Tag Archive | Identitesz

Střety nacionalistů s homosexuály během „pochodu hrdosti“ v Budapešti

 

Hnutí 64 žup (HVIM)

 

Autorka: Melissa Meszarosová

Minulý týden (tj. na začátku července 2017 – pozn. DP) nastal v Budapešti čas na obvyklé defilé do sadomaso souprav oděných gayů, leseb, trasgender lidí, hippies s dredy, agresivních feministek, milců ilegálních muslimských imigrantů a jejich politických zástupců z řad krajní levice, kteří se co možná nejhlasitěji shromáždili v centru města, což vyvolalo znechucení většinově konzervativních Maďarů a značně smíšené reakce turistů z celého světa.

Podobně jako další podobné průvody v západním světě měla i tato akce posloužit jako hlučná pestrobarevná maska, pod níž globalisté míní vnutit svou protievropskou a proti rodinnou ideologii nic netušícím lidem. Už jen samotná skutečnost, že tyto „progresivní“ skupiny cítí potřebu nutkavě opakovat přeslazené floskule o svobodě, rovnosti, lidských právech, spravedlnosti a toleranci jako ospravedlnění svých pokusů natrvalo proměnit společnost ke svému obrazu, by měla přinejmenším vzbudit podezření.

Při pohledu na seznam do průvodu zapojených a zastoupených organizací a skupin spolehlivě nalezneme všechny liberální maďarské politické strany, Migszol (Maďarská skupina pro solidaritu s migranty), ale také skupinky ještě podivnější: vegany, polské furries nebo Poliamoria Magyarország, tedy skupinu prosazující volnou lásku a vztahy více než dvou lidí současně.

Continue Reading

Posted in Reportáže, Politika, Zprávy ze světa


Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruský spisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševické strany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív