom vylučovania ľudí za to, že nie sú veriaci a pod.
Želal by som si, aby sa LSNS postupne zmenila na odborne vyspelú stranu. Referendum za vystúpenie z EÚ bola (dúfam, že už nie je) nezmyselná aktivita. Viď: http://www.sario.sk/sk/exportujte-do-zahranicia/exportne-trhy
Čo si môže dovoliť VB, si nemôže Slovensko.
Aj „bizarná strana“ Sme rodina sa postupne mení a „profesionalizuje“, debata Sulíka a Kotlebu – už som ju sem raz dal – by mala byť výzvou na tvorbu kvalitnejšieho programu. Vizuálnu komunikáciu ponechám bokom, aj keď je gýčová, pripomína to časy Pasienkov s Mečiarom, logo snáď nemusí byť všade.
Pozrel som si komentáre na FB DP a rád by som kvitoval diplomatický postoj redakcie (sám som tu v minulosti napísal niekoľko hlúpych príspevkov). Samozrejme, komentáre nepísali žiadni z menovaných, nebolo by fér ich viniť za prednesené myšlienky. Ale čo znamená slovenská nacionalistická doktrína? Hlásenie sa k Tisovi? V časoch, kedy sa je Európa veľký obchodný, ale vojensky slabý priestor, keď nastupuje Čína, na horizonte sú nové geopolitické strety, ľudia žijú inak ako slovenské sedliactvo, majú iné priority? Samostatné stredourópske štáty ako „krmelec Západu“ ako bolo nedávno v Echu. Môžme sa však odstrihnúť? Nemyslím si. SHO (Švec) sa okrem hmotnej pomoci – a fakt nechcem byť „brbloš“, kt. pozitívne akcie a obetu času a peňazí zneváži – venuje aj vylepovaniu plagátov v Štúrove, väčšinovo maďarskom meste a upozorňovanie na „maďarizáciu“. Viem, že existujú aj „naschvály“ na južnom Slovensku voči slovenskej menšine a je dôležité ich riešiť, ale to nemôže byť téma, ktorá definuje slovenskú pravicu. Čo je na tom, že poštárka pozdraví po maďarsky, keď mnohé maďarské rody žijú na tomto území stovky rokov? Práve toto násilné tlačenie na pílu ľudí radikalizuje. Magát má možno dobré úmysly, ale darmo, tie v politike nestačia. Kotleba si vlastnou charizmou získal voličov na svoju stranu, pozbieral ich osobne po dedinách a mestách. Či splnil očakávania je teraz jedno. Ťažko však možno vylučovať niekoho, kto ostatných reálne vysoko presahuje podporou obyvateľstva.
Ak existuje slovenské ustálené nacionalistické zmýšlanie, tak je to Tiso a ľudácky sentimentalizmus, nadávanie na Červenú armádu, anti-maďarstvo a totálna politická dezorientácia, až vedomé rezignovanie na politiku. Politika nie je história, s holokaustom a Hitlerom to nikam nepôjde, ale to už odznelo xkrát. Snáď to pochopili aj v LSNS a prestanú s tými sumami na 1488 EUR, lebo kamoši sa možno hyhňajú – ale povedať po tomto medzi serióznymi ľuďmi, že volím Kotlebu vedie k ťukaniu na čelo a nálepke nácek/blb/si normálny. Pričom mnohé pravicové ciele by samé osebe také kontroverzie netvorili (podpora FPO v Rakúsku). Načo tvoriť nezmyselné prekážky, keď tých skutočných – ideových – je pred nami množstvo. Máme 50 rokov od mája 68, to je symbolický referenčný politický bod. Dodám, že nespochybňujem hodnotnosť radikálnejších článkov či kníh od DP, dôležité je, čo je použiteľné pre masovú politiku a čo pre osobnú „novú eschatológiu“.