Menzo: Skutečně věříte tomuto scénáři [popsaném ve vaší knize Avant-Guerre předpovídajícímu největší rasovou válku na Západě]?

GF: Věřím, stejně tak jako věřím že pokud jedete v protisměru na dálnici tak dojde k čelnímu nárazu. Přesný okamžik nárazu je obtížné předvídat, ale je jisté že k němu dojde. Přibližně během příštích deseti let budeme konfrontováni s něčím, co jsme předtím nikdy neviděli a nezažili. Bude to víc než jen rasová válka, směřujeme k ekonomickým kolapsům, ekologickým krizím, katastrofickému nedostatku ropy.. Všechny vlády na světě se zabývají krátkodobými záležitostmi a není nic, co by bylo víc zhoubnějšího. Často se říká, že Země je nemocná. Avšak člověk je nemocný.

Menzo: Po útocích na newyorská dvojčata jsme si náhle uvědomili, jak je globální ekonomika zranitelná. Je k ní nějaká alternativa?

GF: Globalizace nezačala v minulém století, ale v století šestnáctém. Nicméně tento fakt nezabrání blížící se katastrofě (spíše ji urychlí). Alternativu globalizaci nazývám „l’autarchie économique des grands espaces“ (kontinentální ekonomická soběstačnost). V tak velkých územích, jakým je například Evropa může být volný pohyb zboží, kapitálu a práce (za předpokladu, že byly postaveny bariéry proti ostatním geo-ekonomickým blokům). Pokud všechny velké kontinentální prostory jako Evropa, Asie, Afrika atd. budou praktikovat takovou autarkickou politiku, bude možné udržovat jistou úroveň blahobytu na světě. Není nutné obětovat vše volnému obchodu. To, že textilní výrobky jsou masově vyráběny v Číně mělo strašný dopad na francouzský textilní průmysl. Ale oblečení ve Francii nezlevnilo, stejně jako čínští textilní dělníci nepoznali žádné větší zlepšení jejich životní úrovně. Profitoval z toho jen obchod.

Menzo: Jakou důležitost přisuzujete globální ekonomice?

GF: Takovou jako přisuzuji nemožnosti integrace velkého počtu přistěhovalců. Generál De Gaulle říkal: „K tomu, abyste mohli udělat kir [míchaný nápoj] potřebujete bílé víno a cassis (rybízový likér). Pokud přidáte moc cassis, už to není kir“. Tohle je jen jiný způsob jak říct, že je možné asimilovat jen určitý počet přistěhovalců. V současnosti, v Seine-Saint-Denis a některých dalších pařížských departmentech (a také v Roubaix a mnoha dalších francouzských městech) nemá už většina populace francouzský původ. Je to nemožné integrovat takovou populaci.

Eknomicky je situace ještě horší. Ze sta přistěhovalců [z Třetího světa] jen pět se uchází o práci. Naproti tomu jeden ze dvou francouzských absolventů vysoké školy (to stejné platí i pro Belgii) chce emigrovat. To časem zničí současný sociální stát, který postupně zvyšuje možnost konfliktu. Nepokoje, které jsme nedávno zažili [21 dnů násilí a anarchie které proběhly v listopadu 2005] jsou jen předehrou ke katastrofě, kterou očekávám někdy okolo roku 2010. Kanadská Wrightova nadace předpovídá že v letech 2007-2010 vypukne etnické násilí ve Francii v podobě občanské války. Tato předpověď byla provedena na základě různých statistik, vzrůstající úrovně násilí, stejně jako množícím se důkazům o ukrytých arzenálech zbraní. Islám, který se soustřeďuje v našich městech a předměstích bude mít slitování jen sám se sebou.

Menzo: Je tady něco, co naznačuje že organizovaný zločin hrál roli v podněcování nepokojů? Osmdesát procent [uvězněných] výtržníků mělo nějaký záznam v rejstříku trestů.

GF: Takto to nevidím. Nepokoje nebyly vyprovokovány Sarkozym [který je nazval „špínou“]. Ve skutečnosti to bylo jen osm procent ze zadržených výtržníků, kteří měli policejní záznam. Podle mého názoru to byla spíše [etnická] revolta než kriminální útok na policii. Je tedy nutné vědět proč vlastně protestovali.

Menzo: Dalším důkazem že nepokoje byly dílem kriminálních gangů bylo to, že fatwa (islámský náboženský příkaz/trest) vydaná Union des organizations islamiques de France (největší francouzská muslimská společnost) neměla žádný dopad na výtržníky. To naznačuje, že motivace výtržníků nebyla náboženská.

GF: Je často zapomínáno, že islám je od základu pokrytecký. Korán říká, že je za určitých okolností dovoleno lhát: například, vždy když je někdo oslaben nebo to slouží zájmům islámu. Je to plně zdůvodnitelné, třeba když se muslimové chtěli připojit k ne-muslimům v jejich odporu k nepokojům, zatímco mezi sebou je podporovali. Dominique de Villepin [francouzský premiér] o tom řekl dost. Jistě, toto není případ všech imámů, ale je to pravděpodobně případ těch, kdo vidí sebe jako součást islámské dobyvačné kampaně – dar-al-harb.

Islám vidí svoje poslání ve postupném rozvíjení tří fází: dar-al-suhl jsou území, která ještě islám nedobyl, dar-al-harb území v průběhu dobývání a dar-as-islam území ve kterých islám dosáhl podrobení nevěřících. Každý rok je publikována v Egyptě islámská ročenka. Letošní edice vyjmenovává Francii, Belgii a Spojené království jako území ve fázi dar-al-harb. Toto je současná situace. Člověk by neměl zapomínat na to, že během nepokojů byly zničeny dva katolické kostely. Dalil Boubakeur (imám pařížské Velké mešity) odsoudil vypálení těchto kostelů, ale neexkomunikoval za to nikoho zodpovědného. Bylo to také poprvé, kdy byly veřejné budovy napadeny a vypáleny – policejní stanice, školy atd. Veřejnost to přijala lehkomyslně, ale má to důležitý význam. Bylo to také poprvé, kdy byli zabiti lidé – čtyři, abych byl přesný.

Menzo: Co vidíte jako příčinu těchto událostí?

GF: Jedna z příčin je masové, nekontrolované přistěhovalectví které jsme připustili. Například v Kanadě jsou přistěhovalci vybíráni podle jejich odbornosti, majetku a jejich ekonomického potenciálu. Oproti tomu my shromažďujeme velké množství přistěhovalců ze zemědělských ekonomik (Třetího světa) jejichž zvyky a kultury jsou úplně odlišné od naší vlastní, kteří jsou naprosto nepřipraveni na to, s čím se tady mohou setkat a kteří postrádají patřičné vzdělání nebo profesní způsobilost (pro integraci). Kdo si myslí, že tohle může fungovat? I když pro ně stát giganticky investol do bydlení, vzdělání a speciálních programů.

Japonsko je zhruba stejně bohaté jako jsme my, ale nerado přijímá jakékoli přistěhovalce, a ti které má nemohou počítat se sebemenší podporou ze strany státu. Na rozdíl od Francie, kde se počet mladých lidí cizího původu prakticky zdvojnásobí během příštích deseti let. Integrace nefunguje. Politici odmítají brát na vědomí katastrofální důsledky jejich politiky. Všichni se starají jen o jejich kariéru. Někteří jsou moc staří, na to aby pomohli. Proč by se měl Chirac obávat toho co se stane za deset let – v té době už bude pravděpodobně po smrti. Kromě toho se politici dívají na populaci jako na voličskou základnu (tvořenou voliči, kteří mohou být periodicky nahrazováno). Ale lidé nejsou nahraditelní. Patří k vyhraněným kulturám a mají mentalitu ve které se utvářeli a vyrůstali. Brazilec prostě není zaměnitelný s Rusem. Zdá se, že jen politici si toto neuvědomují.

Další příčina nepokojů je vzrůstající počet přistěhovalců ze subsaharské Afriky. Tyto skupiny budu způsobovat stále víc a víc problémů v budoucnosti.

Menzo: Proč?

GF: Protože na rozdíl od přistěhovalců z Maghrebu [Arabové z Alžíru, Maroka a Tuniska] úplně desocializovaní. Maghrebská populace má pevnou rodinnou strukturu, s otcem a matkou. V subsaharských státech [kde je populace tvořená africkými černochy] tato struktura neexistuje. Matky mohou mít děti s různými otci a děti jsou vychovávány [ne rodinou, ale] vesnicí. Když je taková rodinná struktura exportována do města jako je Paříž, tak to nevyhnutelně vyvolá problémy. Paříž není vesnice a výchova dětí není jejich zodpovědnost. Pak se [potomci těchto Afričanů] často dopouštějí zločinů a končí ve vězení. Neví, kdo je jejich otec a nikdo za ně nenese zodpovědnost. Jejich přítomnost tady je jako časovaná bomba.

Menzo: Upozorňoval jste na skutečnost, že v letech 1989-1999 vzrostla kriminalita o 176 procent a že počet těchto odsouzených se ztrojnásobil. Tento nárůst nepřisuzujete nezaměstnanosti. Co je toho příčinou?

GF: Jsou tady dvě příčiny proč kriminalita vzrůstá. První je společenská nestejnorodost. Každá různorodá společnost má problém s kriminalitou. Dvě země s nejnižší úrovní kriminality jsou ty s nejvíce homogenní populací – Japonsko a Kostarika. Aristoteles byl první, kdo si všimnul, že společnost nemůže být demokratická a harmonická, pokud její populace není homogenní. Bez této homogenity se stává společností tyranskou.

Druhá příčina kriminality pramení z přílišné tolerance těch, kdo jsou zodpovědní za udržování pořádku: policie a soudů. V Tunisku je masivní nezaměstnanost, ale kriminalita je relativně nízká, protože policie a soudy na ni tvrdě reagují. V Saudské Arábii můžete nechat svoje klíče nebo peněženku v autě a nikdo nepomyslí na jejich krádež – protože jinak jim mohou useknout jejich ruce. Naopak u nás zažívají cizinci situaci, kdy po roce 1968, byly všechny formy represe zavrhnuty.

Menzo: Také jste napsal, že organizovaný zločin plánuje financovat blížící se rasovou válku. Skutečně si myslíte, že takový plán existuje?

GF: To už není plánováno, to už probíhá. Policejní zprávy dokazují že zločinecké gangy pomáhají financovat povstání v Iráku. Jistě, ne všichni zločinci na tom participují, ale existuje to. A oni [autority] si myslí, že je možné koupit si sociální mír! Odhaduje se, že každý měsíc jsou na pařížských předměstích rozdistribuovány tři tuny marihuany. Dalším zdrojem financí jsou krádeže aut a třetím pašování elektroniky. Dalším zdrojem příjmů je prostituce, stejně jako pašování zbraní. Vždy když autority odhalí [zločinecký] arzenál, neobsahuje jen vojenské zbraně, ale také lovecké pušky, které jsou ideální pro vedení války ve městech.

Menzo: Ve své knize [Avant-Guerre] dáváte islám na stejnou úroveň jako další ideologie, které usilují o nadvládu nad světem: komunismus, americký liberalismus, globalizaci [globalism]. Ale není snad historie dlouhý sled systémů a ideologií, které usilují o světovládu?

GF: Ne vždy. Podívejte se na judaismus, který je etnickým náboženstvím a nemá v úmyslu zbytek světa konvertovat do svého náboženského systému. Ani šintoismus nebo budhismus neusilují o dobytí světa. Ale islám ano, stejně jako katolicismus, komunismus a neo-liberalismus. Ale islám je nejagresivnější ze všech. Protože to není náboženství, ale politická doktrína. A tato doktrína je imperialistická. Už dvakrát v historii usiloval o dobytí Evropy. Poprvé ho zastavil Charles Martel v roce 732 v bitvě u Poitiers, podruhé byl zahnán zpět v 17. století u Vídně. Současné dobyvatelské ambice islámu byly znovuoživeny v dvacátých letech minulého století v Egyptě. Jak se jednou vychloubal bývalý alžírský prezident Houari Boumédienne, islámský svět nese v lůnech jeho žen zbraně, které dobyjí Evropu.

Menzo: První generace přistěhovalců nedávala najevo absolutně žádné nepřátelství. Třetí generace vypadá více izolované než kdy předtím. Je to důsledek palestinského konfliktu, který rozšířil nenávist k Západu po celém světě? Je palestinský konflikt zdrojem současných problémů a je zde nějaké řešení?

GF: Jistě, je to jeden ze zdrojů, ale není to zdroj jediný. Nenávist k Západu zde byla již před palestinským konfliktem. Částečně pocházela z nenávisti, o kterou se postarala kolonizace. Ale nepřátelství k Západu kromě tohoto také vzniklo ze žárlivosti [na úspěchy Západu]. Palestinský konflikt jistě hrál roli katalyzátoru, ale i kdyby byl vyřešen zítra, stále tady je problém. Evropou se také opovrhuje pro její slabost a zženštilost. Její přílišná tolerance způsobuje slabost, která z nás dělá snadný cíl. Muslimové nacházejí sami sebe ve společnosti která je morálně zdegenerovaná. Jeden filozof nedávno zmiňoval hinduistickou představu Kalijugy – věku železa. Podle tohoto starobylého proroctví přijde čas, kdy muž se bude vdávat za muže, žena za ženu, králové se stanou zloději a zlodějové krály a matky budou zabíjet děti v jejich lůnech. Eh bien, nejsme od toho daleko.

Menzo: Ve své knize jste přirovnal situaci, v níž je Belgie k situaci ve Francii. Jenže Belgie nemá obrovskou, odcizující bytovou výstavbu. Naši přistěhovalci obvykle bydlí ve čtvrtích z 19. století, které jsou udržovány a jsou většinou bez „no-go zones“. Co ohrožuje Belgii podle vašeho názoru?

GF: Máte pravdu. Francouzské banlieues [předměstské čtvrti s jejich modernistickou výstavbou] jsou unikátní. Byly postaveny pro francouzské uprchlíky z Alžíru. V průběhu jednoho týdne [v roce 1962] bylo milion Francouzů evakuováno z [nově nezávislého] Alžíru. Myslím, že by mělo být zdůrazněno, že tyto projekty pro ubytování takového množství lidí nebyly nijak problémové, pro financování jejich výstavby bylo k dispozici hodně peněz. Ve stejném čase byly postaveny nová sídelní města (jako např. Paris Deux, poblíž Versailles) – ne pro přistěhovalce, ale pro dobře zajištěnou střední třídu. To je trochu odlišné od situace v Bruselu, dnešním symbolickém hlavním městě Evropy a sídle NATO. Ale s čím je nutno počítat [není bytová problematika per se] je ta skutečnost, že velká část obyvatelstva je neevropského původu.

Menzo: Myslíte že časem mohou vypuknout nepokoje i v Bruselu?

GF: Já to vidím tak, že je to jen otázka času. Ačkoli Brusel je možná lépe situovaný než Paříž, tak pravděpodobně nezůstane tohoto ušetřen.

Menzo: Ve Spojených státech a Velké Británii dochází k pravidelnému vypukávání násilností, ale ty jsou obvykle jen mezi soupeřícími etnickými gangy. Ve Francii byly násilnosti směřovány proti samotnému státu. Střílelo se a útočilo na policii i hasiče. Jak k tomu došlo?¨

GF: Ve Spojených státech je, například, narůstající konflikt mezi černochy a Mexičany. Na druhé straně, ve Francii neevropské gangy [neútočí mezi sebou, ale] jsou proti Francii samotné. Rapová hudba v tom také hrála roli. Nemělo by být zapomínano na její podvratný efekt. Ale co víc, tyto přistěhovalecké gangy jsou ve Francii, protože jim Francie pomohla; [to vyvolává nelibost] to je něco cizího pro maghrebskou/islámskou mentalitu. Je to hodně zvláštní postoj, ale s něčím takovým mělo být počítáno. Nenávidíte ty, kdo vám pomáhají, protože se cítíte ponížený, když vám je pomáháno. Čím více jsou rozmazlování, tím více jsou pak agresivní. Kromě toho, empatie není posilována slabostí. Villepinova vláda jednala hloupě, když slíbila více pomoci a více peněz po nepokojích.

Menzo: Kromě větších nepokojů a městských válek předpovídáte také stupňování teroristických útoků; mikro-, makro- a giga-terorismus, včetně možného použití jaderných zbraní proti Spojeným státům. Skutečně si myslíte, že je to možné?

GF: Ovšem. Scénář, který jsem popsal není daleko od realizace. Časem budou všechny tyto věci možné. Můžeme očekávat něco stokrát horšího, než byly události z 11. září. Je to jen otázka času.

Menzo: Kritizoval jste zpravodajské služby pro nedostatek představivosti a rozhodnosti. Řekl jste, že nebyly dostatečně vnímavé a nepochopily dostatečně různé druhy fundamentalistické víry. Nicméně, téměř každý měsíc přijdou zpravodejské služby se zprávami, že překaziliy různé plánované teroristické útoky. Je riziko skutečně tak velké, jak jste prohlašoval?

GF: Musíte rozlišovat mezi udržováním pořádku a sběrem zpravodajských informací. Západní zpravodajské agentury udělaly hodně dobré práce. Podařilo se jim odhalit mnoho tajných buněk a teroristických skupin. Ale je toho potřeba více. Je nezbytné mít velkou, dobře informovanou skupinu, která se tomuto bude věnovat. Potřebujete mít prostředky a lidi, kteří včas vyvolají poplach. Takto byl zmařen teroristický útok na katedrálu ve Štrasburku. Musíte také využívat chyb, které teroristé dělají. Před 11. zářím si jedna zaměstnankyně soukromé letecké školy všimla, že někteří studenti věnovali veškerý svůj čas učení jak létat, ale ne už k vzlétání nebo přistávání. Pár měsíců nato se s tím seznámil každý… Věřte mi, nemyslitelné se stává myslitelným. Brzo poznáme, co prožívá Bagdád každý den.

Rozhovor byl poprvé publikován v prosinci 2005 v belgickém časopise Menzo. Poté byl přeložen do francouzštiny a publikován v belgické sekci stránek Altermedia. Do angličtiny přeložil Michael O’Meara.