Po patetickém přijetí ruského lídra v Řecku vyšlo najevo, že zde byl Vladimír Putin velmi očekáván. V době své návštěvy Řecka prezident navštívil svatou zemi a zúčastnil se bohoslužby na ostrově Athos.
Pouť ruského vůdce se neobešla bez zajímavého incidentu, když řečtí mniši posadili Putina na byzantský trůn. Právo sedat na něm měli pouze byzantští císařové. V tomto okamžiku se řecký prezident Prokopis Pavlopulos musel spokojit s lavičkou vedle obyčejných občanů.
To mimochodem svědčí o tom, že představitelé pravoslavných mnišských občin čekali obecně více než na Pavlopulose na prezidenta Ruské federace.
„Putin je jediný opravdový světový vůdce. Koho je s ním možné srovnávat? Obamu? Merkelovou? Oni mu nejsou rovni,“ uvedl otec Efraimos, který na Athosu slouží asi 20 let.
Barack Obama na návštěvě vesnice, kde žili jeho předkové (Keňa, 2006). Svůj k svému.
„Je to pravoslavný vůdce, který je připraven bránit Řecko, bude-li to nutné,“ uvedl další mnich.
Takový obrázek jasně ukazuje, že žádná západní propaganda nemůže přesvědčit určitou část Evropanů. Nehledě na Západem nafouknutou rusofobní hysterii respektují, ctí a přednostně vidí jako vůdce „svého“ státu Putina.
Jen bych doplnil k překladu, že po pádu Konstantinopole v r. 1453, kdy definitivně podlehla Turecku, nejvýznamnějším zázemím pravoslavné církve, která je zároveň jakýmsi kontinuálním strážcem byzantského odkazu, se stalo Rusko.
V ruském prostředí a pravoslavném prostředí obecně je Moskva brána jako jakýsi dědic a nástupce byzantské říše a jako Třetí Řím. Na úrovni takových událostí, jakou byla i Putinova státní návštěva Řecka, není nic ponecháno náhodě a vše, co je součástí oficiálního jednání a ceremoniálu, včetně drobností či užitých žertů, má svůj promyšlený symbolický význam.
Naprosto výjimečné posazení Putina při pravoslavné bohoslužbě v Řecku na autentický trůn vyhrazený jen bývalým byzantským císařům naznačuje další připravované posuny v zónách vlivu mocností a dalších sil v Evropě a nejen v ní.
Podobně jako jasně červené šaty vévodkyně Kate při rovněž patetickém přijetí čínského prezidenta ve Velké Británii – červená barva šatů tradičně v Číně náleží na svatbě nevěstě. V tomto případě Kate symbolizovala budoucí Británii jako „čínskou nevěstu.“ Je známo, že těžiště globálních financí se postupně z Anglie přesouvá do Číny. Připomněl bych i přijetí čínského prezidenta naším Milošem Zemanem v letošním roce, s jeho prohlášením o tom, že teď už je Česká republika zemí nepodléhající diktátu Washingtonu a Bruselu. Na neformálním setkání delegací na jedné fotografii září červeně jeden jediný svetr mezi rozepnutými tmavými saky a košilemi s rozhalenkami – Zemanův.
*** DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.
Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden
*** Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.
Ernst Jünger – Dělník
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečníkJonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
***
***
29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek 
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a
Nejnovější komentáře