Categorized | Politika, Texty

Přelud zvaný vláda odborníků

Vláda odborníků

Vláda odborníků

Autor: Radim Lhoták

Patří již k běžnému koloritu západních států a jejich liberálně demokratického zřízení, že prakticky všechny deklarované pilíře jejich fungování vytvářejí pouhou iluzi krásné a vzdušné stavby, za níž se skrývá obludná kobka svírající a zotročující své obyvatele v zájmu někoho docela jiného. Ať už mluvíme o volném trhu, lidských právech, svobodě individua, občanské společnosti, nebo právním státě, vždy jsme ve vleku přeludu, jehož vnější či dojmová stránka a způsob, jak je vykládán před veřejností, jsou zcela něco jiného než jeho skutečný účinek na fungování společnosti jako takové. Naprosto stejný charakter má i „lék na neschopnost politiků“ nesoucí název „vláda odborníků“.

Protagonisté tohoto řešení problému zkorumpovaných politických vlád dokonce leckdy neváhají nazývat svůj vynález „meritokracií“ – vládou těch, kdo se vyznají a něco v životě již dokázali. Jakkoli se nejedná o vládu těch nejlepších a nejschopnějších, jinými slovy o vládu aristokratickou – my tu přece máme a chceme míti demokracii, nejde ani o vládu lidí, kteří by měli tu vlastnost, že vědí, jak vládnout. Tady musíme začít rozlišovat mezi vládcem a správcem. Vládce je politický suverén, který určuje rovněž konceptuální a ideologickou úroveň vládnutí, kdežto správce je člověk, který udržuje v chodu systém, jehož procesy, cílové chování, účel i ducha stanovil někdo jiný – konstruktér, který našemu správci nemusí být ani znám. A odborník ve vládě nevládne, jakkoli se holedbá tím, jak rozumí procesům ve státě, k jejichž řízení se cítí být vyškolen. Pouze spravuje dávno zavedený systém a o své správě je přesvědčen, že coby odborník ji vykonává nejlépe ze všech.

Vláda samozvanců

Hlavní rozpor v pojmu „vláda odborníků“ ovšem spočívá v tom, že neexistuje a nikdy neexistovala žádná škola vládnutí, dokonce neexistuje ani věda o vládnutí jako takovém. Odborníka na vládnutí proto nikdo nevychovává a neškolí, tudíž nikdo soudný se za takového člověka nemůže ani považovat. Z toho nutně vyplývá, že vláda odborníků je nutně vláda samozvanců, pokud tedy chceme mluvit o vládě a nikoli pouze o správě věcí veřejných. I v tomto smyslu ovšem pojem vlády odborníků pokulhává, protože ani správa věcí veřejných není studijním oborem. I v ní se očekává určitá interdisciplinární schopnost orientace v problémech majících značnou míru neurčitosti.

Jakou přednost by tedy měla mít vláda odborníků před vládou politiků? Tvrdím, že žádnou. Právě naopak. Odborníci vzhledem k tomu, že je jim cizí pojem politična a neopírají se o žádnou ideologii ani o politický světonázor, nejsou schopni rozhodování tam, kde se očekávají fundamentální změny a kde je třeba reagovat na nepředvídatelné situace. Ještě do větších absurdit se dostávají ti zastánci vlády odborníků, kteří propagují minimální stát a jsou nepřátelé etatismu. Tito zarytí individualisté a obhájci svobody tvrdí, že odborníci v praxi, byznysmeni a podnikatelé vědí nejlépe sami, co mají dělat, aby uspěli na trhu a uspokojili potřeby svých zákazníků, tudíž žádný státní úředník či politik jim do toho nemá co mluvit. K čemu potom jsou potřeba odborníci ve vládě? Aby udržovali vládu v blahé nečinnosti a chránili lidi před zásahy z úrovně státu? Nemyslitelné!

Falešná věda

Oblíbeným argumentem pro obsazení odborníků ve vládních postech je tvrzení, že tito lidé jsou ztělesněním vědy v praxi, a věda přece přináší jednoznačný pokrok a je výrazem objektivního poznání lidstva moderní doby. Připomeňme, že žijeme v době postmoderní a postkapitalistické. Spisovatel John Horgan má pravdu, když tvrdí, že nastal konec vědy a že současní vědci jsou pošetilí sektáři, kteří ztratili spojení s realitou a jsou užiteční pouze pro vynalézání technických zařízení, jejichž výroba je již dávno odtržená od základní vědy. Ruský filosof Alexandr Dugin k tomu dodává: Vlastně tu máme postmodernu: Vše je relativní, falešné, ironické, nesmyslné.

Otřesným příkladem pusté svévole nadutých vědců byly nedávné dva roky sanitárního teroru v souvislosti s tzv. pandemií koronaviru. Jakmile dala vláda volnou ruku odborníkům, najednou se vyrojil celý zástup epidemiologů, virologů, vakcinologů a imunologů, kteří se přiživovali na vynucovaných restrikcích a očkovacích vakcínách. Ty přitom byly nejen prokazatelně zcela neúčinné, ale vyvolávaly a dosud vyvolávají život ohrožující nežádoucí vedlejší účinky. Fantom mRNA vakcín následoval za fantomem pandemie koronaviru coby produktu počítačové simulace.

A jak se to má s tolik protežovanou vědou ekonomickou a královnou všech moderních společenských věd, politickou ekonomií? Ještě z dob reálného socialismu si pamatujeme, jak politická ekonomie prohlašovala za jediný lék proti vykořisťování člověka člověkem a proti všem ekonomickým krizím centrálně plánovanou ekonomiku řízenou těmi nejlepšími odborníky v oboru. Na druhé straně politická ekonomie v kapitalismu hlásá volnou a ničím neregulovanou tržní ekonomiku, jejíž hladké fungování je schopná zajisti pouze imaginární a všemocná ruka trhu zajišťující spontánní rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Dvě vědecké teorie, které si vzájemně protiřečí ze dvou protilehlých pólů názorového spektra. Obě si přitom činily nárok na objektivní platnost a obě byly stejně vzdálené od objektivní reality.

Filosofický pohled

Známý starořecký filosof Platón spatřoval odbornost k vládnutí ve filosofii, v moudrosti a vědění. Proto ve své Ústavě postavil do čela obce právě filosofy. Později z toho však ustoupil, protože zdatnost k vládnutí vyžaduje víc, než jen moudrost a vědění. Za zcela nezpůsobilé k vedení obce považoval řemeslníky, kteří jsou příliš úzce zahledění do pravidel a výnosů ve svém oboru a ve vleku těch nejnižších žádostí. Ty v současném světě zastupují techničtí odborníci. Ovšem čiré zlo pro směřování polis nacházel Platón u sofistů, kteří dokázali za mrzký peníz svojí rétorikou obrátit pravdu v lež a naopak. Ekvivalentem starořeckých sofistů jsou v dnešní době právníci. A koho dnes vybírají zastánci vlády odborníků jako ty nejvhodnější k vládnutí? Právníky, samozřejmě.

A koho zásadně odmítají? Přirozeně filosofy, lidi se samostatným a kritickým myšlením, kteří svými vhledy přesahují zavedený režim a mluví o nutnosti z gruntu změnit politický systém. Celý náš vzdělávací a informační systém totiž udržuje studované odborníky v iluzi Fukuyamova konce dějin, při němž lidstvo dosáhlo vrcholu pokroku tím, že zavedlo liberalismus a parlamentní demokracii. Ta údajně sice není ideální, avšak nic lepšího dosud lidstvo nevymyslelo a už nevymyslí. Namísto filosofů dnes nastupují technokraté, hlasatelé evangelia šířeného počítačovými a sociálními sítěmi, sociální inženýři a světlonoši virtuální reality, která má nahradit ten náš ošklivý a rozežraný reálný svět lidí a odstranit ho z povrchu zemského, aby pro sebe zachránili planetu před zničením.

Na závěr bude vhodné zmínit ještě jednu okolnost. Pokud šla řeč o změně systému, tak o takovou změnu je dnes usilováno z nejvyšších pater globální oligarchie, a to dokonce dosti tvrdým a nevybíravým způsobem. Mám tím na mysli SchwabůvVelký reset“, jímž má být svět přeorientován na tak zvaný „inkluzivní kapitalismus“, což je eufemismus pro nevolnický řád pod vládou nadnárodních korporací. A kdo této změně stojí nejvíce v cestě? Jsou to statisíce „odborníků“ ve všech možných funkcích státní správy, jinými slovy v řadách byrokracie. To jsou ti nejhorlivější údržbáři systému, kteří ve své setrvačnosti vzdorují jakýmkoli změnám a jsou proti nim bezmocné i celé garnitury vládních politiků. Máme tu tedy dlouhodobě zavedenou hotovou generaci správců věcí veřejných, byť se jí neříká „vláda odborníků“ ale „vláda úředníků“. V podstatě však jde o totéž.

One Response to “Přelud zvaný vláda odborníků”

  1. Mária napsal:

    “Falešná věda”

    O problematike bolo napísaných nemálo kníh, priamo k veci len málo, autori sa boja.

    Taktiež odchdázajúci profesori a dokonca aj “akademici” o tom otvorene hovoria “pozostalým” kolegom. No nič sa s tým nerobí.

    Peniaze od štátu tečú automaticky, všetci graduálne “rastú” podľa plánu…

    Kto to zastaví, keď medzi 100-kou titulovaných nájdeme sotva jediného, kto si situáciu plne uvedomuje a je ochotný ísť do nového modelu “praxou overených učiteľov”? Veď aj Eistein dostal “profesora” až po to čo čosi dosiahol.

    Dnes sa “vypĺňajú” prázdne miesta, aby sa “nestratili” z tabuliek. Šokujúce.

    Tzv. celoštátne komisie odborníkov posudzujúcich užitočnosť univerzít sú chabé, založené na “vzťahoch (ja tebe, a ty mne)”.

    Na ministerstve sme za 33 rokov nemali nikoho, kto by skutočne tomu školstvu v šírke porozumel.

    Treba hľadať aspoň jedného osvieteného človeka (s patričnou autoritou a exekutívou), ten zvládne to čo 1200 profesorov nedokázalo.

    Nechať na Slovensku 2 univerzity (BA, KE). Dáme to? Kedy?

Trackbacks/Pingbacks


Rudolf Jičín – Filosofie dějin a politika

Rudolf Jičín - Filosofie dějin a politika***
OSMÝ TITUL ŘADY METANOIA!
Po všech Němcích a Italech, ba i Japonci, s hrdostí dodáváme, že konečně od českého autora – Rudolfa Jičína!
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

28. května 1934 se ve francouzském Le Perreux-sur-Marne narodil Jean Haudry, vynikající lingvista a specialista na indoevropské studie na lyonské univerzitě. Přiklání se k arktickým teoriím o původu Indoevropanů. Aktivně se podílel na řadě nacionalistických iniciativ, včetně Sdružení pro výzkum a studium evropské kultury (GRECE), Front National nebo Pierreho Viala.
28. května 1948 zemřela ve skotském Obanu ve věku pouhých 33 let Unity Valkyrie Mitfordová, anglická šlechtična, známá zejména svým obdivem vůči nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi a nejproslulejší z Mitfordových děvčat, šesti dcer Davida Freeman-Mitforda. Po vypuknutí 2. světové války se pokusila o sebevraždu, následky zranění ji však konečně zabily až několik let po ní.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív