Vychází nová Revue politika (08/2008)

Po delší odmlce, způsobené letními prázdninami, je na světě nové číslo Revue Politika. Pro ty, kdo se s Revue ještě nesetkali, o čem že je řeč? Revue politika je odborně-popularizační společensko vědní časopis, který sleduje oblasti politické filosofie, mezinároodních vztahů, geopolitiky, domácího, stejně jako zahraničně-politického dění. Přispívají do něj nejen významné osobnosti českého politického myšlení a známí publicisté, velké pozitivum Revue Politika pro české prostředí spočívá v tom, že nadto dává prostor i studentům, či autorům neokoukaným. Časopis vychází formou měsíčníku, vzhledem k občasným speciálním číslům a letní pauze vychází 10x do roka. Vydává jej Centrum pro studium demokracie a kultury v Brně. Co zajímavého přináší letošní osmé číslo?

Mimo tradičního okénka šéfredaktora a rubriky krátkých komentářů k aktuálním událostem doporučujeme pozornosti hlavně blok tří článků, komentující ožehavé geopolitické události poslední doby. Jedná se o rozsáhlejší studii politologa Tomáše Šmída “Nebezpečí a trapnost dvojích standardů” (s. 12) a také jeho poznámku “Vězení a cirkus” (s. 4) a na téma volně navazující článek Ondřeje Šlechty “Osetinská krize: jiný pohled”. Blok článků Tomáše Šmída reaguje na události ohledně dopadení Radovana Karadžiče, vyhlášení kosovské nezávislosti a rusko-gruzínskou válku v srpnu letošního roku. Okolo těchto tří událostí, jak předesílá v úvodu své studie Tomáš Šmíd, lze “zaznamenat nebývalou míru lží, arogance a přezíravosti”, které je třeba uvést na pravou míru. Článek Ondřeje Šlechty je kritikou jednostranného pohledu na osetisnkou krizi, úlohy Michala Saakašviliho a snahy vidět jednoznačného viníka krize v Ruské federaci.

Z domácích témat jistě zaujme pokračující polemika mezi Michalem Kubátem a Petrem Sokolem nad reformou českého volebního systému. Článek politologa Lukáše Hodera “Reagan, Bush, Mccain” Cesta americké pravice k nominaci Johna McCaina a jeho zahraničněpolitický program” je volným navázáním na rozsáhlý medailon o Johnu McCainovi z letošního únorového čísla.

Konzervativní myslitel Dan Drápal v aktuálním čísle publikoval kontroverzní článek “Může být křesťan levicový?”, ve kterém se zamýšlí nad srovnáním ideového zaměření katolických a protestanských církví v USA. Číslo uzavírá pokračování vynikajícího eseje Marty Davouze “Občan Havel, aneb síla interpretace”, který nabízí alternativní pohled na podobu bývalého prezidenta České republiky.

Stejně tak esej francouzského konzervativního filosofa Alaina Besançona “Vatikán a islám”, která se zaměřuje na vzájemné vztahy mezi katolickou církví a islámem po modernistickém II. Vatikánském koncilu je navázáním na první část, uveřejněnou v minulém čísle.

Na závěr čísla představuje europoslanec Hynek Fajmon další část svého seriálu “Slovníček evropských levicových pojmů”. Tentokrát bude řeč o problematice “Fair Trade”.

Náhled aktuálního čísla s informacemi o dostupnosti a předplatném ZDE.

Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

22. ledna 1891 se v sardinském městečku Ales narodil italský marxistický filozof a komunistický filozof Antonio Francesco Gramsci. Ve svém díle se zabýval politickou teorií, sociologií nebo lingvistikou. Jeho nejvlivnějším příspěvkem byla teorie tzv. kulturní hegemonie, v níž přenesl důraz z ekonomického determinismu klasického marxismu na úlohu kulturních institucí při zachovávání moci vládnoucí třídy a která výrazně ovlivnila moderní levici.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív