Délský potápěč

Meeting Brno: Etnická rozmanitost salónní buržoazní levice aneb Kázat vodu a pít víno.

Autor: Axel Seidelmeier

Tentokráte budu trochu brnocentristický. Zase mě inspirovala jedna dobroserka. Prostě další báječná mladá, inteligentní a citlivá žena, jenže HateFree verze pro kecálistické zmrdéčky typu Daniela Zemana nebo Matěje Hollana a jim podobných (aby to cajzlům nebylo líto, tak ti mají například Járu da Cermana nebo superzmrda Jana Vrobela /s krásnou adresou na Facebooku, končící škaredým číslem 18/, který to dotáhl od kariéry v Radical Boys Brux až na občanského aktivistu). Brno je jen jednou z dalších laboratoří nepolitické politiky, resp. politických zástupců Žít Brno, kteří do rozhodovacích procesů, tedy do sféry politiky, zatahují tzv. kulturní sféru (neziskovky a osvícené blbečky). V reálu se jedná o militantní liberální organizace kosmopolitního charakteru, jejichž agendou jsou cikáni, přivandrovalá verbež nejrůznějších barev (od Erasmáků a afrických studentů až po optimistický „welcoming“ nepřicházejících migrantů) a rozdmýchávání starých „bolestí“ (problematika odsunu Němců).

Continue Reading

Vypsaná ruka, fatcap… Klasické dílo „bojovníka slova“ aneb jak praví Bruno Ferrari „za tu dobu co se pohybuju ve scene nebo kolem sceny jsem zazil hodne typu lidi co pisou, diskanty, hiphopry, metalaky, zevlaky, slusnaky, mlady stary, zenaty i teply.ale ne nacka.“

Autor: Axel Seidelmeier

O týden jsem se svým zpravodajem zpozdil, ale za to se urodilo. Kde začít? Tak hlavně se čmáralo po HateFree lokálech. Kdo čmáral, to není jistý, ale podle stupidity provedení bych to tipoval na BIS, aktivisty Antify nebo jiný specialisty. Pravděpodobnost, že by někdo čmáral sprejem symboliku vlasteneckých hnutí z první poloviny 20. století, který mají banán už řadu let a zároveň by byl tím přesvědčeným je docela malá (ale je, pač debilů je furt dost!). Ale ČT má co žrát a „protože taková je doba a ať má nová levice samu sebe za progresivní, vyznačuje se kolotočářskou mentalitou, banalitou černobílého vidění světa, je společenstvím snadno konzumovatelných pravd“ – jak trefně, ač se zcela jiným záměrem, uvedla spisovatelka Petra Hůlová ve svém mnohoznačném článku na ono téma (sama je to novolevota jak bič). Každopádně tady dlouho nebyl pravej extrém, tak ho začneme trochu řešit. Sebereme Bartoše za jeho dlouhodobý, trapně komediální asemitismus, přinutíme ho k nepokračování v trestné činnosti a ukážeme domnělýmu pravýmu extrému – Achtung blbečkové, stát si rozvracet nedáme! Streitbare Demokratie funguje – abychom nezapomněli! Jen mně není jasné, kdo dnes onen pravý extrém, jak schematicky fízlové a bizoni třídí, reprezentuje. Ale to je na fantazii každýho z vás. A fízlaparát a ouřadové musí vykazovat taky nějakou tu činnost, aby zaplatili děckám žemli v Měkáču.

Continue Reading