Robert Spitzer, americký židovský psychiatr, který „normalizoval“ homosexualitu, zemřel ve věku 83 let

„Dnešní existence legálních sňatků homosexuálů je zčásti zásluhou Boba Spitzera.“

„Dnešní existence legálních sňatků homosexuálů je zčásti zásluhou Boba Spitzera.“

Spitzer sehrál významnou roli při odstranění homosexuality ze seznamu duševních patologií

Dr. Robert Spitzer, americký židovský psychiatr, který sehrál významnou roli při vytváření stávajících standardů popisu mentálních poruch a odstranění homosexuality ze seznamu duševních nemocí, zemřel v pátek (27. prosince 2015, pozn. DP) ve věku 83 let v Seattlu.

Jeho manželka, emeritní profesorka na Kolumbijské univerzitě Janet Williamsová, dodala, že k úmrtí došlo následkem srdeční choroby.

Spitzerova účast na několika vydáních Příručky pro diagnostikování a statistiku duševních nemocí (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, DSM) pomohla definovat všechny významné poruchy „takovým způsobem, aby se všichni odborníci mohli shodnout, co to vlastně mají před sebou,“ dodala Williamsová, která s manželem spolupracovala na DSM III z roku 1980, který se stal bestsellerem. „Šlo o průlomový počin,“ popisuje to s odstupem desetiletí.


Spitzer dospěl k výsledným definicím duševních nemocí po konzultacích s experty v každé diagnostické kategorii, z nichž si pořizoval poznámky, napsal New York Times.

„Než se jen odvolávat a autoritu, na Freudovu autoritu, snažil jsem se ptát: Existují studie? Máme důkazy? Všichni lidé, které jsem pověřil, se zavázali řídit se daty,“ řekl Spitzer časopisu New Yorker v rozhovoru z roku 2008.

Dr. Allen Frances, emeritní profesor psychologie na Dukeově univerzitě a šéfredaktor novější verze Příručky o Spitzerovi pro Timesy řekl, že „byl zdaleka nejvlivnějším psychiatrem své doby.“

Aktivisté za práva homosexuálů oceňují Spitzera za vyjmutí homosexuality ze seznamu duševních nemocí ve vydání DSM z roku 1973. Pro tuto iniciativu se rozhodl po setkání s gay aktivisty, kde si uvědomil, že homosexualita nemůže být porucha, jestliže se homosexuálové cítí ve své sexualitě pohodlně.

Během debaty psychiatrické odborné veřejnosti na téma homosexuality řekl Spitzer Washington Post: „Medicinská porucha se musí projevovat buď subjektivním strádáním – bolestí – nebo obecným ztížením společenského fungování.“

Dr. Jack Drescher, newyorský homosexuální psychoanalytik pro Timesy dodal, že Spitzerovo úspěšné úsilí o vyškrtnutí homosexuality ze seznamu nemocí představovalo významný triumf hnutí za práva homosexuálů: „Dnešní existence legálních sňatků homosexuálů je zčásti zásluhou Boba Spitzera.“

V roce 2012 se Spitzer veřejně omluvil za studii z roku 2001, podle níž může tzv. reparativní terapie udělat z homosexuálů heterosexuály, pokud o to skutečně stojí. V rozhovoru pro Times se v roce 2012 přiznal, že studie měla zásadní nedostatek spočívající v tom, že se ptala lidí, kteří podstoupili reparativní terapii, zda se změnila jejich sexuální orientace.

Spitzer: „Když jsem si četl komentáře (ke studii), uvědomil jsem si problém, veliký problém, který jsem nedokázal vyřešit: Jak si můžete být jistý, že se někdo skutečně změnil?“

Nekrolog Robert Spitzer, Jewish American Psychiatrist Who ‘Normalized’ Homosexuality, Dies at 83 vyšel na stránkách Haaretz.com 27. prosince 2015.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruský spisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševické strany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív