Categorized | Geopolitika

Radar: Nic není rozhodnuto

Autor: Oskar Krejčí

Podle dostupných informací prohlásil americký ministr obrany Robert Gates při inspekci na Aljašce, že se rýsuje kompromis mezi Spojenými státy a Ruskou federací ohledně Národní protiraketové obrany USA. Podle něho by tento kompromis měl vypadat tak, že nejen na území Polska, ale i na území Česka by měly být umístěny americké rakety-lapače, radary by pak měly být postaveny v Rusku a využívány oběma velmocemi.

Z této zprávy vyplývá, že se část administrativy prezidenta Baracka Obamy nevzdala plánů na vybudování Národní protiraketové obrany USA. Tedy projektu, který výrazně destabilizuje mezinárodní situaci. I když se na první pohled může zdát, že výše zmíněná údajná dohoda mezi Washingtonem a Moskvou by mohla situaci zklidnit, její důsledky by mohly být nedozírné – a to nejen ve vztahu k Íránu a muslimskému světu, ale i vůči Číně. Nemluvě o tom, že by se americký voják nedostal pouze k hranicím Ruska, o což Pentagon usiluje již dávno, ale přímo na ruské území.

Přesto se jako důležitější jeví něco jiného: pokračování v programu Národní protiraketové obrany USA je pokračováním v projektech kosmických válek. Tento projekt je ale v zásadním rozporu s vizí globálního jaderného odzbrojení, kterou Obama představil v dubnu na Hradčanském náměstí. A nejen to: podkopává možnost zásadní dohody o redukci strategických zbraní mezi USA a Ruskem, která by měla získat základní kontury při jednání prezidentů Baracka Obamy a Dmitrie Medveděva počátkem července v Moskvě. Hlavní důvody jsou dva.

* Národní protiraketová obrana USA vnáší nedůvěru mezi státy. Předně, i když přijmeme tezi Washingtonu, že není budována proti Rusku a Číně, musíme zároveň uznat, že proti Rusku a Číně může být využita. Dojde-li kredukci strategického arzenálu Ruska a zároveň ke zdokonalení protiraketové obrany USA, hrozí nebezpečí, že vPentagonu někdo podlehne iluzi, že lze vjaderné válce zvítězit.

* Některé informace, které pronikly z týmů připravujících novu dohodu USA a Ruska o mezení strategických sil, říkají, že Washington usiluje o redukci jaderných náloží, nikoliv však o snížení počtu nosičů. To by mohlo znamenat, že chce strategické nosiče přezbrojit – místo nukleárních náloží dát nové, vysoce účinné nejaderné nálože schopné plnit strategické cíle.

Při takovémto záludném – a dlužno dodat i naivním – přístupu hrozí, že selžou nejen Obamovy snahy o jaderné odzbrojení, ale i představy o radikálním snížení strategických arzenálů.

Vedlejším produktem výše zmíněných pokusů oživit Národní protiraketovou obranu USA je i chování některých politických subjektů v Česku. Nového ministra obrany rozhodně nelze podezřívat, že by se zřekl svého nadšení pro vybudování americké vojenské základny v naší zemi. To, že pokládá aktuální situaci za nevhodnou k otvírání daného tématu ve Sněmovně, neznamená, že nevidí pro rakety či radar v Bradech světlou budoucnost po volbách. A pan ministr j jen symbolem přibližujícím chování celých stran, hnutí a některých medií.

Svržení vlády v nejméně vhodný okamžik a situování voleb na říjen výrazně oslabilo levici. Z televizní obrazovky zmizely spory uvnitř vládních stran. Pravicová koalice se vyvinila z narůstajících ekonomických problémů, ala i hrátek s poplatky u lékařů a lékárníků. Lidovcům poskytne naději na resuscitaci návštěva papeže koncem září. Divoký antikomunismus bude mít v předvečer 20. výročí sametové revoluce na televizních obrazovkách své bakchanálie. Téma americké vojenské základny bude vytlačeno z oficiózních medií.

Řečeno stručně, byť opět pouze symbolicky: když se přepočtou výsledky voleb do Europarlamentu na mandáty ve Sněmovně, získala by koalice ODS a KDU-ČSL plných 105 křesel. A radar či rakety zelenou.

Ne, opravu zatím nebylo rozhodnuto.

Zdroj: Res Publica

Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Víte, že…

31. března 1909 se v Perpignanu narodil francouzský spisovatel, básník, novinář a literární kritik Robert Brasillach. Po dobytí Francie Němci se ze svých původních ideologických pozic blízkých Maurrasově Action française přesunul  blíže hitlerovskému národnímu socialismu. Za svou „intelektuální kolaboraci“ byl také už v zimě 1945 odsouzen k smrti a přes přímluvu některých francouzských intelektuálů popraven.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív