Vychází nová Revue politika (08/2008)

Po delší odmlce, způsobené letními prázdninami, je na světě nové číslo Revue Politika. Pro ty, kdo se s Revue ještě nesetkali, o čem že je řeč? Revue politika je odborně-popularizační společensko vědní časopis, který sleduje oblasti politické filosofie, mezinároodních vztahů, geopolitiky, domácího, stejně jako zahraničně-politického dění. Přispívají do něj nejen významné osobnosti českého politického myšlení a známí publicisté, velké pozitivum Revue Politika pro české prostředí spočívá v tom, že nadto dává prostor i studentům, či autorům neokoukaným. Časopis vychází formou měsíčníku, vzhledem k občasným speciálním číslům a letní pauze vychází 10x do roka. Vydává jej Centrum pro studium demokracie a kultury v Brně. Co zajímavého přináší letošní osmé číslo?

Mimo tradičního okénka šéfredaktora a rubriky krátkých komentářů k aktuálním událostem doporučujeme pozornosti hlavně blok tří článků, komentující ožehavé geopolitické události poslední doby. Jedná se o rozsáhlejší studii politologa Tomáše Šmída “Nebezpečí a trapnost dvojích standardů” (s. 12) a také jeho poznámku “Vězení a cirkus” (s. 4) a na téma volně navazující článek Ondřeje Šlechty “Osetinská krize: jiný pohled”. Blok článků Tomáše Šmída reaguje na události ohledně dopadení Radovana Karadžiče, vyhlášení kosovské nezávislosti a rusko-gruzínskou válku v srpnu letošního roku. Okolo těchto tří událostí, jak předesílá v úvodu své studie Tomáš Šmíd, lze “zaznamenat nebývalou míru lží, arogance a přezíravosti”, které je třeba uvést na pravou míru. Článek Ondřeje Šlechty je kritikou jednostranného pohledu na osetisnkou krizi, úlohy Michala Saakašviliho a snahy vidět jednoznačného viníka krize v Ruské federaci.

Z domácích témat jistě zaujme pokračující polemika mezi Michalem Kubátem a Petrem Sokolem nad reformou českého volebního systému. Článek politologa Lukáše Hodera “Reagan, Bush, Mccain” Cesta americké pravice k nominaci Johna McCaina a jeho zahraničněpolitický program” je volným navázáním na rozsáhlý medailon o Johnu McCainovi z letošního únorového čísla.

Konzervativní myslitel Dan Drápal v aktuálním čísle publikoval kontroverzní článek “Může být křesťan levicový?”, ve kterém se zamýšlí nad srovnáním ideového zaměření katolických a protestanských církví v USA. Číslo uzavírá pokračování vynikajícího eseje Marty Davouze “Občan Havel, aneb síla interpretace”, který nabízí alternativní pohled na podobu bývalého prezidenta České republiky.

Stejně tak esej francouzského konzervativního filosofa Alaina Besançona “Vatikán a islám”, která se zaměřuje na vzájemné vztahy mezi katolickou církví a islámem po modernistickém II. Vatikánském koncilu je navázáním na první část, uveřejněnou v minulém čísle.

Na závěr čísla představuje europoslanec Hynek Fajmon další část svého seriálu “Slovníček evropských levicových pojmů”. Tentokrát bude řeč o problematice “Fair Trade”.

Náhled aktuálního čísla s informacemi o dostupnosti a předplatném ZDE.

Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív