Japonsko s ubývající pracovní silou čelí tlakům, aby přijalo víc imigrantů

V klidu chlapi, inženýři a doktoři už jsou na cestě!

V klidu chlapi, inženýři a doktoři už jsou na cestě!

Autor: Justin McCurry

Stárnoucí obyvatelstvo a předpověď úbytku pracovní síly o osm milionů lidí do roku 2030 jsou hlavními důvody stále četnějších výzev, aby vláda přijímala migranty a uprchlíky.

V japonské vládě narůstá napětí kvůli neochotě země přijmout byť jen skromné počty uprchlíků a imigrantů, zatímco zástupce OSN vyzval Tokyo k větší spolupráci při přesídlování lidí prchajících před konfliktem v Sýrii a Iráku.

Šigeru Išiba, státní ministr pro revitalizaci venkova, řekl, že Japonsko by mělo přijmout více imigrantů. Jako příklad úspěšné integrace udává integraci japonských imigrantů v Jižní Americe zkraje 20. století.

Išibova slova zazněla takřka současně s prohlášením vysokého úředníka OSN, který Japonsko vyzval k přijetí lidí prchajících před válkou v Sýrii a Iráku.

Rozhodnutí premiéra Šinzó Abeho neměnit japonskou uprchlickou politiku vyvolalo ostrou kritiku přísných azylových pravidel země. Loni vyhověly úřady jen 11 z rekordních 5 000 žádostí.


Išiba, který se podle předpokladů bude za tři roky ucházet o post předsedy vládnoucích liberálních demokratů, patří k rostoucímu počtu vládních představitelů, kteří věří, že kontrolovaná imigrace může pomoci zachránit ekonomiku před očekávaným úbytkem pracovních sil.

Minulý týden k tomu řekl: „Vzhledem k poklesu počtu obyvatelstva by měla vláda prosazovat politiku přijímání imigrantů do Japonska. Je nesprávné myslet si, že cizinci k nám nesmějí. Vláda musí přijmout opatření, která nás ani imigranty nebudou omezovat co se jazyka, zvyků a dalších oblastí života týče.“

Taro Kono, státní ministr pro administrativní reformu a předseda Národní policejní agentury, nedávno prohlásil, že uvolnění imigračních zákonů by pomohlo Abemu dosáhnout jeho cíle zvýšit do konce dekády objem HDP ze současných 491 na 600 bilionů jenů (5 bilionů amerických dolarů).

Vedoucí tajemník vlády Yošihide Suga však Konova doporučení rozhodně odmítl: „Jiné země s tím mají spoustu problémů, měli bychom být při přijímání imigrantů velice opatrní.“

Tento týden zveřejněná vládní data ukazují, že do roku 2030 se v Japonsku sníží počet pracovníků o 7,9 milionů – tedy o 12,4%  – na 55,61 milionů. Podle projekcí dojde také do roku 2060 k poklesu populace ze současných 128 milionů na 86 milionů a podíl lidí starších 65 let se přiblíží 40%.

Abe však už na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyloučil výrazné změny japonské politiky zavřených dveří:

„Je to otázka demografie. Než začneme přijímat imigranty či uprchlíky, musíme nejprve dosáhnout většího zapojení žen i starších lidí a zvýšit míru porodnosti. Čeká nás spousta práce, než budeme moci začít přijímat imigranty.“

Japonsko také čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku, aby se více zapojilo do řešení evropské uprchlické krize, přestože patří k hlavním dárcům humanitární pomoci uprchlíkům a přislíbilo finanční podporu zemím postiženým konfliktem s Islámským státem.

Neochota Japonska přijmout uprchlíky ostře kontrastuje s dalšími neevropskými zeměmi jako Austrálie, která se nabídla přijmout 12 000 dalších uprchlíků či Kanadou, která přislíbila přesídlit celkem 25 000 lidí.

Antonio Guterres, vysoký komisař OSN pro uprchlíky, během cesty do Japonska tento týden prohlásil, že „by byl rád, kdyby japonská vláda urychlila své úsilí… ke zvýšení počtu přesídlených do Japonska a akutně se v prvé řadě zabývala humanitárním přijímáním Syřanů.“

Guterres po jednání se zástupci tokijské vlády dodal, že Japonsko by mělo „v pokrokovém duchu vylepšit svůj azylový systém… aby umožňoval snadnější přijímání, uznání a integraci uprchlíků do japonské společnosti.“

Článek tokijského dopisovatele Justina McCurryho Japan under pressure to accept more immigrants as workforce shrinks vyšel v britských novinách the Guardian dne 26. listopadu 2015.

Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Víte, že…

31. března 1909 se v Perpignanu narodil francouzský spisovatel, básník, novinář a literární kritik Robert Brasillach. Po dobytí Francie Němci se ze svých původních ideologických pozic blízkých Maurrasově Action française přesunul  blíže hitlerovskému národnímu socialismu. Za svou „intelektuální kolaboraci“ byl také už v zimě 1945 odsouzen k smrti a přes přímluvu některých francouzských intelektuálů popraven.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív