Categorized | Geopolitika

Prodejný John McCain

Republikánský kandidát na úřad amerického prezidenta John McCain na stránkách Wall Street Journal prohlásil „My všichni jsme Gruzíni”. Nakolik je výrok upřímný a nakolik se stal McCain jen placeným tlampačem gruzínské vlády Michaila Saakaschviliho je však sporné.

Poradce McCaina pro zahraniční otázky a současně jeho obchodní partner Randy Scheunemann totiž agentuře Associated Press vyzvonil, že na účet McCaina přibyl v poslední době od gruzínské vlády milión amerických dolarů ve dvou splátkách po 200 a 800 tisících dolarů. Jistě také s přihlédnutím k tomu, že americký senátor a prezidentský kandidát je placeným lobbyistou Saakaschviliho kliky, musíme hodnotit všechny jeho výroky, které se týkají současného konfliktu okolo agrese Gruzie proti Jižní Osetii a souvisejících událostí.

Nepochybně jde také o ukázku, že americká politika může být ovlivňována nejen domácími zájmy a americkými firmami. Kandidáta na amerického prezidenta si zřejmě může koupit kdokoliv. Stačí k tomu milión dolarů. A potom věřte americkým politikům.

Převzato ze serveru Res publica.

One Response to “Prodejný John McCain”

  1. dogbert napsal:

    To rusofilství bych zas nepřeháněl…

Trackbacks/Pingbacks


Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

22. ledna 1891 se v sardinském městečku Ales narodil italský marxistický filozof a komunistický filozof Antonio Francesco Gramsci. Ve svém díle se zabýval politickou teorií, sociologií nebo lingvistikou. Jeho nejvlivnějším příspěvkem byla teorie tzv. kulturní hegemonie, v níž přenesl důraz z ekonomického determinismu klasického marxismu na úlohu kulturních institucí při zachovávání moci vládnoucí třídy a která výrazně ovlivnila moderní levici.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív