Categorized | Převzato, Texty

Aktivismus a revoluce

Fronta tradiceVzhledem k nedávno publikovanému Sociologickému minimu publikujeme krátkou úvahu, která vyšla na stránkách Leidarstjarna. Úvaha se dá považovat příspěvěk k diskusi o strategii identitárního hnutí a za vyjádření (radikálně) tradicionalistického postoje k (revolučnímu) aktivismu.

Představa, že revoluci lze uskutečnit pomocí aktivismu ve smyslu lepení nálepek na kandelábry, útoků, rozdávání letáků, potravin apod. je velmi zakořeněna, dokonce i v „revolučních kruzích“. Tuto představu nebudeme hodnotit, uvedeme pouze některé argumenty pro základní orientaci:

1 – V souladu se stupni hierarchie spiritus – anima – corpus je každá revoluce v první řadě revolucí ducha (spiritus). Anima a corpus jsou duchu podřízeny. Z toho důvodu:

2 – Revoluce není jen suma přímých akcí. A proto také:

3 – Budování profánních organizací bez vyššího jednotícího (duchovního) principu  nikdy nemělo vyšší význam a tím ani dlouhé trvání.


4 – Revoluce ducha neznamená vytvoření nebo zavedení nových náboženských forem, například novopohanství nebo islámu, jak se někteří domnívají, nýbrž iniciaci.

Roli heroismu a činu (karmajógu) v tradičním světě, jinými slovy:  iniciaci prostřednictvímakce, objasňuje Bhagavadgita, kniha určená především pro kastu válečníků. Z českých znění považujeme za nejlepší překlad z roku 1976 od Jana Filipského a Jaroslava Vacka.

5 – Zkušenost poválečného vývoje na Západě jasně říká, že aktivismus žádné hnutí nedovedl ani o centimetr výš, naopak, veškeré pohyby volebních preferencí, popularity apod. souvisely vždy především s módou, zábavou, populární hudbou a masmédii. Totéž platí i pro:

6- pasivní odpor od jeho nejjemnější formy  (nevyvěsit vlaječky) až po nejtvrdší (squaterství). Pasivisty Systém toleruje tím více, čím menší je jejich potenciál, a místy dochází i k jejich závislosti na toleranci státního aparátu a tím i falsifikaci zaměňováním prostředků (squat) za cíl (revoluce). Vizi celospolečenského pasivismu by Systém potlačoval stejnou mírou represe, jakou potlačuje aktivismus. Příklad: Nevyvěsil jsi vlaječky, přijdeš o byt. Nebo: Odpojil ses od plynu a vody, zaplať daně za komín a studnu.

Doplňková četba:

Raido – svět tradice
Casa Pound
Greg Johnson: Učit se od levice
Helmut Schelsky: Jak odstranit systém
Dominique Venner: Za pozitivní kritiku
Karel Veliký: Ke strategii evropského odporu

Comments are closed.

Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

21. ledna 1950 zemřel - podle některých za podezřelých okolností - v londýnské nemocnici britský novinář, esejista a spisovatel a autor jednoho z nejslavnějších dystopických románů 1984 George Orwell.  

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív