Categorized | Kultura, Politika

Program nacionálního hnutí – cesta k Novému řádu, část 3

Herbert Schweiger

Herbert Schweiger

Autor: Herbert Schweiger

„Neomezený růst“ je založen na přeludu a lichvě. Systém je tak v naprostém područí finančního kapitálu, který sleduje výhradně své zájmy. Výsledek: nejdokonalejší vykořisťovací mašinérie všech dob, vítězství 19. století! Schweiger svou revolučně-konzervativní směrnicí ukazuje k „novému řádu“, v němž by hospodářství opět ovládl zdravý (selský) rozum a místo kupecké a lichvářské snahy po zisku nastoupila státnická odpovědnost…

VIII Selství a kultura

Vyznání:

Hlásíme se k jednomu z poznatků zákonů života v souladu s pojetím dějin a světa, ke kultuře a způsobu žití, které jsou zakořeněny v našem národě a původně vyrůstaly ze síly selství.

Požadavek:

1. Zajištění potravin z vlastní půdy musí být pro politiku nejsvrchovanějším přikázáním.
2. Ozdravení a upevnění selského stavu je jedinou zárukou zachování národa od základu: dědictví a země [Erbe u. Erde] jsou jednotou.
3. Podpora přesídlení částí národa z městských a průmyslových aglomerací do venkovských oblastí má velký význam pro dosažení mravně-duchovní harmonie.
4. Boj proti falšování německé historie! Národ, který se nehlásí ke své historii, se sám připravuje o sílu do budoucna.
5. Skončit s rozkladem mravu, umění a pořádku podporovaným z veřejných prostředků.


IX Svoboda pro kulturně tvůrčí výkon

Vyznání:

Svoboda svědomí a náboženství, spravedlivý stát a sebeurčení národa jsou nejdůležitějšími nosnými sloupy státního uspořádání. Svoboda jednotlivce sahá tak daleko, aby nebyla ohrožena svoboda bližního.

Podpora:

1. Zavedení prezidentské demokracie, v níž se slučují princip výběru a odpovědnosti. Životní zájmy národa stojí nad stranami a stavy.
2. Obce prostřednictvím nominování vybraných mužů musejí obdržet větší vliv na zemskou a spolkovou politiku.
3. Politikův ideál musí znít: Sloužím národní pospolitosti!

X Bezpečnostní politika a vojenství

Vyznání:

Vojenská služba je čestnou službou pro národ a domovinu.

Požadavek:

1. Znevažování vojáka musí být ihned ukončeno.
2. Odmítání vojenské služby pomocí civilní služby neexistuje.
3. Vojenské tradice jako čest, věrnost, splnění povinnosti musejí být vodítkem pro vojenskou výchovu.
4. Nejsvrchovanější přikázání spočívá v tom, že německý voják smí být nasazen jen za bezpečnost vlastního národa a Evropy.

„Svoboda a bezpečnost Evropy se odvíjejí od osy Paříž-Berlín-Moskva!“

Poznámka DP: Podstatnou část Schweigerovy knížky Deutschlands neue Idee: Nationales Manifest für Deutschland und Europa (2004) pak tvoří rozvedení a precizování jednotlivých bodů zde uveřejněného akčního programu. Úplný její překlad připravujeme pro edici Orientace na webových stránkách Tradice budoucnosti. Bude-li zájem, vyjde text v omezeném nákladu také „samizdatovým“ tiskem, podobně tomu bylo u většiny titulů z této řady.

Jak potěšeně konstatoval Pierre Krebs ze Semináře Thule, Schweiger přišel s koncepcí, která v podstatě odpovídá té Fayeho z Proč bojujeme.

Sám Schweiger ji v citacích opírá mj. o tyto autority: John R. Baker (Race), Irenäus Eibl-Eibesfeldt (č. Člověk – bytost v sázce), Helmut Creutz (Das Geld-Syndrom), Samuel P. Huntington (č. Střet civilizací), Konrad Lorenz (č. Takzvané zlo; 8 smrtelných hříchů), Ernst Mayr (č. Co je evoluce) a samozřejmě – Friedrich Nietzsche (Sämtliche Werke).

Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív