Srdce Západu

Autor: Cologero

Marsilio Ficino v roce 1471 sepsal v návaznosti na předcházející myslitele následující seznam zakladatelů hermetické tradice. Tento krok ukázal podstatu hlubokých a velkých myšlenek, na kterých byla postavena duchovnost Západu až do moderní doby. Místo spoléhání na jakési volné modernistické výklady by měli ti, kteří se snaží pochopit či znovustvořit duchovnost Západu, začít s tímto seznamem. Cílem není zjistit, co si myslet, nýbrž jakým způsobem myslet, obzvláště jak sjednotit svou mysl s duchem Srdce Západu.


Zde je několik poznámek k seznamu:

  • Skutečným zdrojem západní civilizace je Egypt, nikoliv Indie.
  • Akademici možná toto schéma odmítnou vzhledem k nedostatku písemných zdrojů. To není nic neobvyklého, protože hermetické učení se předává pouze ústně v řeči symbolů.
  • Existující spisy reprezentují školu založenou jednou z těchto postav, ale byly shromážděny, sepsány a seškrtány pozdějšími studenty.
  • Někteří lidé budou považovat ideje těchto myslitelů za nějaké „new age“ nebo „okultismus“. To pouze poukazuje na to, jak moc jsme se již vzdálili duchovním kořenům Západu.
  • Počátky hermetické nauky lze nalézt tam, kde později vznikla Římská říše.

Hermes Trismegistos

Egyptský kněz Hermes [1] byl zakladatelem hermetické filosofie a vědy. První křesťané považovali Herma za křesťanského proroka. Rozpoznali v něm nositele primordiální tradice, jejíž nauka je včleněna ve všech opravdových náboženstvích.

Orfeus

Přinesl Řekům hudbu, poezii a literaturu do té doby Západu neznámou. Přinesl jim rovněž znalost náboženských mystérií.

Pythágoras

Pythágoras byl Řek, který po studiích v Egyptě založil v Řecku esoterickou školu. Základem jeho filosofie byla matematika. Používání čísla v esoterní symbolice je příznačné pro západní rasy.

Filoláos

Filoláos pokračoval v Pythágorově práci v oblasti hudby a matematiky. Rozpoznal existenci idejí definujících kosmos.

Platón

Platón podrobně rozvedl pythágorejskou filosofii. Měl největší vliv na filosofii Západu a křesťanství je, jak prohlásil Whitehead [2], „platonismem pro masy“. Navzdory velkému množství přístupných písemných materiálů předával Platón nejpodstatnější nauky pouze ústně ve své Akademii.

Apollónios

Velký pythágorejský filosof, učitel a divotvůrce.

Plótínos

Plótínos byl egyptský filosof, který rozvedl esoterní aspekty platónismu. Přestožel byl „pohanem“, jeho filosofii převzali někteří z nejvýznamnějších křesťanských teologů. Strávil svůj život v Římě, čímž se kruh Egypt – Řím uzavřel.

Poznámky:

[1] René Guénon (Král Světa, 2009) uvádí, že dílo, které se obvykle připisuje Thovtovi či Zarathuštrovi, bylo dílem celé kněžské kasty.
[2] Alfred North Whitehead (1861 – 1947), anglický filosof, matematik a metafyzik žijící v Americe, který bývá někdy považován za nejvýznamnějšího anglo-amerického filosofa 20. století.

Článek The Heart of the West vyšel na stránkách Gornahoor dne 13. prosince 2010.

Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív