Délský potápěč

Korporace často manipulují těmi nejnižšími pudy a nejmladšími lidmi

Americký politolog Benjamin Barber (autor řady významných děl, v minulosti například „Jihad vs. McWorld„) v roce 2007 vydal další neméně zajímavou knihu (žel, doposud v Česku nepřeloženou), zabývající se vztahem demokracie ke konzumnímu životnímu stylu. „Consumed“, jak se publikace jmenuje, že sžíravou kritikou západní společnosti, směřující svou konzumní podstatou k infantilizaci a ohrožení svobody. Barber narozdíl od neoliberálních fundamentalistů tvrdí, že kvalitu společenských procesů a žití nelze poměřovat čistě růstovými faktory. Svoboda představuje hlubší fenomén a nelze ji redukovat na svobodu tržní. Na jednu z Barberových myšlenek, a sice jak globální trh a reklamni průmysl narušují vývoj dětí, výborně navazuje šokující a syrový dokument „Consuming Kids“.

Continue Reading

Autor: Benjamin Barber

Komentátor Bob Moon: Nepřerušujte mě, pokud jste to už slyšeli. Vláda má několik nových nápadů, jak podepřít národní bankovní systém. Barack Obama slíbil, že daňovým poplatníkům, kteří přijdou do banky, musí být  poskytnuta půjčka. Avšak plán, jak dostat více než 1,5 miliardy dolarů do ekonomiky je bez jakýchkoli bližších  detailů. Jak si máme být jisti, že to opět nebudou hromnice? Politický komentátor Ben Barber má nápad. (přepis úryvku reportáže)

BENJAMIN BARBER: Ministr financí Tim Geithner nabídl dvoufázový bankovní bailout, který je užitím cukru, ovšem bez biče.  Chybí bič. A to je problém. Banky si propočítávají, co udělají s tak velkými penězi a usilovně hledají cestu, kterou by opakovaly to, co přivodilo poslední pád. Co takhle návrh, proti kterému nemůže žádný volnotržní fanatik nic namítat: poukázky.

Continue Reading

Devadesátá léta byla svým způsobem přelomovou dobou. Učenci a filosofové se předháněli ve snaze formulovat co nejobsáhlejší a nejvýstižnější teorii, která by postihla hlavní problémy současnosti a na základě jejich analýzy formulovala predikativní teorii budoucnosti lidstva jako takového. To vedlo k vytvoření skutečně velkého množství všemožných vizí a teorií, z nichž však za významnou pozornost stály následující tři: Fukuyamův „konec dějin a poslední člověk“, „střet civilizací“ Samuela Huntingtona a „civilizace tří vln“ Alvina Tofflera.

Ačkoli je pokus jakkoli předvídat budoucnost značně ošemetný a omezující v tom, že zkrátka nemůžeme teoreticky odhadnout, jaké procesy vzniknou a jak pohnou kolem dějin u tak myšlenkově pestrého druhu, jakým lidé jsou, je evidentní, že se v současnu nacházíme každopádně ve zlomové době. Naše doba však, zdá se, nastolila více otázek, než na kolik známe odpovědi.

Continue Reading