Na pozadí krize v Gruzii vidí mnozí komentátoři a akademici návrat rétoriky a politiky studené války. Toto přesvědčení je ale nepochopením mezinárodní politiky od konce pádu berlínské zdi. Zatímco období studené války bylo bipolárním rozdělením světa na dvě neformální sféry vlivu, posledních dvacet let byl svět pod sférou vlivu jedinou. Zatímco studená válka začala tím, co Winston Churchill poprvé pojmenoval jako „pád železné opony,” válka jediného světového hegemona za udržení své výsostné pozice začala jejím stržením. Zatímco ve studené válce proti sobě bojoval kapitalismus s komunismem, v posledních letech nám bylo tvrzeno (Kosovo, 11. září, Afghánistán, Irák, Írán), že dnes proti sobě může stát jen jednotná fronta „humanity” proti jejím „nepřátelům.” Článek vyšel na blogu autora.
*** Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
*** Objednávejte ZDE
22. ledna 1891 se v sardinském městečku Ales narodil italský marxistický filozof a komunistický filozof Antonio Francesco Gramsci. Ve svém díle se zabýval politickou teorií, sociologií nebo lingvistikou. Jeho nejvlivnějším příspěvkem byla teorie tzv. kulturní hegemonie, v níž přenesl důraz z ekonomického determinismu klasického marxismu na úlohu kulturních institucí při zachovávání moci vládnoucí třídy a která výrazně ovlivnila moderní levici.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
Na pozadí krize v Gruzii vidí mnozí komentátoři a akademici návrat rétoriky a politiky studené války. Toto přesvědčení je ale nepochopením mezinárodní politiky od konce pádu berlínské zdi. Zatímco období studené války bylo bipolárním rozdělením světa na dvě neformální sféry vlivu, posledních dvacet let byl svět pod sférou vlivu jedinou. Zatímco studená válka začala tím, co Winston Churchill poprvé pojmenoval jako „pád železné opony,” válka jediného světového hegemona za udržení své výsostné pozice začala jejím stržením. Zatímco ve studené válce proti sobě bojoval kapitalismus s komunismem, v posledních letech nám bylo tvrzeno (Kosovo, 11. září, Afghánistán, Irák, Írán), že dnes proti sobě může stát jen jednotná fronta „humanity” proti jejím „nepřátelům.”
***
Nejnovější komentáře