Vražedná čtyřka zleva doprava: Německo rozmontovat, průmysl zničit. Agrární stát! Hlad!; všechny Němce sterilizovat, Německo vymazat z mapy!; hromadné popravy, internace v táborech, radikální převýchova!; musíme však usídlit masy neněmeckých občanů…; úřad sociální péče pro celý svět… kápnul jste na to!! (k poslední figuře srv. Céline, Dva balety, s. 43.)

Autor: Jan Procházka

Příspěvek k jedné historii: záměru deindustrializovat Německo…

Když bylo v létě roku 1944 zřejmé, že válka dopadne v neprospěch Německa, předložil Rooseveltův ministr financí Henry Morgenthau memorandum obsahující plán, jak naložit s Německem poté, co bude vojensky poraženo. Morgenthau navrhoval přeměnit Německo v zaostalý agrární region, který zůstane zcela bez průmyslu, čímž se stane geopoliticky irelevantním v budoucím uspořádání Evropy. Německo mělo být balkanizováno, tedy dílem rozděleno mezi několik polokoloniálních států, odříznuto od Severního moře a celá oblast obývaná Němci měla být kompletně deindustrializována. Plán počítal s tím, že veškerý průmysl se zabalí a odveze do Spojených států společně s německými vědeckými špičkami, zbytek technicky vzdělaného obyvatelstva bude přesídlen na venkov, průmyslové srdce Německa s černouhelnými ložisky a metalurgií (především Porúří, Porýní a Sársko, ale také plzeňská Škodovka, Vítkovice s celou Hornoslezskou uhelnou pánví) budou přiděleny sousedním státům nebo připadnou pod mezinárodní kontrolu. Tím bude Německo zároveň demilitarizováno, protože ocel je hlavním vstupem do vojensko-průmyslového komplexu. Tento Morgenthauův plán počítal s tím, že se Německo v důsledku přísných opatření začne postupně vylidňovat.

Prezident Roosevelt nečekaně zemřel 12. dubna 1945 po návratu z jaltské konference. Úřad prezidenta po Rooseveltovi převzal Harry Truman, který měl odlišnou představu o uspořádání světa, jež vstoupila do dějin pod názvem Trumanova doktrína. Trumanova doktrína nebo též „strategie zadržování komunismu“ byla z geopolitického hlediska prostě pokračováním Velké hry, tedy strategie zadržování eurasijských pevninských sil k přístupu k oceánům a mezinárodnímu obchodu kontrolou pobřežních pásů. Protože panovaly obavy, že Sovětský svaz může přes Německo či Itálii politicky či vojensky prorazit k Atlantskému oceánu či Středozemnímu moři, a získat svůj první otevřený nezamrzající přístav (a například v roce 1976 se Italská komunistická strana se 34% hlasů skutečně stala nejsilnější politickou silou v zemi), rozhodl se prezident Truman obnovit pomocí finančních grantů a půjček v poražených zemích infrastrukturu a strojírenství a přeorientovat jejich hospodářství na výrobu automobilů a spotřebního zboží. Za tím účelem byl vyhlášen roku 1948 tzv. European Recovery Program známý jako Marshallův plán. K jeho distribuci vznikla také organizace OEEC, jež existuje dodnes pod názvem OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Poválečná obnova infrastruktury a průmyslu se týkala především Německa, Itálie a Japonska. V případě vypuknutí přímého či zástupného konfliktu se Sovětským svazem bylo možné rychle přeorientovat tyto ekonomiky zpět na výrobu zbraní, jak se nakonec Američanům osvědčilo především během války v Koreji (1950–1953), kdy 6.000 km vzdálenou frontu mohli logisticky řídit a zásobovat municí z  Japonska, do jehož průmyslové obnovy nalili 4 miliardy dolarů.

Z obav ze stoupajícího sovětského vlivu v Evropě byl Morgenthauův plán odložen a realizován byl nakonec plán Marshallův. Morgenthauův plán byl realizován jen částečně tím, že Američané z Německa přivezli některá strategická odvětví – raketové inženýrství a optiku. Byl to Wernher von Braun, konstruktér rakety V-2, kdo zkonstruoval pro Američany raketu Saturn a stal se otcem amerického kosmického programu, a je to německý letecký a kosmický inženýr Hans-Jörg Königsmann, kdo vytvořil Spojeným státům program SpaceX. Z vytěžení společnosti Carl Zeiss žil sovětský průmysl dalších 30 let a nakonec právě německá optika a fotolitografické tiskárny umožnily Američanům vyrábět počítače a mikročipy.

Jako pojistka k tomu, aby Německo nezačalo opět zbrojit, byla založena Montánní unie čili Evropské společenství uhlí a oceli. Montánní unii založili Francouzi – anglický špión Jean Monnet a francouzský ministr zahraničí Robert Schuman v letech 1950–1952. Smyslem Montánní unie bylo získat pod mezinárodní kontrolu vstupy do německé metalurgie a strojírenství, tedy uhlí a ocel. Jak víme, v průběhu 2. poloviny 20. století se ESUO transformovala v Evropskou unii.

Pátráme-li po příčinách současné krize Německa související s jeho deindustrializací, depopulací a výměnou obyvatelstva, je dobré si uvědomit politický kontext. Když se roku 1991 Sovětský svaz rozpadl, zmizely tak i příčiny, kvůli kterým Harry Truman kdysi realizoval plán Marshallův.

A mohlo se tedy volně přejít k realizaci původního plánu Morgenthauova. Ostatně podobný plán chystala madam Albrightová, roz. Körbel, již i pro Rusko, a ve svém pojetí mezinárodních vztahů se prý ráda nechala slyšet, že k jeho obsluze Západu postačí, bude-li mít patnáct milionů obyvatel…

Poznámka DP:

Propagandistický nástroj, časopis šířený na německých školách v nákladu jednoho milionu kusů. Takto vypadala obálka čísla ze školního roku 2008–2009. S temným kostelem, vylekaným bavorským venkovanem v kožených kraťasech a stupidními nácky v podzemí, zatímco po světlé stezce přicházejí obohacovači všech barev, vyznání a postižení… Dnes se tento odpudivý obrázek stal již každodenní skutečností…

Henry Morgenthau, excelentní newyorský Žid, nevypracoval plán sám, podílel se na něm kolega z ministerstva financí Harry Dexter White, vl. jm. Weissnovitz, takto syn židovských emigrantů z Litvy. Oba však měli konkurenty, např. v Londýně narozeném Louisi Nizerovi s jeho knihou What to do with Germany (vyšla v neméně než 100 tisíci exemplářích), v níž tento židovský právník po likvidaci a eliminaci nácků navrhuje „politickou okupaci Německa převýchovou na státních školách“:

„Je třeba nasadit veškerou vynalézavost a veškerou intelektuální obratnost, v rozhlase, u filmu a na chytrou převýchovnou propagandu. To je největší a nejdůležitější úkol, jaký nám byl kdy uložen, neboť jde o to zničit duchovní základ celého národa a vtisknout mu nový charakter…“

Dlouho to tedy vypadalo, že poválečná spojenecká politika pro Německo se řídí jeho linií, nikoli odprůmyslněním, avšak nyní, kdy je Rusko po putinovském vzepětí chytrou západní strategií „zasekáno“ na Ukrajině, mohou se zbytky německého průmyslu klidně odvézt do USA, jak původně navrhoval Morgenthau, neboť Trump vlastně usiluje o totéž.

K dalším stratégům etnického zničení druhdy nejhomogennějšího národa z tohoto období patří Theodore Nathan Kaufman, navrhující ve své Germany Must Perish! sterilizaci německých žen, a také antropolog Earnest Hooton, blízký Aleši Hrdličkovi.