Na pozadí krize v Gruzii vidí mnozí komentátoři a akademici návrat rétoriky a politiky studené války. Toto přesvědčení je ale nepochopením mezinárodní politiky od konce pádu berlínské zdi. Zatímco období studené války bylo bipolárním rozdělením světa na dvě neformální sféry vlivu, posledních dvacet let byl svět pod sférou vlivu jedinou. Zatímco studená válka začala tím, co Winston Churchill poprvé pojmenoval jako „pád železné opony,” válka jediného světového hegemona za udržení své výsostné pozice začala jejím stržením. Zatímco ve studené válce proti sobě bojoval kapitalismus s komunismem, v posledních letech nám bylo tvrzeno (Kosovo, 11. září, Afghánistán, Irák, Írán), že dnes proti sobě může stát jen jednotná fronta „humanity” proti jejím „nepřátelům.” Článek vyšel na blogu autora.
*** DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.
Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden
*** Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.
Ernst Jünger – Dělník
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
3. dubna 2010 byl ve spánku na své farmě ve Ventersdorpu zavražděn černošskými vrahy jihoafrickýbělošský politik a aktivista, zakladatel a dlouholetý předseda Afrikaner Weerstandsbeweging (AWB) Eugène Terre'Blanche. Stavěl se proti konci apartheidua jeho AWB plánoval vzdorovat černošské nadvládě i ozbrojenými prostředky.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
Na pozadí krize v Gruzii vidí mnozí komentátoři a akademici návrat rétoriky a politiky studené války. Toto přesvědčení je ale nepochopením mezinárodní politiky od konce pádu berlínské zdi. Zatímco období studené války bylo bipolárním rozdělením světa na dvě neformální sféry vlivu, posledních dvacet let byl svět pod sférou vlivu jedinou. Zatímco studená válka začala tím, co Winston Churchill poprvé pojmenoval jako „pád železné opony,” válka jediného světového hegemona za udržení své výsostné pozice začala jejím stržením. Zatímco ve studené válce proti sobě bojoval kapitalismus s komunismem, v posledních letech nám bylo tvrzeno (Kosovo, 11. září, Afghánistán, Irák, Írán), že dnes proti sobě může stát jen jednotná fronta „humanity” proti jejím „nepřátelům.”
***
***
***
3. dubna 2010 byl ve spánku na své farmě ve
Nejnovější komentáře