„Řeči o humanitářství a ohledech neznamenají v porovnání se záchranou našich bratří na jihu a napříč Izraelem a obnovou míru v naší zemi vůbec nic.“ Dov Lior
Přední sionistický duchovní z židovské osady na Západním břehu v sobotu v průběhu pohřbu izraelského otce se synem – které zastřelili palestinští teroristé – prohlásil, že pařížské útoky byly s ohledem na to, co Evropané „udělali našim lidem před 70 lety,“ zasloužené.
O výroku vrchního rabína izraelské osady Kirjat Arba Dova Liora jako první informovala zpravodajská agentura Walla!
„Hříšníci v krví nasáklé Evropě si to zaslouží za to, co před 70 lety udělali našim lidem,“ řekl Lior.
Kontroverzní rabín se už v minulosti pochvalně vyjádřil o knize „Králova tóra“ z roku 2009, jejímž spoluautorem byl známý představitel radikálních osadníků rabín Jicchak Šapira, a která připouští ve válce i zabíjení nežidovských civilistů.
Když byl kvůli možnému podněcování k násilí předvolán policií k podání vysvětlení, odmítl se dostavit se slovy, že Tóra nepodléhá policejní pravomoci. Následně byl zatčen a vyslechnut, žádné obvinění však vzneseno nebylo.
Loni zveřejnil Lior dopis, podle něhož židovský zákon povoluje zničení celého Pásma Gazy za účelem dosažení míru na jihu země.
Lior prohlásil, že byl dotázán, zda židovský zákon dovoluje ublížit civilnímu obyvatelstvu, které přímo není spojené s bojovníky.
Napřed citoval názor proslulého rabína ze 16. století, Pražského Maharala, který napsal, že napadený národ může vést proti útočníkovi nelítostnou válku, a že nemusí brát ohledy na bezpečnost lidí osobně se účastnících nepřátelských akcí.
Lior přidal tuto interpretaci: „V čase války smí napadený národ potrestat nepřátelské obyvatelstvo, jak pokládá za vhodné, tedy např. odříznutím zásobování či elektřiny, stejně jako bombardováním celé oblasti podle úsudku ministra obrany; nemusí zbytečně ohrožovat vlastní vojáky a místo toho podniknout drtivá opatření k vyhlazení nepřítele.“
K nepřátelským akcím proti Hamásu rabín dále řekl: „Co se Gazy týče, mohl by ministr obrany dokonce nařídit zničení celého Pásma, aby jih už dál netrpěl a aby se předešlo dalším újmám našeho lidu, který už tolik vytrpěl z rukou okolních nepřátel.“
A uzavřel: „Řeči o humanitářství a ohledech neznamenají v porovnání se záchranou našich bratří na jihu a napříč Izraelem a obnovou míru v naší zemi vůbec nic.“
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.
Ernst Jünger – Aladinův problém
*** Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
*** Objednávejte ZDE
22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruskýspisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševickéstrany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
***
22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil
Nejnovější komentáře